Posol: Príbeh Johanky z Arku

Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění). Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice). Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti. (01.03.2008)

Kdysi jsem na tenhle film psal dlouhou recenzi, která se ztratila v hlubinách internetu i časopisu DiViDi, ale moje dojmy dnes jsou takové, že to bylo zmatené, uřvané, nelogické, a Millu by jeden nejradši nakopal do rozkroku, nakolik to není slušné a holky to asi nebolí tolik, jako chlapa koule - ale při některých scénách člověk měl pocit, že Mille ty koule fakt narostly. Některé scény zbytečně brutální, jiné přebarvičkované, a celé se to táhne jako falešný turecký med. (31.08.2013)

Johanka z Arku - dobrý námět na zpracování filmu, kterého se chopila Francouzská produkce, která si povolala Milu Jovovich a další hvězdy, aby předvedli, co v sobě mají. Bohužel musím konstatovat, že to nejhorší na celým snímku je délka. 160 minut je hrozně moc. Pak tam bylo hodně hluchých míst a já jsem měl chuť to několikrát během filmu ukončit. Tohle by se prostě nemělo stávat. Jinak vizuální a hudební stránka je solidní. Herci taky fajn, jen to zpracování nic moc. Jsem trochu zklamaný. (11.09.2009)

Téma Johanky z Arku bylo vždycky problematické. Luc Besson se jí zde rozhodl pojmout zejména jako náboženskou fanatičku než schopnou vojevůdkyni. Bohužel tohle pojetí by vyžadovalo trochu jiný přístup a výsledkem tedy je rozpačitý film, který osciluje na hranici mezi historiským blockbusterem a cestou do hlubin bláznovy duše. Ze začátku to sice vypadá poměrně slušně, Johančiny představy o setkání s Bohem působí zajímavě a její přijetí na dvoře krále nepostrádá emoce. Ale jak to pokračuje, vše se rapidně zhoršuje. Milla Jovovich je moje velká oblíbenkyně, ale nejlépe jí jdou drsné akční role - tady značně přehrává a místo nábožensky zapálené dívky většinu času působí jako naprostý blázen. Ale s mečem jí to jde o poznání lépe než s růžencem, takže při bitevních scénách i zvedám palec nahoru. Bohužel, čím více film postupuje, dostavuje se otupělost nad přepálenou stopáží. Ke konci se film neuvěřitelně vleče a při upalování divák ani nelituje ubohé Johanky, ale spíš je rád že už je konec a nehrozí mu další proleženiny. /50% a 3*/ (05.05.2012)

Celý film jsem byla přesvědčená, že dám 2*, ale závěrečná scéna upálení byla tak dobře natočená, že kvůli ní jednu přidám. Jinak je celý film takový nemastný neslaný, kromě závěru s Dustinem, který ukazuje úplně jiný pohled na Johančiny vidiny, což vůbec není špatné. A ačkoliv mám Millu jinak ráda, tady mě její herecký výkon neskutečně iritoval. (16.12.2009)