Generál della Rovere

Příběh sympatického ale přitom dosti bezcharakterního podvodníčka, ze kterého se na rozkaz německého SS stane představitel protinacistického odboje, charismatický generál della Rovere. Film obnažuje nitro dvou jakoby naprosto odlišných lidí, vidíme dva různé filmy v jednom, ale hlavně s hlavním hrdinou projdeme tak ohromnou mravní očistou, která vydá na filmů dvacet. (17.11.2006)

Skutočný príbeh sa týka talianskeho spisovateľa a aktívneho bojovníka proti fašistickému režimu Indro Montanelliho. Na jeseň roku 1943, po nemeckej okupácii Talianska, ho gestapo uväznilo v milánskej väznici San Vittoria a tu spoznal určitého Giovanniho Bertoniho, malého podvodníka, ktorý sa živil vymáhaním peňazí od obyvateľov za ktoré im sľúbil, návrat väznených rodinných príslušníkov domov z nemeckého väzenia. Gestapo ho infiltrovalo do väzenského prostredia, ako generála Della Rovera (vodca odporu proti fašizmu, ktorého náhodne zabili pri razii), aby získaval informácie o podzemných organizáciách odporu. Tu ale nastáva prerod tohto väzňa, keď vidí odvahu a pevnosť týchto politických väzňov. A tak ani vidina slobody, peňazí a života v emigrácii ho nezlákala a tento údajný generál nechce byť zradcom a spoločne s vlastencami prechádza všetkými útrapami väzenia vrátane mučenia a zomiera ako hrdina, v roku 1944, vo veku 78 rokov. Ide skutočne o vynikajúci film, ktorý sa zaoberá silnou témou, ktorá svojim zdravým obsahom zaujme diváka aj v dnešnej dobe. (13.10.2017)

Začátek, kdy je plukovník na svobodě, je dost dobrý. Jako úhoř se orientuje v divokém prostředí bombardovaného Janova,a nebýt jeho gamblerské slabiny, ovládal by podsvětí města eSeSákům v zádech. Jenomže pasáž ve vězení se natahuje, takže pro film vznosný motiv udělat z obyčejného podvodníčka velké infiltrované zvíře, se dost utopí v přemíře dialogů. Osobně bych ten nápad využít nuzáka a udělat z něj generála využil v novém filmu, protože samotné představení osoby Grimaldiho je na hodinu. Film ještě spadá do černobílých dob italského poválečného filmu. Atmosféra především první části opravdu vtáhne do děje, chco to dobrý obraz a zvuk. (28.12.2017)

Roberto Rossellini uměl natáčet filmy a je jedním z italských režisérů, které mám skutečně rád. Zatím ani s jedním jeho filmem jsem nebyl nespokojený, což je docela dobré, i když pravda, rozhodně jsem neviděl všechny, ani zdaleka. Ale tenhle má dobrý příběh, dobré prostředí a zajímavé rozuzlení, které dovede zasáhnout. (29.03.2017)

Sú životné okamžiky, kedy aj v tom najposlednejšom lúzrovi začne klíčiť zámer, urobiť aspoň raz v živote niečo veľké a obdivuhodné. A tak nejako sa to prihodilo bezvýznamnému podvodníčkovi, ktorý sa chtiac-nechtiac dostal do bodu, z ktorého už nebolo návratu a tak musel tú nezamýšľanú hru dohrať do konca. Prednosťou toho dobre nasnímaného a dobre zahraného filmu je, že sa neobmedzuje iba na Taliansko, ani na neorealizmus, ani na Rosselliniho filmy, ale má nadčasovú platnosť. Bohužiaľ to vyzerá tak, že nie je málo príležitostí, ale málo podvodníčkov koketujúcich s myšlienkou urobiť aspoň raz niečo veľké. (16.12.2021)