Štyri izby

Pikolík - ratlík ozaj výstižne prirovnanie, keď sa z človeka stáva poslušný pes poskakujúci hore dole, plniaci všetky túžby svojho pána samozrejme za štedrú odmenu. Priloženie Tarantinovej ruky do tohto komického repolera sa stalo citeľným takmer v každej časti. Odzrkadlilo sa to hlavne v dobre prepracovanom spojení a opodstatnení príbehu (ako povedal Tarantino "osud preplietol naše cesty fatálne") a samozrejme na zmar nevyšli ani dialógy a chladné gangsterské vystupovanie. Prvá zápletka s čarodejnicami mi pripadala dosť neohrabane druhá so žiarlivým manželom to trocha napravila a pri tretej som sa, už bavil takmer na každom kúsku malých nespratníkov. Nevedel som si zvyknúť na trocha dementné stvárnenie a vystupovanie pikolíka, ale nakoniec by túto prácu asi úplné normálny človek nezobral a Tim Roth ho zahral ozaj dobre a presvedčivo.60 % (25.02.2013)

Anders 20%, Rockwell 40%, Rodriguez 100%, Tarantino 80%. Už před dvaceti lety bylo jasné, kdo z indies nadějí to někam dotáhne a kdo ne. A konečně si jdu sehnat toho Muže z Ria. P.S. Ta epizoda seriálu Alfred Hitchcock Presents, kterou Tarantino cituje, se jmenuje správně The Man from the South a je zde. Je mimochodem skvělá. (09.01.2016)

Kvalitativně nevyrovnaný i dějově poměrně nesourodý, nejspíš méně ambiciózní projekt, v němž zkušenější režiséři a hlavně talentovanější pisatelé doplácejí na ty slabší. Film má značně vzestupnou tendenci, první příběh je skutečně příšerný a dutý. Druhý se již honosí aspoň trochu zajímavější zápletkou a vymezuje prostor pro Rothovo záměrné pološílené přehrávání, nic méně stále slabota. Až teprve Rodriguezova část v čele s charismatickým Banderasem dokáže slušně uspokojit na rovině dětsky (doslova) hravého minipříběhu i vtipu. Poslední, to už je klasická Tarantinova exhibice, plná stylového fuckování a výborného rozuzlení, ani ona však není zcela geniální. Zprůměrováno na 5/10 (17.09.2009)

Anders: 40%, Rockwell: 30%, Rodriguez: 50%, Tarantino: 80%. Jediné, čo tu stojí za zmienku je Tarantinova (skoro) one-man-show so skvelými dialógmi, kamerou a meta-námetom (inscenácia scény z epizódy zo seriálu podľa Dahlovej poviedky). Zvyšok nuda (Rockwell), banalita (Anders) a priemerná rutina (Rodriguez). A hej, Tim Roth. Tak ten môže byť rád, že žije tam, kde žije a nie v Severenej Kórey, lebo za takýto výkon by už stál na popravisku. (24.06.2015)

Napad postaviť fim na štyroch rôznych príbehoch odohrávajúcich sa v jednom hoteli sa možno javil ako zaujímavý, škoda len, že prvé dve poviedky bez výraznejšej šťavy ho takmer naisto pochovali. Škoda i podivne prehrávajúceho Tima Rotha a to hlavné čo tento experiment povyšuje na stráviteľnú úroveň je záverečný Tarantinov akt. Našliapnuté však mohlo byť na viac. (29.08.2008)