Šinčó júša: Kono júša ga ore Tueee kuse ni šinčó sugiru

Start nudnější. Avšak nabyde to takového prima tempa, že člověk netuší, co ho v další episodě čeká (na rozdíl od jiných (kvanta) sérií této sezóny) a tím pádem baví. S odstupem a střídmým pohledem se však jedná o naprosto generický isekai, ničím vyloženě zajímavým. I tak se ale příjemně koukalo. Ya sure? 55 % (28.12.2019)

První dojem je rozhodující a tenhle seriál, je toho živoucím důkazem, takže když se hlavní hrdina, už od první epizody chová jako namyšlený arogantní egoista, tak to ani poslední dvě epizody nezachrání, byť se snaží hrát na city, co to jen jde. Né že by ostatní postavy na tom byli lépe, Ristarte ho zase chce od prvního dílu ojet, přestože se k ní chová jako kdyby to byl kus hadru. Aaa takže tohle je to, co ženy chtějí, drsňáka co snimi bude zametat, kopat do nich a ponižovat je všemi dostupnými prostředky a přesto ho ony budou nadevše milovat. Ale pozor, pozor i další postavy na tom nejsou o nic lépe, třeba takový Cerceus který pocítí šikanu hlavního hrdiny, pak když pozná postavu, která je slabší než on, tak aby dokázal svoji mužnost tak ho projistu zšikanuje. Ahh jediné neviné postavy sou Elula a Mash, které sou však nudné a nezajímavé, že sem i občas zapomněl že tam sou. Relativně za originální a lehce zvrácené postavičky, které nepůsobí protivně sou Mitis a Adenela, které sem si relativně oblíbil a nelze jim upřít že mají něco do sebe. A ano párkrát sem si zasmál, pousmál, či uchechtl, přeci jenom Ristarte se pitvoří v každém díle a některé její ksichtíky, sou fajn. Na pozadí toho všeho je nějaký ten příběh, který i má nějaký ten plot twist, ale neni to nic světového. Upřímně se divím, že Hataage! Kemono Michi má tak špatné hodnocení a tohle je v červených číslech, přitom Hataage je lepší ve všech směrech postavy, příběh, humor a vývoj, zatímco tady u tohle seriálu sem se snažil najít nějaký podstatný důvod proč tomu dát tři hvězdičky, aaa žádný sem nenašel. Čekal sem od tohohle seriálu víc, než : trénik, šikana, zabít démona na jednu ránu, trénik, šikana, zabít démona na jednu ránu, nicméně celkem fajn bylo když se objevil přízrak z jiné dimenze a ten nešel na jednu ránu zabít. (17.12.2021)

Stejně jako druhý komediální isekai téhle sezóny i "opatrný hrdina" měl poměrně slušný start. Byla to také šílená a ulítlá zábava, která ale naštěstí zde nehraničila s cringem, vtipy byly povedené, parodie žánru zdařilá a postavy měli co nabídnout. Bohužel Scalp má pravdu v tom, že po čase zde dojde k tomu, kdy samotné vtipy děj neutáhnou a příběh se začíná stávat jen stále se opakujícím klišé. Ze zajímavého hrdiny, který si zakládá na své opatrnosti, se stále více stává jen další přelevlovaný superbůh, který ale pořád klade důraz na to, že je třeba se vždy perfektně připravit a nikdy ničemu a nikomu nevěřit. Někoho to možná odradí, ale překvapivě spousta hráčů RPG a MMORPG se v tomhle našla. To jsou takoví ti hráči, co běhají hodiny po lese, zabíjí prasata za 5 expů a po hodinách a hodinách grindění jdou na prvního bose, který má level 7 s hrdinou o levelu 20 a 60 léčivými lektvary. Znáte tento styl hraní? Pak tohle anime bude pro vás... Celá prostřední část je jen sérií opakujících se zápletek o boji s generály hlavního záporáka a o tom, jak se hrdina šíleně připravuje - zkrátka to jen plní název celé série "hrdina je příliš silný, ale neskutečně opatrný". Jistě nějaké náznaky posunu v ději i charakteru hlavní postavy tu jsou, ale je jich minimálně. Naštěstí měl autor alespoň vymyšlené finále první části a tak hrdina má svůj "strop" a přijde i jedno slušné překvapení, kdy 11. díl je v druhé polovině vším možným, jen ne komedií. Rozkryjí se karty, dostanete facku v podobě celého obnaženého backstory, vysvětlující proč jsou některé věci tak jak jsou a tenhle díl ve vás pak ještě chvíli rezonuje, jak překvapivý, ale zároveň i povedený byl. Je to jako kdyby se autor v poslední chvíli probral, odkryl karty a konečně příběh nasměroval někam dál. Pozdě, ale přece... Finální episoda je pak poměrně uspokojující a to hned v několika směrech. Dává ucelené zakončení celé téhle jedné etapě, není jen trapným happy endem a zároveň ukazuje jasný prostor pro další sérii. Závěr se podle mě povedl a z části i přesvědčil o tom, že bych zde další sérii viděl radši, než třeba u již zmíněného Hataage! Kemono miči. 6/10 (28.12.2019)

Bláznivé a občas veselé putovanie milej, naivnej ale neoblomnej bohyne a stoického, arogantného a paranoického hrdinu. Logicky dej do seba zapadá a kopíruje šablónu väčšiny hier prebojovanie sa k ultimátnemu bossovi. Predstava ale, že boh je zraniteľný je barlička aby to fungovalo. Všetky postavy sú preexponované a zaškatuľkované bez zaujímavejších zvratov. Jediná motivácia hlavných postáv je opozeraná už v mnohých iných anime. Vadilo mi aj násilie zo strany hrdinu voči spojencom až po zobrazovanie psychóz na zábavu. (06.03.2023)

Nazývat tohohle hrdinu opatrným je dost eufemismus, přesnější by bylo o něm říct, že je to autistický, perfekcionismem postižený a těžce paranoidní asociál. Hrdina, co při ničení monster vypálí vesnici, kterou předtím zachránil, který přivádí k šílenství bohy, fackuje princezny a systematicky uráží všechny okolo sebe, zároveň se ale nedá přelstít ani tím nejzákeřnějším nepřítelem a občas ukáže i svou, jinak pečlivě skrývanou, lepší stránku. Spolu s roztomile nablblou bohyní tvoří komickou dvojku, jejíž snahu o zachraňování nanejvýš obtížného a docela temného herního světa je opravdu zábavné sledovat. Občas je to ovšem trochu pokleslá zábava, která se dost podezřele vyžívá v tom, že z většiny žen (i bohyň) dělá karikatury. Ve finále se pak ale najednou dočkáme vážně míněného plot twistu, který má vysvětlovat a ospravedlňovat hrdinův psychický stav, a následně dokonce i snahy o jakousi osudovost, a i když to není vymyšlené špatně, vzhledem k předchozímu intenzivnímu bizáru to bohužel moc nefunguje. (07.03.2021)