Devs

Garlandův styl se mi líbí a s výjimkou Anihilace jsem si užil jak 28 dní poté, tak Sunshine, Dreda, nebo Ex Machine. Takže mě zvěsti o autorském seriálu potěšíly a hned jsem se po něm vrhl. Garland se v Devs opět zaobírá hledáním alternativy, nebo upgrade k víře v boha, nebo naopak k jeho popírání. Snaží se najít vzorec, takže se to neobejde bez filozofických úvah, které jsou na hraně seriálové zábavy. Vše je navíc podpořeno znepokojivou hudbou i zvuky. Zprvu mě iritovalo, že tvůrci pracují s zjevně chybnými přístupy, ale nakonec vyšlo najevo, že pouze podceňují diváky a chtěli si připravit půdu pro efektní finálové pukrdle. Co se týče časových paradoxů, nebo paralelních světů, dává smysl pouze teorie mnohosvětů/verzování, nebo některé z náboženství. Nakonec se s tím ale tvůrci popasovali velmi dobře a díky atmosféře a nemožnosti dokázat, že nežijeme v "Matrixu", "Devsu", snu někoho jiného, nebo svém vlastním, není potřeba šťourat a hledat chyby ve scénáři. Alex Garland dává Devs zapomenout na zbabranou Anihilaci. Tento seriál plně naplňuje označení vědecko-fantastický a současně je díky fresh filozofické-teologické příměsi i fajn "indie" odbočkou od mainstreamu, podobně jako byla kdysi OA s Brit Marling.. (03.11.2021)

Vyučený artový hysterik Garland vytáhl z krabice polomrtvou prašivou Schrödingerovu kočku a vykrmil ji Uranem 235. Načež nade vši pochybnost zjistil, že by to štěpení stejně nerozchodila, čili byla jednoznačně v superpozici mršiny už v momentě, kdy ji ten singulární kokot začal cpát tím obohaceným Whiskasem. Tímto jednoznačně prokázal, že Plancek byl jen termodyslektický nedouk a ve skutečnosti je základní kvantovou veličinou tak zvaná Garlandova konstanta, definující poměr mezi hybností pravé ruky a vlnovou délkou egokokotismu. Vyjádřeno vzorcem g = λda / Ψcho * πčus, to celé na druhou. Dozajista opojen tímto nebývalým legovědeckým úspěchem, opět uplácal silou celé své odbornosti v katechismu a historii patlalů přiblblý, kvantově religiózní popkornový pseudoblábol pro převzdělané instáčové přikyvovače a následovače o tom, co by se mohlo přihodit, kdyby se traumatizovaný Ježíš stal ředitelem Intelu. A v jeho dualitě se zacyklil natolik, až zapomněl, že má vakuum nejen v hlavě, ale také ve stěnách svého sajbrbaráku. No dobře, je to jakože sci-fi, takže si ten kvantový klerik muže cucat z prstu sebevětší pičoviny. Nicméně i sci-fi se dá udělat poutavě a zábavně, a ne tak, že z osmi hodin hrací doby dvě čumíte na zlatou kostku, která světélkuje a dělá vžuuum, další tři na vykuleného, do blba hledícího mastňáka, pronášejícího přehluboké, transcendentálně narkomanské bonbonmoty typu „Determinismus je divný, ale také krásný. Když vlastníš všechna data, vlastníš podstatu dat.“, dvě hodiny na televizi s dojebanou anténou, vysílající zrnící Golgotu, a pouhou hodinu je to jakože ten napínač, kdy mastňák unyle podusí slizkého Rusáka a dva nesympatické ťamany, protože mu brání v křesťansko – demagogické derelativizaci jeho antikoncepčního selhání. Při té prudě se mi celý čas honila hlavou dnes již klasická wykydpedická simplifikace objasnění Teorie relativity zedníkům, uklízečkám, řidičům hovnocuců a obráběčům kovů, kterou se Aleks při své tolik sofistikované tvorbě nepochybně bezvýhradně řídí: „Představ si, že mi strčíš nos do prdele. Já mám nos v prdeli, ty máš nos v prdeli. Kdo z nás je na tom relativně lépe?“ V jiné realitě, kde jsem přitroublý náctiletý pičus nebo nudofil s hornickým učňákem, teď možná nadšeně jásám nad nebývalou hloubkou a zábavností té megachitré fizikálňý kosmologyje a blaženě si mnu urychlovač částic. Ovšem v téhle to dokonale otráven posílám do černé díry. Tedy vlastně do piče, aby náhodou nedošlo k nějaké interdimenzionální diferenci, zhroucení kvantové vlny a nežádoucí transpozici identit. (08.05.2020)

Tomuto buď pôjdete slepo ochotne naproti so všetkou vústretovosťou a privretými očami a budete to chcieť zožrať aj s navijákom, aby ste boli spokojní.... Alebo budete v určitých momentoch chcieť, aby vás to presvedčilo o tej nevyhnutnutnej predurčenosti toho všetkého... A fakt som chcel veľmi, aby ma to aspoň raz "ukecalo" a umlčalo moje frflanie nejakou scénou.... Fakt som chcel, aby mi to Garland tym filozofovaním predal a aby som si na konci povedal, že to predsa je niečo viac, než len pekne naleštené hovno.... Ale nie je. (10.05.2020)

Elegantní vysvětlení teorií kvantové predikce ve vyvážené a nápadité Garlandově režii. Klasická zápletka o vraždící technologické společnosti, která neřeší nic menšího než je vše, nabízí nový pohled na již zpracované nápady jiných filmových časovek. Balík, který je zde prezentován má ale fantastický vizuál a mrazivou Salizburyho hudbu, která některé sekvence mění v čistokrevný horor. Romantická linka je trochu pitomá (toporné dialogy), ale dá se to vysvětlit citovou hloupostí a zaslepeností těch lidí, kterých se týká. Zatím nejlepší seriál roku 20. Není to V je to U. Takový soukromý vtip. (01.05.2020)

Pre diváka, ktorý rád "dumá", lebo ten čo nie, nepochopí, pričom tá zmysluplnosť, v kombinácii s prvkami drámy a dlhých záberov "do blba", rozhodne nemusí sadnúť každému. Tí, čo "šukajú" niečo akčnejšie, živšie, rýchlejšie, by "Devs" mali z možností "Chci videt" vyradiť. Bude Vás to menej bolieť, Brufen nezaberie .. (10.07.2020)