Zbaľ prachy a vypadni!

Parádní kousek, dnes už možná kultovní. Skvěle obsazené role malých zlodějíčků, v malém, leč výrazném štěku Danny John-Jules z Red Dwarfa (pokud jste ho nepostřehli, je to ten barman co vypráví historku o Rory Breakerovi :)) , vtipy černé až absurdní, za málo peněz hodně muziky a všemu vévodí Vinnie Jones. Filmový materiál, mám-li použít Tylerova slova, jako když celuloid polejete whisky. A super hudba k tomu....Ministr zdravotnictví varuje - pěstování marihuany ve velkém způsobuje ztrátu prstů na nohách:) (22.01.2003)

Možná Ritchie převzal žánr hláškovacích gangsterek od Tarantina, ale jak tady, tak hlavně ve Snatchi dokázal, že se Quentin se svými prvotinami může jít klouzat. Asi nikdy nepochopím, jak se dá vymyslet scénář s takovými postavami (černoch z baru mluví za všechny), dějem (půl milionu, zhulenci, kulomet, strážník a spousta dalšího) a režijními vychytávkami, jimiž Guy úplně srší. Pohodový soundtrack, začátek nové éry a vznik kultovní parády. (19.02.2006)

Stylová jízda Guye Ritchieho, ten člověk má úžasné filmové cítění, celovečerní film mu funguje jako dlouhý videoklip (vůbec videoklipová estetika z tohoto filmu přímo čiší - touha neustále experimentovat, neotřelé postupy, střihy, hudba...). Zápletka nic moc, ale přesto děj nepostrádá napětí, překvapení a také dobře graduje. Je to sice postmoderní filmový konstrukt, ale konstrukt stylový a stylotvorný. K dokonalosti ho Guy Ritchie dotáhl ve svém následujícím filmu Podfu(c)k... (08.07.2007)

Několik skupin dementů se zde dvě hodiny nahánějí ve snaze ukrást peníze, drogy a zbraně v tarantinovsky střižené gangsterce s typicky anglickým (ne)humorem. Vypiplané finálě potěší, zbytek už vcelku nikoliv. Praotec většiny laciných brakových indie podpultových gangsterek - takže vysoké hodnocení ze sentimentu a průkopnictví chápu, sečteno podtrženo je to ale veskrze totální (ne)vtipná taškařice. Nic víc. (23.11.2021)

Sbal prachy a vypadni mají v mých očích jednu jedinou nevýhodu - již dříve jsem viděl Podfu(c)k, který je ještě o něco vypiplanější, vtipnější a prostě lepší variací na podobné téma. Lock, Stocku ale už nikdo neodpáře, že pro svět filmu objevilo Jasona Stathama a Vinneho Jonese, kteří se tady sice ještě drží na uzdě, o to více to však rozjedou v již zmíněném Podfu(c)ku. Guye nemíním srovnávat s Quentinem Tarantinem (mě nějak status kultovního režiséra kolem Quentina míjí obloukem), Ritchie je svůj, má svůj osobitý styl vyprávění a jeho filmy jsou dotáhlejší do ještě větší absurdity v dobrém smyslu slova. Asi třikrát jsem během sledování dostal záchvat smíchu (rozbitý stůl, "a ty ses tu vzala kde?", "nesnáším dopraváky"), zbytek jsem uznale kroutil hlavou, ale přeci jen to na plné hodnocení film nevytáhl. Nebýt Podfu(c)ku... (10.03.2009)