Candyman

Stačí před zrcadlem vyslovit pětkrát Candyman a zjeví se prokletý černý chlapík ulepený od medu a s hákem. Nebaví se a hned vás nekompromisně prošpikuje. Námět i následné režijní zpracování uspokojivé a občas dokonce i působivé, ale takových hororů o zlikvidovaném muži, který se po letech mstí jako přízrak, je celé kvantum a mně ta ohranost už naplno nenadchla. Ještě bych zmínil, že film měl slabé tempo. Kdo nemá moc nakoukané horory, bude hodnotit smířlivěji, protože nebude mít možnost srovnání jako já. Když třeba vezmu dnešní horory, tak tenhle lepí medem a je z něj cítit nemoderní staroba. Já jsem na současné horory než na klasiku a tenhle se už mezi ní počítá. A nezůstalo jen u jednoho dílu. 60% (07.07.2013)

Ach jo, tohle se tedy kurevsky nepovedlo. Obrovská nuda zabalená ve včelím medu. Obsazení Candymana naprosto debilní. Z toho negříka nemohl jít naprosto žádný strach. Celý film na mě působil naprosto debilně a naivně. Prostě naprostá sračka. Škoda slov. Odpad. P.S. Plánuji brzy zkouknout další díly, protože se tu rýsuje série vrcholného debilsmu v hororovém žánru. (17.09.2011)

90. léta znamenají pro horror bídu s nouzí. A Candyman byl dvouokým králem mezi slepci. Předloze (novela Clivea Barkera Zapovězené) rozhodně ostudu nedělá. Bere si z ní pouze základní motiv betonové sídlištní džungle, plné graffiti, novodobých urban legends, odcizení a kriminality. Hodně originální horror. Jeho poslední třetina možná už není tak povedená, jako to, co jí předchází, ale tvrzení, že král je nahý, je v tomto případě pouze důkazem krátkozrakosti. (04.11.2006)

Anotace o brutálním vrahovi ze zásvětí, který má místo ruky hák, naprosto odůvodněně svádí k domněnce, že Candyman je jen jeden z celé řady obdobných béčkových videohorrorů konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Ale to je hluboký omyl - ve skutečnosti se jedná o vizuálně pohledný, působivý a precizně natočený film s výborným dějem, hustou atmosférou, dobrými hereckými výkony (v hlavní roli pěkná ségra Michaela Madsena), syrově krásnými exteriéry chicagské betonové džungle i bezútěšné periferie, skvělou kamerou (pohledy z výšky jsou efektní) a úžasnou hudbou od Philipa Glasse(!). Když jsem si ho kdysi dávno v pravěku půjčoval ve videopůjčovně na VHS, tyhle Candymanovy kvality jsem samozřejmě ještě neviděl, respektive nedokázal ocenit. Ale teď po dlouhých letech jsem si na něm opravdu pochutnal, takže mu dávám subjektivně (ale s čistým svědomím) pět bodů a odpouštím mu jeho drobné nedostatky (převážně klišoidního charakteru). (22.09.2013)

Přiznávám, že Candyman byl můj první hororový zážitek a proto nejspíš nebudu úplně objektivní. Candyman je skvělý horor :) Já vám to říkal :) Příběh je zajímavý a herci se snaží. Candyman má navíc na rozdíl od ostatních novějších hororů extrémně nadaného člověka v zákulisí, píšu zde o soundtracku Phillipa Glasse, který je jedním z mých oblíbených. Kamera je také fantastická, stejně jako střih. Candymana řadím hned za takové veličiny, jakými jsou Vetřelec, Úsvit mrtvých a jim podobné... (20.09.2005)