Z nasadením života

Na rozdíl třeba od seriálu "Čtyři z tanku a pes" (který k dětství mé generace neodmyslitelně patří) si na kapitána Klosse vůbec nevzpomínám a tak mi při jeho hodnocení v objektivitě nebrání nežádoucí sentimentalita. K DVD s touhle špionádou jsem se dostal víceméně náhodou a řeknu vám - žádná sláva. Řemeslně nic moc, zralý čtyřicátník v hlavní roli je v úvodu prezentován jako jednadvacetiletý mladíček, děj se chvílemi řítí kupředu aby se vzápětí nudně vlekl a německá armáda i SS jsou tu podáni jako banda pitomců, kteří jsou pouhou hříčkou v rukou sovětské rozvědky. Naivita veliká a k realitě daleko. Když už starší špionážní seriál východní provenience, tak to mnohem raději "Sedmnáct zastavení jara". Kam se hrabe Kloss na Stierlitze! (04.09.2008)

My sme mali Zemana ( 30 pripadov majora Zemana ), rusi Stierlitza ( 17 zastavení jari ), východní Nemci Detjena ( Neviditeľný priezor ) a poliaci Klossa. Socialistické krajiny si proste potrebovali urobiť propagandu svojim bezpečnostným zložkám. Tento seriál bol vysielaný v Československej televízii v roku 1970 a tradične žal úspechy. Odohrával sa počas vojny a sledovali sme infiltrovaného špióna v nemeckom tyle. (31.05.2020)

Kapitán Kloss je můj druhý, špionážní, předsametový, východoevropský seriál. S tím prvním, Sedmnácti zastaveními jara, se může srovnávat jen stěží. Kloss staví své zápletky ledabyle, a to i pokud jde o vztahy postav mezi sebou i k různým režimům, na což, domnívám se, by se mělo dávat ve špionážních dílech dávat setsakra pozor. Kloss pozor nedává a ještě méně dávají pozor jeho nadřízení, kteří ho neustále vysílají do míst, v nichž zrovna může páchat svou činnost. Klossova svoboda pohybu sice může vést k libovolnému množství jeho případů, k větší akčnosti, ale zároveň bere seriálu tíseň a napětí. +++++ Kloss prakticky nikdy není dlouhodobě vystaven situaci, jež se jeví beznadějně. V jednu chvíli je v nebezpečí a zásah scénáře jeho problém hned řeší. Proplouvá nesnázemi nepoznamenán, s psychologií Olda Shatterhanda (a trochu i vizáží), vždy sebevědomý, usmívající se a tedy přehlédnutelný. I střih je v tomto směru ničivý - příklad: Kloss jde na tajnou schůzku, ze zálohy je zastřelen kontakt - střih - žena prohledává místnost, přichází Kloss. Stierlitz ze "sedmnáctky" má naopak často svázané ruce. "Paradoxně" právě to buduje k onomu hrdinovi jistý obdiv. Stierlitz též oplývá plnohodnotnou povahou. +++++ Kloss neumí pracovat s reáliemi Třetí říše, které se prakticky omezují na rekvizity a "Heil Hitler". Má doslova neuvěřitelně velké množství kontaktů, každou chvíli potkává dvojité agenty, pohybuje se v bárech, na bálech, honech, obklopují jej sexy ženštiny, všude jsou trezory a tajemná úmrtí, jednou si lacině pomůže i istanbulskou exotikou . Odfláknutou expozicí většiny dílů se okamžitě dostává do centra dění. Stierlitz by jej považoval za riskujícího hlupáka. Kloss se snaží zbondovatět, ale chybí mu k tomu lépe režírované akční scény. +++++ Jen na jeden díl si vzpomenu, v němž trochu více z Třetí říše vešlo do scénáře - to když dík malému Klossovu pošťouchnutí začnou nacisté likvidovat svojí věrnou elitu. To je ale vzácná výjimka a i ona je narušena deus ex machina. Jinak si nedovedu vysvětlit, že klíčového svědka si nacisti odvezou do nemocnice plné polských odbojářů a pak si jej nechají z té nemocnice vyfouknout. Kloss je prostě pouhá hra na špiónství - pardon, rozvědku. Slabé ***. (26.09.2014)

