Šarlatán

Naprosto souhlasím s některými názory (nejen mých oblíbených) uživatelů. Ten konec se prostě nepovedl. V tomhle případě to beru jen jako zcela nepodstatnou věc. Přece kvůli faktu, že někdo totálně překope historii neodsoudím šmahem celý film. Bylo by to nefér a hlavně obrovská škoda. Lepší, český jsem za poslední rok určitě neviděl a jsem moc rád, že naši akademici zachovali chladnou hlavu a nominovali Šarlatána na Oscara. To, že postoupil do užšího výběru jen potvrzuje moje slova. Trojan, vlastně oba dva výborní, což lze bez nadsázky říct skoro o všech hercích. Moc příjemně strávený čas a od Angieszky zdaleka nejlepší počin. I když režisérkou mého srdce asi nikdy nebude. (11.03.2021)

„Šarlatán” , ktorý z moča dokázal diagnostikovať ochorenie, predsa nemohol byť žiadne "béčko" , no i napriek tomu bol český (ľudový) liečiteľ a znalec bylin Jan Mikolášek, narodený ešte za čias Rakúsko-Uhorska, konkrétne v roku 1889, kedy medzi jeho "rovesníkov" napríklad patrili i komik Charlie Chaplin, či aj slávne-neslávny diktátor Adolf Hitler, všetci narodení v štvrtom mesiaci roka (v znamení barana), pomerne často šikanovaný režimom, pretože im zrejme ležal v žalúdku, čo asi nemohli vôbec predýchať, a tak mu tým pádom hádzali samé polená pod kolená... / To by bol isto skvelý námet na strhujúci a životopisný snímok, hodný mnohej chvály, čo sa ale tentokrát akosi nepodarilo naplniť ani renomovanej poľskej režisérke Agnieszkej Hollandovej, ktorá síce (voľakedy) vyštudovala i pražskú FAMU, čo rovnako nemusí byť žiadnou garanciou kvality, keďže asi ani ona už dávno nie je tou filmárkou, ktorou bývala, pretože v poslednom čase nakrúca len priemerné snímky...? Naposledy ma od nej najviac oslovil Hořící keř, no zároveň dodávam, že potenciál stále podľa mňa určite má, kde by mohla neskoršie aj povedzme, prekvapiť ? A ani ocenenie "Českých levov" ešte automaticky neznamená to, že zisk rovných piatich prestížnych cien, vrátane najlepšej réžie a filmu, budem tiež rovnako zdieľať veľké nadšenie, skôr pociťujem určité rozpaky, že sa tu so mnou ktosi nepekne zahrával ! PS: Otec Ivan môže byť na syna Josefa právom hrdý, lebo vyrastá nádejný herec, ktorý má pred sebou sľubnú kariéru, a to sú inak svetlé body tohto počinu, že Trojanovci podali (veľmi) zaujímavé herecké výkony. (04.07.2021)

Nie som si úplne istý hodnotením voľne interpretovaného životného príbehu certifikovaného znalca bylín, ale nemienim ho meniť. Za zaradenie medzi mimoriadne filmy hovorí obsadenie oboch Trojanov, zručná réžia Agnieszky Holland, silný príbeh človeka, ktorý prevyšoval okolie a bol predurčený k problémom, pričom veľký rozdiel medzi gestapom a štátnou bezpečnosťou som nepozoroval. Ako aj v iných filmoch mi prekážal akcent na Mikoláškovu (údajnú) homosexualitu. Ale po dlhom čase kvalitný "domáci" film, na ktorý sa poskladali štyri krajiny. (10.06.2022)

