Na západe nič nové

Klasický materiál vynikající v tom, kolik aspektů této války, ještě navíc z pohledu němců, v sobě zvládá hladce pojmout. Ukazuje jak nesmyslnost z pohledu obyčejnýho živáčka, dopad na jeho psychiku, mylné glorifikace, tak pak vojnu ve světle radostí, parťáctví a později návratu domů k něčemu, co mezitím neexistuje ("been in this for too long"). Tj. vhled na rozpadající se válečné Německo nejen do zákopů, ale i zákulisí nebohých matek, dědků rozumbradů, verbujících autorit, umírajících nepřátel... Skvostné jsou bitevní sekvence, ty rozhodně utkví (kulometná sypačka, utržený ruce, epičnost i na dnešní poměry) a vyzní správně jako útok-protiútok mlýnek na maso. Ta pacifistická agitka na mě sice sem tam až příliš sentimentální prvoplán (vůbec se ale nedivím), součtem však povedená adaptace a nadčasově kvalitní vojnovina ještě z doby, kdy brali první světovou za konflikt ke skončení všech válek. Přičemž divácky "lehčí" podívaná než často spolu-zmiňovaný WESTFRONT 1918 (x). (29.11.2018)

Na rok 1930 vypadá válka ve filmu Lewise Milestona neuvěřitelně opravdově, po technické stránce je to nadčasové dílo. Kouzlo předlohy mu ale chybí. Remarqueova kniha je výjimečná způsobem vyprávění, kde vše vypráví Baumer ze svého úhlu pohledu. Zde je Paul v podstatě jen jednou z postav chronologicky vyprávěného příběhu a větší prostor dostane až ve druhé polovině filmu. (05.08.2013)

Hledáte-li základní kámen v pyramidě (proti)válečných snímků, jste tu na správné adrese. Pohled do tváří vyděšených a vyhladovělých vojáků, kteří v zákopech strnule očekávají osudový rozkaz, neztratil ani za mák nic ze své působivosti a výpovědní hodnoty. Vstupovali do války plni entuziasmu a mladistvého odhodlání, odcházeli s hlubokým šrámem na duši, který ani čas nedokáže dostatečně zahojit. Vynikající scénář podle legendární předlohy staví chytře do kontrastu hluboké myšlenky a krutou realitu, zatímco nadčasová režie udržuje atmosféru na bodu mrazu a dodává všem bitevním scénám, dnes již samozřejmě viditelně zastaralým, velmi naturalistický nádech. Je sice pravda, že snaha o vystihnutí veškeré tématiky Remarquova mistrovského díla není stoprocentně šťastná a stopáž se v některých místech stává pro diváka úhlavním nepřítelem, ale melancholické vyznění příběhu korunované přenádherným posledním záběrem dá na všechno nedokonalé a filmařsky nevyzrálé účinně zapomenout. 85% (04.11.2013)

Neskutečná síla, tolik pravdy v dialozicích jsem už dlouho neslyšel. Co je však vlastně nejvíc silné, že ten film je stále aktuální a měl by být promítán po celým světě všem mladým klukům a holkám, protože zdá se mě, že bojechtivosti za vydatného popichování mocipánů, kteří, ale nikdy nebudou v první, ve druhé, ale ani v poslední linii, za to my všichni ostatní budeme chcípat, pro jejich ego. Ten film ve mě pořád roste. (27.12.2018)

Že film zestárl? Tak to prrr, v životě jsem neviděl tak nadčasový meziválečný snímek. Kniha je zpracovaná velmi věrně (na druhou jsem ovšem uvítal, že oproti knize není film tak brutální), dokonce bych řekl, že je o dost působivější. Herecké výkony jsou famózní, jaksi "omšelejší" performance mi přijdou u o téměř 40 let novějších Ostře sledovaných vlaků. A samozřejmě konec s motýlkem, ten myslím dokáže rozplakat ještě mnoho příštích generací. Bravo, jeden z nejlepších válečných filmů. (A nutno podoknout, že jeden z mála, který se věnuje 1. světové válce) (23.08.2005)