Hra na oliheň

Konečne niečo nové a originálne. Ojingeo geim má svoje logické nedostatky a v detailoch niekedy poriadne zaškrípe, rovnako ako aj v nevyrovnanom scenári. Napriek tomu ide o strhujúcu jazdu, ktorá očarí svojím nevšedným vizuálom, zvrhlým nápadom a efektnými kontrastami. Celkové hodnotenie azda najviac zráža jej finálna epizóda, ktorá stráca na razancii a dopláca na svoju predramatizovanosť. Diváka necháva s nezodpovedanými otázkami, ktoré si pravdepodobne Hwang Dong-hyuk šetrí na druhú sériu. Tá je už definitívne potvrdená a ďalšie peniaze by rozhodne zarobila. A pre tie je predsa každý ochotný spraviť všetko. Netrpezlivo očakávame druhú sériu. (4.11.2021) (02.09.2022)

Crossover motivů Battle Royal a Saw, brilantně rozpracovaný do 8-hodinového kolektivního průchodu peklem. V líbivé barevné formě s efektní výpravou a kostýmy, s kvalitně budovanými postavami a sociologickým zkoumáním jejich chování, vynalézavými hrami s nejedním chytrým překvapením a notnou dávkou krve a brutality. Dong-hyeok Hwang v komerční masovce odvážně kombinuje všemožné popkulturní a žánrové trendy a vítězí na plné čáře. Epizoda 6 emocionálním knokautem, jaký jsem tady fakt nečekal. Jediné zakopnutí v pravděpodobnosti chování postav přichází až v poslední epizodě. Ta je zároveň uzavřená z prstu vycucanou rádoby překvapivou pointou, která odporuje jistým předešlým událostem. (18.11.2021)

Kdyby se dnes taková zábavná soutěž konala v naší republice, asi byme si vybrali nějaké nudné dětské hry typu „Chodí Pešek okolo", „Škatulata, Škatulata, hejbejte se" nebo skákání v pytli. Určitě by se do ní přihlásilo pár bezdomáčů z Hlaváku a samozřejmě také pár gayů, kteří se chytí každé příležitosti, aby mohli hlásat do světa ty svý bludy a ukazovat to svoje visící nádobíčko. Taktéž je nutno dodat, že božský Hollywood už dorazil i do Asie a zanechal tam po sobě pachuť otevřených konců. Taktéž je nutno si přiznat, že soudruzi ze severní části korejského poloostrova se asi museli popadat za břicha, když vidí, jak to vypadá v jižním cípu tohoto poloostrova a jak lidé doslova bojují o holý život a to hlavně díky dluhům a nenažranosti jistých peněžních institucí, které nemají nikdy dost. U nich se do takových dluhů ani dostat nemohou, protože by jim to jejich vrchní velitel nedovolil a také hlavně proto, že tam tyto výdobytky moderního kapitalismu ještě jaksi nestačily dorazit, takže tam neviditelná ruka trhu ještě nestačila zasáhnout a nestačila tam otrávit spodní vody místních dolních vrstev obyvatelstva. V seriálu se poměrně často střídají vzestupné a posléze klesající tendence a kvalitou se pohybuje jako na horské dráze, kdy hutné akce vystřídá nicneříkající nicota ve které se nic důležitého neděje Ale je nutno dodat, že všem se samozřejmě líbí, když lidé umírají a když teče hodně krve. U toho se totiž nejlépe obědvá a člověku pak více chutná a má větší apetit, když vidí cizí neštěstí a zároveň jsou rádi, že nejsou na místech těchto nešťastných hrdinů. A také zde platí jedno moudré přísloví, které nám říká, že z cizího krev neteče. Nějací spiklenci v tom zase vidí konspiraci, že svět ovládá jedno procento bohatých lidí, kteří těch zbylých devadesátdevět procent užitečných ovcí chovají ve svůj prospěch a později, když už jsou nepotřební, tak hybaj na porážku. Protože, co by s nima asi tak měli dělat jinýho. Tvůrci se nechali inspirovat celou řadou věhlasných filmů ze kterých si půjčili jisté prvky. Pro příklad uvedu Hunger Games, Fantomase, Running Mana s Arnoldem Schwarzeneggerem, SAW a mnoha dalších skvostů světové kinematografie. Ale koncept zůstal vcelku originální a spokejeně se zde podíváme na příběhy inspirované dětskými korejskými hrami  převedené do dospělého světa a garantované vysokými výhrami. Je to něco, jakoby vám někdo řekl, ať skočíte třeba ze skály a když to přežijete tak za to dostanete třeba milion dolarů. Většina populace takovou nabídku odmítne, ale vždycky se najde nějakej trotl, kterej do toho půjde. Dále se mi zde líbila hudební stránka ať už od klasika Haydna či Modrý Dunaj od Strausse. Prozatím dávám 80% a do budoucna jsem zvědavý, čím nás překvapí tvůrci tohoto veleúspěšného seriálu. (24.10.2021)

Hodnotím asi trochu prísne,  ale už dlho som nevidel áčkovú produkciu (k dnešném dňu najsledovanejší seriál v histórii Netflixu), tak plnú chýb a logických nezmyslov. Po štvrtú epizódu to ešte nie je tak okaté, neskôr sa začnú hromadiť, a najvyššie hodnotenú časť (s kockami),  mi to už v podstate pokazilo. Raz nechajú všetkých sa vraždiť v spánku, pretože pravidlá neexistujú, neskôr zabijú vlastného, lebo porušil právo na “rovnosť pre všetkých.” Omg, rofl, lol. VIP klub celé zle. Také tie detaily, akože hráč stojí v strede medzi dvoma vojakmi a jeden z nich ho rozstriela samopalom, tie sa mi ani nechcelo počítať. Ten manželský pár, do záveru kockovej epizódy, podľa mňa zabudli dopísať, preto bol až v ďalšej časti. Koniec by som zhrnul ako neuspokojivé finále, prerušené klišé, nasledované najväčším nezmyslom celého seriálu, ukončené ďalšími dvoma klišé a korunované cliffhangerovým klišé. Cez to všetko som si ale Squid game užil, má to nápady, pre západného diváka to prekračuje niektoré zažité hranice, ponúka to hry a krv, a človek si môže pokrytecky zafilozofovať nad zlými peniazmi. Takže návykové, drsné a zábavné. A tiež hlúpe a neskonale predvídateľné. Obľúbené postavy: Cho Sang-woo, Ji-yeong. (26.10.2021)

Len málo filmov či seriálov vyvolá toľko diskusií a taký humbuk, ako tento projekt. Hra na oliheň je krásnou ukážkou toho, že niekedy stačí iba zaujímavý a trochu bláznivý nápad a ľudí to baví. Ja sa priznávam, že k nim tiež patrím, a to každý kto ma pozná dobre vie, že kórejské filmy moc nemusím. Každý diel bol svojim spôsobom zaujímavý, aj keď pár nezaujímavých miest kde sa tempo vytrácalo, by sa tu našlo. Slušný nadpriemer. 80/100 (19.10.2021)