Z nasadením života

18ti dílný černobílý televizní seriál o bohatýrských příhodách vojenského důstojníka polské výzvědné služby pod pseudonymem J-23, byl v 70. letech 20. století fenoménem našich televizních obrazovek. Ještě dříve, než k nám vstoupil James Bond, byl tu on - kapitán Kloss. Elegantní voják v uniformě důstojníka německé armády napomáhající vyhrát druhou světovou válku. Získává plány nejdůležitějších vojenských operací z německé kontrarozvědky. V těžké a nebezpečné službě se uplatní vtip i jeho tvrdé pěsti. Dosáhl hodnosti kapitána a nakonec byl vyznamenán i německým Železným křížem. (30.09.2013)

Tento seriál je ako húsenková dráha. Začiatok je až skoro debilný a trápne akčný. Do polovičky seriálu nemá väčšina dielov ani hlavy ani päty. Potom, keď to konečne začne byť zaujímavé sa to tvorcovia rozhodnú okoreniť akciou, ktorá je nevýslovne trápna a AK-47 v rukách "osloboditeľov" ma donútilo skoro búchať si hlavu o stenu. 1 hviezda naviac je za úvodnú hudbu. Tá je perfektná, ako napríklad v 30 prípadoch. Bohužiaľ to je na oboch seriáloch asi to najlepšie. (03.06.2020)

Na rozdíl třeba od seriálu "Čtyři z tanku a pes" (který k dětství mé generace neodmyslitelně patří) si na kapitána Klosse vůbec nevzpomínám a tak mi při jeho hodnocení v objektivitě nebrání nežádoucí sentimentalita. K DVD s touhle špionádou jsem se dostal víceméně náhodou a řeknu vám - žádná sláva. Řemeslně nic moc, zralý čtyřicátník v hlavní roli je v úvodu prezentován jako jednadvacetiletý mladíček, děj se chvílemi řítí kupředu aby se vzápětí nudně vlekl a německá armáda i SS jsou tu podáni jako banda pitomců, kteří jsou pouhou hříčkou v rukou sovětské rozvědky. Naivita veliká a k realitě daleko. Když už starší špionážní seriál východní provenience, tak to mnohem raději "Sedmnáct zastavení jara". Kam se hrabe Kloss na Stierlitze! (04.09.2008)

Ve své době (jako malý kluk) to byla srdeční záležitost. Na rozdíl od zcela pokleslé normalizační tvorby mně už tehdy zaujalo, jak v některých dílech působili i "západní" špióni a byli to klaďasové, některé díly měly (a to tvrdím i dnes) dobře napsaný a vypointovaný scénář s gradací, Mikulský, Karewicz a hlavně ty (tehdy mající svůj pomyslný vrchol) polské baby jako třeba Barbara Brylská, Beata Tyszkiewicz nebo Ewa Wisniewská byly vesměs fajn, ale bohužel - všechno ostatní už bylo trochu slabší. Již zmiňovaný špatný casting zejména Němců (řada gestapáků i běžných oficírů wehrmachtu by rozhodně s kritérii norimberských rasových zákonů měla problémy) a zejména akčnost scén byla hodně slabá, na druhou stranu - některé díly byly docela obstojné a pokud by je zpracovali dneska ve stylu, rozmachu a barvitosti Tajemství šifrovací věže, nemuselo by to být vůbec špatné. Skvěle vypointován byl už první díl, ale nejlepší díl byl onen Železný kříž, kde bylo velice názorně předvedeno, jak se dá z ničeho vyrobit spiknutí a jak je možné donutit lidi, aby se přiznali k čemukoliv (když jsem to viděl v současnosti, hned jsem si vybavil třeba proces se Slánským a jeho "bandou"), na druhou stranu druhá půlka dílů šla hodně dolů a to, co se mi líbilo v začátcích a co by bylo u nás zcela nemyslitelné (britští agenti Klose zachránili nejméně ve dvou dílech...a byli lepší než samotný Kloss) se už pak vytratilo a nastoupilo povinné lezdoprdelezectví vůči komunistům a SSSR. Ve chvíli, kdy se objevily figury "zápaďáků", spolupracujících s nacisty jsem končil (obrazně - samozřejmě jsem shlédl vše) a po shlédnutí posledního dílu jsem si slíbil, že při příští předváděčce se mu zcela jistě vyhnu. No ale těch prvních šest až deset hodnotím čtyřmi hvězdami, i když jsem si vědom, že v tom je dost nostalgie. Na druhou stranu - Čtyři z tanku a pes mně připadají mnohem a mnohem horší a je zajímavé, že v samotném Polsku se na ně koukají mnohem víczspatra než na Klosse, tam jsou Čtyři z tanku a pes někde na úrovni našeho majora Zemana. (17.12.2014)

Pamatuju si, jak jednou kámoš řídil kamión a při řazení řval: "Půlky, kurva, chybí tomu půlky..." Nezastírám, že mi tu taky trochu pro hodnocení chybí půlky, jinak bych asi dal tak objektivní 1,5 hvězdy, takhle si zase zahraju na hodného strýčka a bude to za plné dvě. Objektivně a bez lechtání přiznávám, že mě na tom dlabe to samé, co na většině špiónských filmů točených ve východním bloku. Plytkost postav, jediný koho vždy bezpečně rozpoznáte je Kloss, jinak postavy i v rámci jednoho dílu značně a často splývají. Tady aspoň Němčouři pořád chodí v nažehlených uniformách, takže poznáte kdo kope za které hřiště. Některé věci a záležitosti mi přijdou nedořešené, z více zápletek na díl se srozumitelně vyřeší tak jedna. Kromě toho Poláci mršili i detaily, například ve třetím díle německý oficír diktuje své sekretářce (byť je to polská špehyně) dopis, pak je na něj záběr a ejhle: ten dopis je v polštině i s tou jejich zajímavou diakritikou, která vlastně není! Panebože co to je za blbost, když ho diktuje Němec? To měli Němci v kanclech psací stroje s přeškrtnutým L? Některé scény někdy působí, jakoby je tam střihač propašoval z úplně jiného dílu, někdy jsou zbytečnosti natažené na maximální délku, někdy naopak z půlminutové scény nemáte šanci pobrat co se vlastně stalo a proč... Mám pokračovat? (08.11.2010)