Bouře duší

Na evropskou tvorbu super. Obraz a scény bitev jsou výborné, líbili se mi i herci. Akorát ten příběh mě až tak nevtáhnul pocitově a postavami. A to je důvod, proč to není úplně top, ale "jen" velice povedený válečný film. PS: V poslední době si tvůrci zase začali všímat první světové, což kvituji s velkým povděkem. (03.01.2021)

Na pozadí napínavého příběhu šestnáctiletého Arturse bojujícího za svobodné Lotyšsko se zrcadlí hrůzný průběh a tragické následky první světové války. Nutno podotknout, že jde o velmi vydařený film, který stojí za to vidět. Když pro nic jiného, tak už proto, že se vám rozšíří obzory ohledně tehdejší složité situace na východní frontě. A ženám určitě přijde vhod kousek romantiky, jež se tu dá najít. (80%) (23.04.2021)

Vý-bor-ný! Lotyši se filmařsky rozjeli a jedou docela pecky. A máme to štěstí, že Cinemax do nás pobaltské filmy poslední dobou docela pere pod tlakem. Tohle je válečná pecka, která kdyby měla více válečných scén, tak bych si přišel jak u 1917 a s radostí tasil absolutní pětihvězdu. Ta válečná atmosféra byla z filmu neuvěřitelně hmatatelná. Herecky to bylo taky super. Škoda, že se střídají akčnější a vlažnější scény, chápu, že rozpočet byl jasně danej. Pořád ale klobouk dolů. Lotyši zfilmovali to, na co mají být náležitě hrdí a zfilmovali to zatraceně dobře. (04.01.2021)

Průměrná až podprůměrná bitevní vřava za císaře pána, zprostředkovaná lotyšskou armádou. A právě exotika v podobě vzácně vídaných vojenských stejnokrojů značky Lotyšsko je na filmu tím nejzajímavějším. Celkový dojem z filmu je ale vyloženě záporný. Snímek postrádá nějakou vrcholnou scénu. Za dvě hodiny si nevytvoří nic unikátního. Bitvy jsou povětšinou jalově natočené, nejde z nich žádné napětí ani energie, v úžasu jsem z nich rozhodně nezůstal.  Navíc lotyšská armáda není žádný pluk, nýbrž sestává z pár vojáků, co čítají tak maximálně rotu. V popředí dějství stojí extrémně nesympatický sedmnáctiletý mladík, který je měkkota (klišé č. 1) a nerad zabíjí protivníky (klišé č. 2). Narukoval po násilné smrti své matky (klišé č. 3), načež spolu s ním do armády vstoupil i jeho postarší otec - válečný veterán (hovadina úděsná). Působilo to směšně. Mladíka ztvárnil otřesný typ jménem Oto Brantevics, který má v repertoáru jednu grimasu, víc nepředvedl. Je znát, že režisér Dzintars Dreibergs absolvoval na poli hraného filmu svoji premiéru. Předtím točil jen samé dokumenty, jistě záslužná práce, ovšem hraný film má zcela jiná kritéria, které režisér plně pomíjí. Absolutně se mu v prvé řadě nedaří diváka zaujmout. Klidně mohl z extrémních situací na bojišti, kterých se jistě mohla naskytnout hojnost, vytěžit stěžejní adrenalinový bod svého vyprávění. A neděje se tak. Mimo bojiště je film ryze skvoucí tragédie, rozplizlé vyprávěnky mimo bojové zákopy a valy jsou těžce nezvládnuté, naprosto vše působí nudně a prázdně. Ke všemu se na obzoru rýsuje rušivá a nadbytečná romantická linka s místní děvečkou. Na bojišti se divák občasně umaže od nečistot a krevního průtoku, jenže je toho poskrovnu. Dvě hodiny se vlečou. Závěr to sice nevytrhl maximálně, ale i tak se v něm stačí sejít to nejlepší. Poprava vojáků má rysy drastické podívané, náhled na ústřední  postavu nabral cosi méně šablonovitého, jenže režisér s tím stejně přišel pozdě a s novým rozměrem svého hrdiny neuměl až tak dokonale pracovat. Vždy bude platit, že filmy z 1. světové války většinou souboj o atraktivitu s filmy z 2. světové války prohrávají.  Najdou se výjimky, třeba 1917 bylo poutavé a svěže natočené, Tohle drama prostě v ničem (technicky nebo emočně) nezapůsobilo. 4/10 (14.02.2022)

Keď už Lotyšsko, ktoré má necelé 2 milióny obyvateľov dokáže natočiť tak kvalitný film z 1. Svetovej, tak je potom slovenská kinematografia už skutočne v rámci Európy "chudobný príbuzný". Film si už od začiatku buduje silnú atmosféru podporenú obstojnými hereckými výkonmi a hlavne zručne natočenými bojovými scénami. Plus je tu odvedená dobrá práca s komparsom i dobovými reáliami. Veľmi vydarený film, ktorý určite stojí za pozornosť. (06.05.2022)