,,Zázraky lidi neodpouštěj... ! '' --- O ,,šarlatánovi'' Mikoláškovi jsem slyšel až v souvislosti s novým filmem Agnieszky Holland. O Janu Mikoláškovi jsem nikdy neslyšel a do návštěvy kina byl pro mne naprosto neznámou postavou. A byla to vskutku velmi zajímavá postava. A jako každá postava, která se nějak odlišovala od šedé hmoty poslušného stáda to neměla v bouřlivých válečných a poválečných letech vůbec lehké. Film je natočen řemeslně tak jak jsme u Hollandové zvyklí. Kameře nelze nikde nic vytknout, snad jen tu zbytečnou koncentraci šedých filtrů v padesátých letech oproti divoce barevným předválečným časům první republiky. Beru to za takové velmi laciné navozování atmošky a celkem mi to u současných historických filmů začíná vadit. Herecké obsazení bylo slušné, ale trochu už začínají unavovat takové ty typické role komunistů jak u Hanuše, tak u Novotného byť netvrdím, že jim komunisté nejdou ! :-). Kdo překvapil byl Ivan Trojan. Ten je schopen zahrát opravdu cokoliv a role ,,zvláštních lidí'' mu jdou opravdu dobře. Ovšem tady překvapil hlavně u těch homosexuálních scén. Jak říkám, on zahraje vše, nejsem si ale jist, zda je to v tomto případě dobře. Po filmu jsem si o Mikoláškovi dohledal informace a o jeho homosexualitě jsem se nikde nic nedočetl. Třeba se pletu a pak se omlouvám, ale trochu se mi zdá, že scénář se snažil trochu svézt na trendy vlně a když může duhovou vlajku vyvěsit Ikea, proč by s ní nemohli mávat filmaři že... Ale já tohle beru za další lacinost, která v mých očích filmu uškodila. A v poslední řadě je naprostá absence jakéhokoli napětí a vlastně emocí vůbec. Měl jsem vlastně dojem, že sleduji pěkně natočený dokument o zajímavé postavě tu a tam retrospektivně přeskakující vyprávění s pěkně rekonstruovanými důležitými momenty ze života tohoto bylinkáře a léčitele. A přitom kolik jen vypjatých momentů sebou nesla respektive mohla nést okupace, nástup komunistů a zatčení Mikoláška. I přes to všechno si moc cením toho, že Hollandová nepřestává holdovat našim luhům a hájům. Co mi nesedlo byla hudba - tedy kromě Dvořáka. Dávám tedy za 4 lahvičky s močí. * * * * (26.08.2020)

Šarlatán je ve snaze převyprávět celý život Jana Mikoláška často didaktický a doslovný (počáteční flashbacky fungují i bez toho, aby byly uvozovány čtením Mikoláškova životopisu, jak se děje později během výslechu a soudního vyšetřování). Některé situace jsou zbytečně tlačeny do krajnosti a pár replik vyznívá strojeně, ale celkově je styl vyprávění střízlivý, nepatetický, odpovídající snaze držet si od hlavního hrdiny mírný odstup (mj. i ve způsobu jeho snímání). Díky uvedenému se Hollandové s Epsteinem daří protagonistu vykreslit jako rozporuplnou osobnost, byť zpochybňují pouze jeho morální kvality, nikoliv metodu diagnostiky (upřené zírání do moči z filmu naopak vychází jako spolehlivý způsob, jak zjistit, jestli máte zánět močových cest, cukrovku nebo už to můžete zabalit). Jeho záchvaty zuřivosti a jiné projevy krutosti přitom vždy souvisejí s nemožností léčit a postupně sílí a mají ničivější dopad (útok na otce sekerou, zabíjení koťat, bylinná směs pro těhotnou manželku, přenesení viny a hypoteticky také trestu smrti na jiného člověka).___Pokud je Mikoláškův asistent František výrazně sympatičtější postavou, pak v důsledku toho, že poznáváme výhradně jeho pozitivní stránku (v mnoha scénách je pouze pohledným erotickým objektem) a nemáme možnost pochopit hlouběji např. čím jej Mikolášek přitahoval (důvodem přitom není fixace vyprávěcího hlediska na Mikoláška – film jej opakovaně opouští).___V úvodní scéně sice sledujeme naturalisticky zachycenou smrt Zápotockého, ale dál politické okolnosti nejsou zohledňovány nad rámec čtení novinových pamfletů. Do Mikoláškova života režim, ať nacistický nebo komunistický, vždy jen znenadání násilně vpadne, takže zásah gestapa vyznívá jako osobní msta a u soudního procesu na konci padesátých let není příliš zřejmé, čím léčitel mocným tolik vadil.___Nejde o kvalitativně výjimečný či tematicky nějak zásadní počin (jakkoli minimálně řemeslně se vymyká valné většině tuzemské produkce), ale až bude příští rok sbírat různé filmové ceny, k čemuž vzhledem k mizivé konkurenci pravděpodobně dojde, nebudu mít – na rozdíl od jiných oceňovaných prestižních biopiců – při každé z nich pocit, že někde na světě muselo umřít koťátko. 70% (18.08.2020)