Candyman

Vždy som obdivoval keď sa niekomu podarilo spojiť pár závadne, diametrálne odlišných rovín, ktoré často horrory predstavujú. Horrorovo-rozprávkovú a skutočnosť a ich spojenie, keď sa bájny príbeh mení v realitu. Tu ale nie je čo obdivovať. Naivný príbeh o odhaľovaní rozprávačky, ktorá sa zdá byť strašideľnou, navyše s chabými hercami. Koniec, snahu o netuctovú líniu, hromový hlas Tonyho Todda, pár ľakačiek a tie nechutné včely hodnotím pozitívne. 45%. (08.11.2007)

"Look into the mirror where the secret lies, just turn the lights down low and say it five times, from the spirit world comes a spiteful slave, seeking retrobution from beyond the grave....I leave no evidence and I leave no signs, because of hooked hand, many yeah have died, I'm out to get you, any way I can, this is not a game, it's real life the Candyman..." (04.03.2007)

Nejsem si vůbec jist, jestli se mi to líbilo. Ani to, zda bych chtěl Candymana vidět ještě jednou (a obě hlediska jsou moje hlavní kritérium při hodnocení). Zvlášť první polovina filmu je vynikající, sice jsem si trochu zvykal na ten sociální rozměr černošskýho sídliště, ale některé lekačky byly povedené a pomalu budovaná mrazivá atmosféra urban legends mě pohlcovala. Jenže pak se něco zvrtlo. Nadpřirozeno ve slasheru moc nemusím, i když ho přežiju, ale tohle spíš mysteriózní vanutí mi dojem vytrvale kazilo až do závěru. Pointa zábavná. Mimochodem, napadlo vás někdy, že věta: "It was always you, Helen" plus závěr v té hořící vatře taky může znamenat, že žádnej Candyman tam vlastně nebyl a jí fakt jen hrabalo? Protože tahle interpretace nemá trhlinu... já skoro čekal, že na to tvůrci v závěru víc poukážou, když už naznačujou (hození háku do rakve). (14.01.2014)

Candyman nejvíce těží ze své ponuré atmosféry a skvělému výkonu hlavní herecké dvojice. Samotná atmosféra ze začátku není bůhvíjak skvělá, to hlavně kvůli probíhajícímu ději, kdy se nic důležitého neděje a až na pár komických prvků je to docela nuda. Vše se ovšem velmi rychle změní po příjezdu do černošského ghetta. Samotná postava Candymana je docela zvláštní. Moc se o její minulosti nedozvíme, jen několik holých fakt o tom co se stalo, ale vše je podáno velmi rychlou formou, a to hlavně proto, aby mohli zapojit diváci svou představivost. Když se však objeví na scéně, tak v podání Tony Todda sledujeme perfektní herecký výkon, kterému dominuje jeho ďábelský hlas při kterém naskakuje husí kůže. (12.05.2010)

Candyman, Candyman, Candyman, Candyman, Candyman. Zkusil jsem to, vlastně už podruhé, a žádnej Tonny Todd s hákem se mi nezjevil. Repríza již před léty zhlédnuté lahůdky nezklamala. Mysteriozní a podmanivý příběh zvýrazněný nápaditou kamerou, originální výškové záběry neustále překvapovaly, vychází z amerických městských legend a do duchařského tématu vnáší svěží vítr v podobě do klasických schémat příliš nezapadajícího netvora. Ohákovaný a včelonosný strašák Candyman má prostě, nejen díky přebujelému charismatu Tonyho Todda, šmrnc a rozplétání jeho legendy na celovečerák v pohodě vystačí. Navíc závěr je grandiozní. Vypouštím čtyři včelky. (22.10.2015)