Van Gogh
Van Gogh
Obsahy(1)
Príbeh posledných 67 dní života legendárneho maliara. Van Gogh sa v máji roku 1890 prichádza do Auvers-sur-Oise, kam ho príde navštíviť i brat Theo s rodinou, liečiť pod dohľadom doktora Gacheta. Posledné dva mesiace jeho života sú zároveň jeho maliarsky najplodnejším obdobím, pracovné i emocionálne vypätie týchto dní však napokon prispeli k jeho predčasnej smrti vlastnou rukou. (STV)
(viac)Recenzie (29)
Minimalismus, asketismus, krása, umírá se posvátně, bez močopudných slz. Bresson, Rohmer, Rivette, fuck off Into The Wild. ()
Kamera se vyhýbá zobrazení intimních pohnutek. Nevstupuje k postavám blíž něž náhodný svědek. Vzniká dojem, jako by to byl divák v druhé a další řadě. Hlavní postava kamerou doslova pohrdá. Stavba filmu je také poměrně zajímavá. Jsou to dlouhé skici, ze kterých jako by doposud nevystoupilo to nejdůležitější, takže mají pořád všechny stejnou hodnotu. Přechody mezi nimi nastávají bez varování, jako když si listujete nápady a ještě nevíte, ze kterého vznikne to zásadní. Což dodává filmu zajímavou svěžest a zároveň se odbourává patos. Ke konci mi začne trochu vadit ten ateliér. Nicméně film obsahuje nejméně jeden naprosto geniální moment. ()
Velmi civilní, uměřený a nepatetický popis posledních týdnů jedné z nejvýznamnějších postav moderního výtvarného umění. Tvůrci se naštěstí vyhnuli dělat z Gogha excentrického, rozervaného a nepochopeného génia, který je svou posedlostí a umanutostí uměním nesnesitelný, až směšný (viz Minnellihio kanonizovaný portrét van Gogha ve filmu Žízeň po životě). ()
za jedna. A i k ní těžko hledat důvod ()
Akademicky chladný...pohled na poslední část života slavného malíře, který bohužel nevyvolá nijaké emoce. Místy působí televizně a stopáž vzhledem k místy scénaristické bezradnosti je zbytečně dlouhá. ()
Scestná, vulgárna, zavádzajúca interpretácia úlomkov zo života Van Gogha, absolútne nezodpovedajúca skutočnosti, ignorujúca dobové pramene, kultúrno-historické fakty, život umelca, ignorujúca vnútorný život a charaktery postáv, ani sčasti nepredostiera skutočnú tragédiu Van Goghovho života a diela, a nevenuje žiadnu pozornost jeho výtvarnému dielu.... Namiesto duchaplnosti je vo filme servírovaná povrchnosť, a po dvoch hodinách nudy dostane divák "vyvrcholenie" v podobe pol hodinovej absurdnej scény stále opakujúcej sa tancovačky z bordelu....... Van Gogh je unikátna literárno-historická téma na knižné, či filmové spracovanie, ako to dokázal napríklad spisovateľ Irving Stone v jeho knihe Smäd po živote ( veľmi dobre sfilmované roku 1956 s Kirkom Douglasom ) ()
ten film úplně postrádá spád a vysvětlení souvislostí. některé momenty jsou nesmírně nudný, jiný úplně zbytečný - např. když žena vytlačuje theovi beďara nebo když paní hospodské spadne na nohu nějaký víko a ona křičí že má rozdrcenou nohu. mám pocit, že pokud divák o goghovi neví alespoň základy, tak vůbec nepochopí, co se děje a pokud je zná, tak se nic nedozví. malování je tam žalostně málo. psychologie hlavní postavy je vykreslena jen dlouhým civěním nikam a mlčením. velmi mě to zklamalo ()
Co tomu filmu exceluje je primárně prostředí. Jinak příběh Van Gogha je vyníkající, tady je ovšem jen jen poslední útržek. Na druhou stranu ta atmosféra francouzských večírků a přírody je fascinující. ()
Fanatik svého osobního realismu a možná nejpozoruhodnější z francouzských režisérů své generace se ve "Van Goghovi" vyhnul všem pastím, do kterých obvykle padají životopisné snímky. Hodnověrnost prostředí, postav a situací, které tu dosáhl, je malým zázrakem. Co kritici pokud vím neberou na vědomí: navzdory názvu je Pialat, v jistém smyslu pokračovatel literárních klasiků 19. století, takřka stejnou měrou zaujat slavným malířem jako ženami kolem něho. Godard prý nešetřil chválou. ()