Bojovali za vlasť

Čeho se bojí ruská elita? – " V polovině minulého století už bylo jasné, že se rozpadnou koloniální říše s mateřskými zeměmi v Evropě. Současně s tímto procesem vznikaly v USA první geopolitické studie, které v několika alternativách rozpracovávaly následnou dominanci Spojených států na planetě. Samozřejmě, že centrem všech variant Americké světovlády muselo být eliminování geopolitického vlivu Sovětského svazu. Jedna z verzí byla zajímavá, alespoň pro mne, protože mi připomínala Hitlerovu hypotézu o nutnosti hledání nového životního prostoru. Ta se dala shrnout do následujících vět. Sovětský svaz, kterému Američané z propagandistických důvodů tehdy neřekli jinak než sovětské Rusko, obývá rozlohou největší světové, surovinami neobvykle bohaté území, zdaleka neodpovídající počtu jeho obyvatel. Jde fakticky o světové přírodní bohatství, na které nemají Rusové žádný přirozený nárok jenom proto, že se v těch prostorách narodili. Pokud Rusko světovému obchodu nedovolí, aby se na tomto, převážně neobnovitelném bohatství, mohl podílet, je svět oprávněn Rusko k tomu donutit třeba i silou. Nebyla to samozřejmě jediná platforma antisovětské politiky, ba řekl bych, že byla jednou z nejutajovanějších, protože skutečně až příliš připomínala jeden z původů nedávné světové katastrofy." (http://blisty.cz/art/72485.html) ___ Čeho se bojí americká elita? – Noam Chomsky vysvětluje skupině studentů, proč v Americe vládne kultura strachu, takto: "Předpokládám, že tato situace odráží strach a zoufalost. Žijeme v zemi, která se bojí. V USA je strach nezvykle silný. A proto se lidé smyšlenými strachy snaží nějak rozptýlit a zklidnit se. Americký strach je vlastně velmi zajímavý kulturní fenomén, který vychází ještě z koloniálních dob. (...) Velmi zajímavou knihu napsal literární kritik Bruce Franklin. Kniha se jmenuje War Stars a zabývá se vývojem populární literatury, čili literatury pro široké masy čtenářů, pro lid. Při popisu dneška se Franklin zaměřuje i na televizi atp. V jeho knize se stále navrací některé pozoruhodné motivy. Například v populární literatuře je to tato idea – hrůzostrašný a nelítostný nepřítel nás málem zničí, ale na poslední chvíli se objeví nějaký superhrdina nebo superzbraň, nebo skupina studentů, která v horách bojuje s Rusy, nebo něco podobného, a zachrání nás. Přičemž toto téma má jeden společný podtón – hrůzostrašný nepřítel, který se nás chystá zničit, se často ukazuje být tím, koho my utlačujeme. (...) Předpokládám, že takový strach je část všeobecné tendence. Nejspíše je tomu tak, že v hloubi duše víme, že když šlápneme někomu na krk, je to nesprávné. Že pokud jednou vykořisťovaní a potlačení povstanou a začnou se bránit, pak se octneme v nebezpečí. To je možná i půda pro různé vymyšlené hrozby. Takový paranoidní strach je v kultuře velmi neobvyklý." (http://www.alternet.org/noam-chomsky-why-americans-are-paranoid-about-everything-including-zombies?paging=off&current_page=1#bookmark) ___ "«Nevládní» organizace NED (která u nás dlouhodobě spolupracuje s Člověkem v tísni) s celkovým rozpočtem 100 milionů dolarů na rok je financována především americkým Kongresem a vládou USA, což kredibilitě této instituce příliš nesvědčí. NED zahájila činnost v roce 1983, kdy v Bílém domě úřadoval prezident Ronald Reagan, aby «prosazovala demokracii». Přeloženo z řeči americké vlády a Pentagonu – šlo a zároveň jde o klíčovou instituci participující na destabilizaci, převratech a svrhávání cizích vlád, jejichž představitelé mají tu smůlu, že jsou na kordy s Washingtonem. (http://blisty.cz/art/72493.html) ___ Italský časopis Politico odpovídá na otázku, proč se Rusko rozhodlo riskovat své miliardové obchodní vztahy se Západem: "To proto, že Rusko si již neváží Evropanů tak, jak si jich vážilo po skončení studené války. Rusko si myslí, že vše, co dnes zajímá Západ – to jsou peníze." (http://www.politico.com/magazine/story/2014/03/russia-vladimir-putin-the-west-104134.html?ml=m_t1_2h#.UxQ30JiJTgy) ___ Toto není film o válce, ale o lidech, kteří MUSELI bojovat. I proto je to více soubor jednotlivých lidských portrétů než jeden ucelený příběh, což si uvědomoval i sám autor literární předlohy Michail Šolochov, který psal knihu několik let a nakonec údajně rukopis před svou smrtí spálil. Portréty vykreslují proměnu mírných lidí, když válka krystalizuje charakter každého z nich. (14.03.2014) (menej) (viac)