Spider-Man: Cez paralelné svety

Z již naprosto vyždímaných Spider-Manovským motivů se to snaží vehementně vytáhnout alespoň kapku nějakého svébytného pojetí, díky čemuž si ovšem dost bezostyšně vypůjčuje témata a motivy z Ricka & Mortyho (Citadel of Spider-Mans, ztráta čerstvě nabytého pocitu individuality, protagonista obětí svého vlastní kánonu). Citování všelijakých memů, neustálé shazování se, mudrování a falešné twitterové teen-edgy statementy, kterými se častují permanentně postavy v průběhu všelijakých akcí, jsou zase taková ta otravná aktuální snaha udělat ten film za deset let nerelevantním, ale já to tentokrát prcám, protože existuje tady taková věc a to je divákův potenciál. Tady se může pořád mluvit o tom, co je filmařský potenciál, herecký potenciál, příběhový potenciál ve směru k tvůrcům, ale pak je tady ta míra toho, co je schopný všechno unést a vstřebat divák, když se to na něj začne sypat najednou. A tady přichází moje osobní superschopnost a to, že já jsem schopný a ochotný vstřebávat najednou opravdu hodně. Dokonce v tom nacházím potěšení a o to víc mě mrzí obvyklá prvoplánovost a prostota obrazu většiny současných akčních filmů. Nicméně jednou za pár let dorazí něco jako Bekmambetovy Denní a Noční hlídky, Wanted, Bad Boys II, Fury Road či Transformers u kterých si spousta lidí říká, že dobrý, ale už je z toho trochu bolí hlava, zatímco já mám šťastně krvavé oči, slinu v koutku a zvuk vytočenej tak doprava, až je doleva. Z tohohle hlediska je pro mě zážitek s Across the Spider-Verse monumentálním naplněním, během kterého jsem vydechl tak dvakrát. Desítky plánů, diváka objímací pojetí prostoru, permanentní hlediskové i stylistické změny vyprávění, ta halda věcí co se děje v každém záběru, jak je to rytmizované do hudby (mimochodem pečlivě a velmi diverzně vybraný soundtrack, který naštěstí nikdy nesklouzne k parazitování na zavedených hitech) a hlavně jak každý záběr je v nepředvídatelném pohybu. A téměř vůbec se to v tomhle nezastaví. Když naběhly závěrečné titulky, regulérně se mi klepaly ruce. (31.08.2023)

První Spiderverse jsem viděl několikrát a počítám, že i na dvojku si někdy v budoucnu udělám čas a ne jednou. Teď jsem z ní ale trošku vyšťavený. Druhý animovaný Spider-Man je super a po audiovizuální stránce ještě nápaditější, hravější a divočejší a nebojí se míchat dohromady různé styly. Dobře pracuje s hudbou a zkrátka se na něj skvěle kouká. Navíc perfektně funguje v momentech, kdy zpomalí a řeší se romantika, drama a emoce. Těm postavám prostě budete přát happy end, i když je od začátku evidentní, že cesta k němu bude hodně trnitá. Jenže přeci jenom mám s Napříč paralelními světy jeden problém. Je to občas divoké až příliš. Už první souboj se záporákem Spotem na mě působil trochu zmateně a přespříliš rychle a to samé vlastně platí o všech akčních sekvencích, které jsou větší a děje se v nich opravdu strašně moc věcí. A já měl prostě problém to trošku stíhat. Už u prvního filmu jsem měl pocit, že závěrečná bitka by potřebovala trošku volnější tempo, abych si ji se vším všudy užil, tady se však šlape na plyn ještě o trochu víc (je to sequelové pravidlo, takže se to dalo čekat) a já jsem po každé větší akci jen stihl vydechnout, říct si, že to vypadalo super, ale zároveň jsem si musel přiznat, že mi asi spousta zajímavých věcí utekla. A trošku mě to mrzí, protože bych si ten film rád užil na maximum hned napoprvé a nepřemýšlel u nejdivočejších scén, že bych možná raději listoval artbookem svým vlastním tempem, než se koukal na film, který je občas prostě šílená divočina. Na můj vkus trošku moc. Po druhém zhlédnutí snad budu mít jasno, jestli je nový Spidey skvělý, nebo „jen“ zatraceně dobrý. EDIT: Tak jsem byl podruhé a věděl, na co se víc soustředit a užil si to o hvězdičku víc. (31.05.2023)

