Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. (CS Film)

(viac)

Recenzie (36)

topi 

všetky recenzie používateľa

Maryša Jiřina Štěpničková krásná jako obrázek, despotický mlynář Vávra Jaroslav Vojta, chamtiví Maryšiny rodiče František Kovářík a Hermína Vojtová, milující Francek Vladimír Borský nebo uhrančivá Rozina Marie Glázrová zdobí hereckými výkony tuto klasiku Bratří Mrštíků, kterou na filmové plátno zdařile převedl nestor československého filmu Josef Rovenský. ()

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Cekal jsem zrovna tuhle verzi teda jeste temnejsi. Ale zloduch Vavra je zda spise za takoveho nasilneho troubu, nez za despotickeho vladce mlyna, pred nimz se ma vse trast... Mozna, ze Vojta na to nebyl ten spravny chlapik, nevim. Jinak je pribeh Marysi samozrejme takove pekne drama ala 19 stoleti na moravske (nebo ceske) vesnici. Nejvetsim zjevenim je Kovarik, ktery uz tehdy, v roce 1935 hral stareho chlapa, starostu... :O ()

Reklama

Brejlil 

všetky recenzie používateľa

Převedení Maryši je v podstatě konvenční, moravský dialekt zní v ústech některých herců docela vtipně. Jenom bych opravil Karlose80, na barvu se natáčela scéna svatby kvůli barevnosti krojů, taková kopie se dokonce promítala na premiéře (takže by v podstatě šlo o první český film s výrazným podílem barvy), bohužel běžné kopie byly z finančních důvodů černobílé a pokud vím, nikdo pokus o rekonstrukci neprovedl. ()

raroh 

všetky recenzie používateľa

Maryša bratří Mrštíků snese srovnání se soudobou evropskou dramatikou a je pádnou odpovědí všem, co by si chtěli idealizovat venkovské poměry. Zároveň je dramatem dívky, která by se chtěla emancipovat - jaké to má důsledky, to je samozřejmě jasné. Filmová adaptace Rovenského bohužel mírně ztrácí obsazením Francka V. Borským (jinak sourozenci Vojtovi i Kovářík jsou fakt klasa), ale mám dojem, že dneska by se čeští filmaři s tímto námětem těžko popasovali. Bohužel. ()

mat.ilda 

všetky recenzie používateľa

Naléhavý důraz na tíživost situací místy vyvolává až úsměv, nutno ale říci, že vzhledem k letopočtu jde o úsměv blahosklonný. Podobně to mám i s hereckými výstupy - ta příležitost, mě v noci zavilou Maryšou Jiřiny Štěpničkové vyděsit k smrti, by tady určitě byla, o to víc oku i uchu lahodí výborný Vojtův Vávra a samozřejmě, hojně vzpomínaný moravsko-slovácký folklór, ačkoli díky těm nádherným krojům herečky působí poněkud staticky. Při konečné davové scéně, která skutečně popírá idealizaci venkova, mě tak napadlo - běžela bych kdysi stejně, jako celá ves, k původci senzace až do jeho kuchyně? Toť otázka - v dobách, ve kterých mně je média naservírují až do té mojí... ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (8)

  • Režisér Josef Rovenský byl v roce uvedení filmu odměněn cenou Filmového poradního sboru. Stejnou cenu si vysloužila také Jiřina Štěpničková. (Marthos)
  • NFA archivuje dvoubarevnou část 3- dílu KK-N 95,7 m, DNO--A, DNZ-A, Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na Slovácku a vo Vlčnove. (dyfur)

Reklama

Reklama