Okja

Korejci nám naservírovali další sci-fi šílenost a tenokrát je to o geneticky modifikovaných hrochoprasetech, které mají v budoucnu lidem sloužit pro maso. Ze začátku jsem si klepala na čelo, protože mi téma přišlo zkrátka trhlé. Dále mě také docela slušně zklamal výkon Jakea Gyllenhaala, kterému role prostě nesedla a bylo vídět, že není zvyklý tuhle roli hrát a dost se minul účinkem. Zvířátko bylo roztomile zpracované a příběh se postupem času taky posunul do snesitelných mezí a trochu začal gradovat společně s nástupem Paula Dana a Stevena Yeuna na scénu. Nicméně Korejci mají zkrátka divný styl, který já asi nikdy milovat nebudu. Nechyběla samozřejmě ani extrémně divná Tilda Swinton, na kterou jsme už v těchto divnorolích všichni zvyklí. Závěr byl pro mě dojemný, ale některé pasáže Okji mě nebavily, tudíž univerzální tři hvězdy. (17.02.2018)

Ak máte radi zvieratá, nevadí, že sú naklonované alebo geneticky modifikované. Jednoduchá a úprimná láska týchto tvorov sa totiž na nič nehrá a dáva najavo hneď pocítiť ako sa zviera cíti. V protiklade stojí bezcitná zabijácka mašinéria slúžiaca zlatému prasaťu, ku ktorému vzhliada drvivá väčšina nielen vládcov sveta, ale žiaľ aj populácie. No a potom sú tu jednoduchí ľudkovia, ktorí nehľadia na špinavočisté (to je jedno) hry mocných podnikateľov a startuperov a žijú si svoj život v súlade s plynutím ročných období. Jedno či žijú na vidieku, alebo uprostred megapolisu. Narušiť výnosný biznis zabíjania tvorov v mene nakrŕmenia zväčšujúcej sa masy ľudí narušujú radikálne spolky, často na hrane alebo za hranou zákona a vo vedomom rozpore s oficiálnym právnym poriadkom. Pretože zákony sú často napísané v mene a na požiadavku ničomných GMO korporácií. A tak sa stáva, že právo písané je v rozpore s právom prirodzeným. Prirodzeným právom na život. Kohokoľvek. Vzdávam hold dojemnému spracovaniu týchto tém, prostredníctvom príbehu prostej lásky kórejského dievčatka - siroty - k mamutiemu prasaťu Okja. A súhlasím s užívateľom whackom - vidieť film áčkovej kategórie, ktorý by takmer bez výhradne schvaľoval a podporoval činnosť radikálnych organizácií akými je Animal Liberation Front je vskutku vec nevídaná. Ale chvályhodná. Len tak ďalej! (29.07.2020)

Prasátko Babe (v podobě bachyně všech bachyní) už zase jede do města aneb sociálně-korporátní kritika skrze žánrový megamix s pitvořícími se hvězdami za doprovodu balkánské dechovky. Dle veškeré logiky by to nemělo fungovat, ale Joon-ho Bong již poněkolikáté dokazuje, že nesourodost umí udržet na uzdě. Sice to má zákonitě mnohá "ale", ovšem výsledek je vždy minimálně zajímavý a v těch nejlepších případech, ke kterým se i Okja těsně řadí, dokonce přímo výtečný. (02.07.2017)

Trochu mě mrzí, že se film aspoň letmo nezabýval dopady živočišné výroby na životní prostředí, když už v centru dění stojí druh superčuníka, jenž má zefektivnit masovou výrobu… ehm, masa a ulehčit přírodě v přelidněném světě, v němž se drtivá většina z nás láduje výrobky, jejichž produkce je extrémně neefektivní. Ale jak se ukáže, vynechání tohoto aspektu má v příběhu své opodstatnění, takže se v tom zbytečně nevrtejme. Okja je plná balancování na hraně dvou kontrastů: mezi dramatem a komedií (člen Animal Liberation Front odmítá většinu potravy kvůli způsobu její produkce a následně společně s parťákem stereotypně chroupou chřest nebo co, jako by syrová zelenina byla to jediné, čím se živí), přepálenými hereckými výkony někde mezi karikaturou a excentrickým šílenstvím (Tildě Swinton se podobně jako ve Snowpiercerovi daří najít mezi těmito dvěma póly rovnováhu, u Jakea Gyllenhaala povážlivě převažuje karikatura), otravným didaktismem a nepřikrášleným zobrazením toho, jak to ve světě prostě chodí. Díky zesměšňování a kritice obou stran, tedy „těch hodných“ i „těch zlých“, se Bongovi daří vyhnout jednostranné agitce. Pokud by však měl někdo pocit, že nadržuje postavám, které se snaží Okju chránit před zlým korporátem, protože směřování příběhu sleduje z jejich perspektivy, ať se někdy zkusí projít po ulici a aspoň na pár minut skutečně intenzivně vnímá, čím je ze všech stran bombardován a pak si upřímně odpoví, zda se právě v naší společnosti náhodou neupřednostňuje pouze jedna strana, tentokrát ta druhá. Jestli nemá daná osoba na očích skutečně silné klapky, tak snad minimálně uzná, že to tak je a najednou už to tak jednoznačně v neprospěch Bonga nebude. Je příhodné, že hrdinkou Okji je mladá dívenka (která prakticky celý život vyrůstala s Okjou po boku, navíc na venkově), protože jsou to právě děti, které vnímají svět neposkvrněnou optikou a mívají často velmi silný, upřímný a ještě nezkažený vztah ke zvířatům, dokud se do tohoto vztahu nevloží dospělák a postupně je nepřeprogramuje. (29.06.2017)

Značně přímočará paralela bez zvlášť důmyslného scénáře, sázící na roztomilost ústřední prasnice a na zběsilý děj. Což se celkem daří - rozhodně mi nepřišlo, že by film měl dvě hodiny, nebo že by v něm byly jakékoliv nadbytečné pasáže. Herecké obsazení je bezchybné, od posledního člena eko-teroristů (mezi nimiž ční Paul Dano, kterého ještě čekají velké věci) po všechny "záporáky" (ačkoliv Gyllenhaal je mezi nimi lehce nevyužit, což je vzhledem k jeho potenciálu škoda). Celé je to korejsky rozjívené a překotně uhánějící směrem k finále, proto je trochu škoda, že se neťalo o něco hlouběji a zůstalo se u odsouzení masokombinátů. (30.06.2017)