This is fucking cinema! Blockbusterový masterpiece, který hledá nová audiovizuální i vypravěčská maxima a má potenciál stát se milníkem na poli komiksů i animáků. Znovu. Zatímco Paralelní světy byly v jádru easy jízdou, dvojka je nabušeným osudovým masakrem, který fascinuje mnohostí nápadů, vjemů i atrakcí, ale nikdy neztratí svou hlavní postavu a dokonale soustředěně pracuje s jejím archetypálním superhrdinským příběhem. Strhující podívaná s absolutní komiksovostí. Sofistikovaná, přitom i přímočaře působivá. Perfection. (05.06.2023)

K filmu jsem byl před projekcí skeptický a chvíli jsem pochyboval, jestli se dokáže dějově někam smysluplně oproti prvnímu dílu posunout, jestli dokáže vizuálem pořád ještě zaujmout a jestli bude humor i postavy dostatečně zábavnou složkou, aby utáhla film. Všechno tohle mě ale už po chvíli opustilo a já jsem zas nadšený jak malé dítě a chci hned teď další díl, protože čekat další rok nezvládnu. Dějově film dává perfektní smysl, naprosto skvěle komponuje prvky MCU spiderversu, dovysvětlí koncept multiversu, naservíruje nám camea “hraných” spidermanů, komiksové meme trojice spidermanů, hromadu zábavných odkazů a zejména pak postav. U nich jsem se bál, jestli se vůbec dokážou vyrovnat “Spider-Hamovi aka Peter Párek”, ale zde jsme dostali ne pětici spidermanů jako v díle předchozím, ale doslova stovky až tisíce jejich verzí a Indický spider man, Spider-Kůň, Samuraj nebo Spider-Car aka Peter ParkedCar mě dostali smíchy do kolen. Nejlepší na tom všem je, že vizuál a komiks styl opět rve koule, přináší svěží styl na plátno a že máme opět dostatek akce, přičemž jednoznačným highlightem je bitka stovky spidermanů proti sobě, kdy jsem nevěděl, na koho dřív koukat a v křesle jsem se vrtěl jak prostitutka v kostele. Jak se film blíží k závěru, přidává na tvrdosti, graduje napětí a rozjíždí se tvrdší a tvrdší punk-rock-hip hopová vložka až do samotného finále, které…. No. Na to si asi ještě počkáme. Určitě to přidává trochu hořkou pachuť na závěr peckovního comic pleasure pro nerdy nejvyššího levelu a trochu připomíná HP 7.1 nebo Dunu, ale alespoň se máme na co těšit. Nářez!! (31.05.2023)

Prvé dve tretiny sú úplne fenomenálne a minimálne po vizuálnej stránke pravdepodobne vrchol animovaného filmu. Tretie dejstvo to ale zásadne ťahá dole. Zápletka o "kanóne" je žvást, námet o multiverzoch po všetkých MCU a DCEU i samotnom prvom animovanom Spider-Manovi, je, zdá sa, pomerne vyčerpaný (samotný Spider-Man lepšie funguje, keď sa rozoberá jeho vzťah s rodičmi, Gwen a čo to obnáša byť hrdinom, než v spektakulárnom príbehu lomcujúcom multiverzom). No vrchol je donekonečna naťahovaná posledná dvadsaťminútkovka spejúca do neodvratného otvoreného konca. (01.07.2023)