Réžia:
Lewis MilestoneHudba:
Heinz RoemheldHrajú:
Louis Wolheim, Lew Ayres, John Wray, Arnold Lucy, Ben Alexander, Scott Kolk, Owen Davis Jr., Walter Rogers, William Bakewell, Russell Gleason (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Adaptácia slávneho rovnomenného románu predstaviteľa "stratenej generácie" Ericha Maria Remarquea. Príbeh z 1. svetovej vojny sleduje skupinu mladých nemeckých chlapcov, ktorí sa pod vplyvom propagandy nechali naverbovať na front. V hrôzach vojny prechádzajú radikálnou premenou. Mladíci sa stávajú svedkami smrti a nezmyselného zabíjania a tak sa ich predstava o nepriateľovi, dobre a zle úplne rozplýva, aby ju nahradilo jediné: nenávisť k vojne a násiliu. Toto silné protivojnové posolstvo získalo okrem iných ocenení i dvoch Oscarov - za najlepší film a najlepšiu réžiu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (158)
Genialny a nadcasovy film, ktory natocil reziser Lewis MilovyKamen /hranice temnoty 1943, Vzpoura na Bounty 1962/ na motivy knihy Erich Maria Remarque-a. Film ma perfektny scenar o nezmyselnosti I. svetovej vojny s kopu maximalne brutalnych zaberov : prve zabitie kamarata, prve bombardovanie ....... Nadhera . 100 % ()
Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 30 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl. ()
Říci, že za tři čtvrtě století film nezestárne je lež, byť krásná. Stárne úplně všechno, a jednotlivé věci (koneckonců i lidé) se liší pouze expirační lhůtou. Jestli si dodnes snímek Na západní frontě klid z roku 1930 udržel alespoň část ze své původní působivosti, je to fenomenální úspěch - a věřte mi, že on to dokázal. Jistě, střih byl v plenkách a tak jednotlivé záběry na sebe moc nenavazují, jistě, řada herců přehrává, protože toto byl dost možná jejich první zvukový film vůbec, a jistě - i kameraman byl v těch v dávných dobách nucen pracovat doslova na koleně, a tak řada záběrů z bojiště musela být z technických důvodů pořízena starou, ale mobilní "groteskovou" kamerou, na které vypadá vše díky nízkému počtu snímků za minutu zrychleně. Jenomže to jsou všechno detaily, dobový kolorit, podle kterého se filmy soudit nedají. Podstatné je následující: je to rozhodně zdařilá adaptace krásného románu, který byl symbolem celé "ztracené generace." Chcete-li však v dnešních dnech působivější (či lépe řečeno: stravitelnější) zážitek, podívejte se na novější zpracování ze 70. let, které je rovněž vynikající. Ale originál je jenom jeden. ()
Skvelá adaptácia nemenej skvelého románu. Filmu nie je čo vytknúť. Aj keď som si pri jednotlivých scénach postupne spomínal na to, ako som knihu povinne na strednej škole musel prečítať ( a aj vďaka nej som sa stal vášnivým čitateľom) a teda vedel, ako sa bude dej a jednotlivé scény vyvíjať, napriek tomu som si film vyslovene užil. Je ťažké vybrať, či bola najlepšou scénou hneď tá úvodná a nadšenie mladíkov po prejava fanatického nemeckého nacistu ( a áno, viem že vo veľkej vojne ešte nemci neboli nacisti oficiálne, ale oni sú nacisti odjakživa ) a ich odchod na front, ich zúfalstvo v zákopoch počas delostreleckého útoku, rozhovor o ich plánoch po návrate z frontu, Muellerove nové čižmy, Bäumerov čas strávený v jame s jeho prvou francúzskom obeťou, jeho pobyt v poľnom lazarete, návrat k matke a následný chvíľka strávená doma či pomoc Katczinskému na konci filmu. Najlepšiu scénu nie je možné vybrať, pretože celý film je jednou skvelou protivojnovou scénou. Z filmov s protivojnovou tématikou toto prekonal zatiaľ iba Kubrick. Ak nástupu nacizmu v Nemecku nezabránili takýto film a román, určite v dnešnej dobe pomôžu Facebookové stránky bojujúce s extrémizmom... ()
Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie ()
Galéria (103)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (33)
- V listopadu 1930 byl film přivezen do Německa a Erich Maria Remarque jej zhlédl v městě Münster, v jehož blízkosti se nachází spisovatelův rodný Osnabrück. Německá premiéra filmu byla plánována na 4. prosinec 1930 v Berlíně. Na začátku představení však proniklo do sálu komando příslušníků nacionálních socialistů, které vedl aktivista Joseph Goebbels. Do sálu byly vypuštěny bílé myši a dým. Za doprovodu výbuchů poplašných granátů a světlic bylo další promítání filmu znemožněno. (divisak)
- Německé důstojníky hrají skuteční váleční veteráni. (zigot7)
- Ve filmu se jako statista objevil i pozdější slavný filmový režisér Fred Zinnemann (Sedmý kříž, V pravé poledne, Odtud až na věčnost, Člověk pro každé počasí). Z natáčení byl však vyhozen, poněvadž odmlouval režisérovi. (džanik)
Reklama