Desperado

Vtedy v Mexiku sa mi páčilo viac a v podstate z celého tohto príbehu v Desperadovi mi utkveli v pamäti len Tarantinov vtip, Buscemiho historka, neprehľadné streľby v baroch a na vonkajších terasách (vtedy ešte otvorených) a Salma, ktorá mala oblečenie zjavne na saláme (herectvo na úrovni rajdy). Mexiko je fajn, ale tequila je lepšia než Desperado. (22.04.2021)

Ve svém nadšeneckém a v amatérských podmínkách natáčeném debutu El mariachi přišel Robert Rodriguez s fascinujícím mixem mexických narco thrillerů a amerických akčňáků. Z nezávislého snímku se stal překvapivý hit amerických kin a mezinárodní videodistribuce, takže studio nadšeně svolilo k nákladnějšímu a hvězdně obsazenému pokračování. Desperado přestavuje úchvatně stylový koncentrát iberoamerických žánrovek, ikonických prvků amerických westernů a formálních inspirací hongkongskými krvavými balety subžánru heroic bloodshed. Současně je cíleně koncipovaný jako výkladní skříň latino hereckých talentů – počínaje evropskými rodáky Antoniem Banderasem a Joaquimem de Almeidou, přes hollywoodskou legendu Cheecha Marina i svérázného naturščika Dannyho Treja až po Salmu Hayek v její první velké roli. V čestných menších partech jim sekundují maskot amerických indie filmů Steve Buscemi a Rodriguezův přítel a kolega Quentin Tarantino. Zatímco kritika oplakávala, že se nezávislý talent zaprodává blyštivému pozlátku studiové produkce, filmoví fandové na celém světě díky tomuto filmu objevili nejen zmíněné herecké osobnosti, ale propadly Rodriguezově osobitému stylu, v němž se snoubí komiksově přepjatá vážnost s pompézní coolness a národnostně specifickou variací brakových žánrů. (14.03.2021)

Stylová polo-akční podívaná s charismatickým Banderasem, řítícím se za pomstou, v čele. Když Desperado vytasí kolty a vystřílí celý bar padouchů, padají i mnohé seriózní westerny na kolena, tyto, až lehce Woo-ovské, přestřelky jsou skutečně na filmu to nejlepší, neboť dramatická linie je velice triviální, až na pár výjimek předvídatelná a zbytečně dodává sympatickému filmu "splachovací" dojem. Desperado však není nezralým pokusem, při svých nedostatcích namísto do trapnosti raději zabrousí do osvěžujícího černého humoru a parodií žánru, přesto je ale jeho působení z založeno větší části na iracionálních dojmech ala "přirostnutí k srdci", a mě zrovna k srdci nepřirostl. 7/10 (13.09.2009)

Rodriguezův opulentní masterpiece, z něhož se na diváka sype tuna lahůdkově efektní akce (bezpochyby inspirované krvavými balety Johna Woo), hlášek, šťavnaté atmosféry a skvělých figurek (Trejo, Buscemi, Marin, Tarantino aj.). Absolutorium mu nevpálím z jediného podstatného důvodu, který ani po letech nedokážu přenést přes srdce, a tím je nebývale odfláklé (nebo spíš úplně vynechané) finále... :-( 90 % (16.10.2010)

U tohohle filmu mě potkal stejný osud jako u "Pulp Fiction", viděl jsem ho až drahně let po premiéře. Humor, atmosféra a snad i Tarantinův štěk mi na něj lehce upomínají, ale takhle srovnávat by to asi nebylo ono. V rámci akčního žánru to je opravdu parádní a originální záležitost prošpikovaná humorem černým jak bota a nebýt poslední čtvrthodinky filmu, která na mě působila trošku jako rána do zad, bylo by to určitě za plný počet. (17.06.2005)