Ve své době (jako malý kluk) to byla srdeční záležitost. Na rozdíl od zcela pokleslé normalizační tvorby mně už tehdy zaujalo, jak v některých dílech působili i "západní" špióni a byli to klaďasové, některé díly měly (a to tvrdím i dnes) dobře napsaný a vypointovaný scénář s gradací, Mikulský, Karewicz a hlavně ty (tehdy mající svůj pomyslný vrchol) polské baby jako třeba Barbara Brylská, Beata Tyszkiewicz nebo Ewa Wisniewská byly vesměs fajn, ale bohužel - všechno ostatní už bylo trochu slabší. Již zmiňovaný špatný casting zejména Němců (řada gestapáků i běžných oficírů wehrmachtu by rozhodně s kritérii norimberských rasových zákonů měla problémy) a zejména akčnost scén byla hodně slabá, na druhou stranu - některé díly byly docela obstojné a pokud by je zpracovali dneska ve stylu, rozmachu a barvitosti Tajemství šifrovací věže, nemuselo by to být vůbec špatné. Skvěle vypointován byl už první díl, ale nejlepší díl byl onen Železný kříž, kde bylo velice názorně předvedeno, jak se dá z ničeho vyrobit spiknutí a jak je možné donutit lidi, aby se přiznali k čemukoliv (když jsem to viděl v současnosti, hned jsem si vybavil třeba proces se Slánským a jeho "bandou"), na druhou stranu druhá půlka dílů šla hodně dolů a to, co se mi líbilo v začátcích a co by bylo u nás zcela nemyslitelné (britští agenti Klose zachránili nejméně ve dvou dílech...a byli lepší než samotný Kloss) se už pak vytratilo a nastoupilo povinné lezdoprdelezectví vůči komunistům a SSSR. Ve chvíli, kdy se objevily figury "zápaďáků", spolupracujících s nacisty jsem končil (obrazně - samozřejmě jsem shlédl vše) a po shlédnutí posledního dílu jsem si slíbil, že při příští předváděčce se mu zcela jistě vyhnu. No ale těch prvních šest až deset hodnotím čtyřmi hvězdami, i když jsem si vědom, že v tom je dost nostalgie. Na druhou stranu - Čtyři z tanku a pes mně připadají mnohem a mnohem horší a je zajímavé, že v samotném Polsku se na ně koukají mnohem víczspatra než na Klosse, tam jsou Čtyři z tanku a pes někde na úrovni našeho majora Zemana. (17.12.2014)

Pamatuju si, jak jednou kámoš řídil kamión a při řazení řval: "Půlky, kurva, chybí tomu půlky..." Nezastírám, že mi tu taky trochu pro hodnocení chybí půlky, jinak bych asi dal tak objektivní 1,5 hvězdy, takhle si zase zahraju na hodného strýčka a bude to za plné dvě. Objektivně a bez lechtání přiznávám, že mě na tom dlabe to samé, co na většině špiónských filmů točených ve východním bloku. Plytkost postav, jediný koho vždy bezpečně rozpoznáte je Kloss, jinak postavy i v rámci jednoho dílu značně a často splývají. Tady aspoň Němčouři pořád chodí v nažehlených uniformách, takže poznáte kdo kope za které hřiště. Některé věci a záležitosti mi přijdou nedořešené, z více zápletek na díl se srozumitelně vyřeší tak jedna. Kromě toho Poláci mršili i detaily, například ve třetím díle německý oficír diktuje své sekretářce (byť je to polská špehyně) dopis, pak je na něj záběr a ejhle: ten dopis je v polštině i s tou jejich zajímavou diakritikou, která vlastně není! Panebože co to je za blbost, když ho diktuje Němec? To měli Němci v kanclech psací stroje s přeškrtnutým L? Některé scény někdy působí, jakoby je tam střihač propašoval z úplně jiného dílu, někdy jsou zbytečnosti natažené na maximální délku, někdy naopak z půlminutové scény nemáte šanci pobrat co se vlastně stalo a proč... Mám pokračovat? (08.11.2010)