Šarlatán

To, co neumíme, nebo co nechceme, točit my, Češi, musí za nás natočit Polka. Škoda místy trochu slabšího scénáře (docela mi chybělo osvětlení motivace režimu iniciovat vykonstruovaný monstrproces právě s léčitelem, trochu moc plochá postava asistenta-milence atd.), za to kamera pana Štrby byla malebná a podařená...Trojan excelentní... Komunismus byl peklem na Zemi, je dobře to stále dokola znova a znova opakovat! (24.08.2020)

Veľmi komorné, niekedy až nadmieru. Po cca 45 minútach sa to začne uberať zvláštnym smerom. Nielenže niektorým hercom nie je rozumieť, čo hovoria, ale téma sa otáča stále hrejivejším smerom, čo som vôbec nečakal. Ak by to však bolo natočené decentne, tak nie je problém. Veď nakoniec aj o prenasledovanom Turingovi sa to natočilo akceptovateľne. Toto bolo nejak cez čiaru. Nahý lilipután Loj v kuloároch zvaný aj Hnoj bozkávajúci sa s Trojanom a mravec, ktorý mu lezie do prdele, ako tam ležia na lúke, to mal byť estetický zážitok? Nikam to dej neposúva a pre 90% divákov je taká scéna nepotrebná najmä keď sme už dávno pochopili, že „hrdina“ je gay. A to, čo zrobil s tým mačkami, to mi obrátilo totálne žalúdok za to ochrancovia zvierat radi nebudú. Za scenáristické prázdno hovorí scénka, kde Loj hovorí Trojanovi, že vypálili Lidice. Trojan kuká jak buchnutý mechom a pýta sa, že prečo. Už vtedy ma napadlo, či ten človek žije v totálnej bubline a nemá ani šajnu o atentáte na Heydricha. Vzápätí moje myšlienky Loj potvrdil: „Bola to pomsta. Bol atentát na Heydricha.“ Ja len toľko, že časový odstup medzi atentátom a vypálením Lidic bol 5 dní a ak o takej veľkej udalosti náš mastičkár či šarlatán dovtedy nevedel, tak to je skutočne na považenie. S blížiacim sa záverom som ešte vyvrátil kávu vidiac Trojana ako nakladá Loja do zadku a režisérka nechá priblížiť záber na ich rapavé chodidlá. (02.12.2020)

Bez diskuze zcela profesionální, režie, kamera, hudba, celková atmosféra o herectví netřeba ani psát...ale jako příběh mě to moc nebavilo, silné téma v dosti slabém scénáři, který u mě nedokázal vyvolat skoro žádné emoce, nechal mě zcela chladným, což od filmu nechci, přesto nemůžu ve svém skromném hodnocení přehlížet zmíněné kvality. [Kino Citadela] (10.09.2020)

Urinou probarvené drama o nesnesitelnosti bezmoci a obtížnosti volby a v něm ideologickými herbicidy stříkaný anděl, který sužován démony hodlá pomoci všem a v kritických chvílích především sobě.. Ve svém střízlivém rámci sympaticky provokující, krásně chmurné barvy ze Štrbovy palety a Trojani přesvědčiví od lehké arogance mládí přes distingovanou vilnost středního věku až po strašidelný listopad života s tváří Montgomeryho Burnse. Bavila mě ta zahraničními recenzenty kritizovaná morální nejednoznačnost i způsoby zobrazení krize lidství (nacisté stavící smrt vyslýchaného hluboce pod zjištění, že šarlatán umí), nicméně Epstein s větrem fabulace v zádech mohl být ještě o něco nápaditější. Off topic dodatek: Byl jsem unešen, jak se postupně objevovali hoši z oddělení okresního velitelství VB ze seriálu Svět pod hlavou, chyběl jen soudruh náčelník. No a pak začalo soudní přelíčení.. (24.08.2020)

Neslavný (k)análník a zázračný lidový léčitel a bylinkář, který jen bažil po moči, z níž by hravě pouhým okem rozpoznal i koronavirus.. Perzekuován rudým režimem se rozhodl pověsit své léčitelství na hřebíček. Film sice končí debilně, ovšem bylo by krajně nespravedlivé, kdybych neocenil poměrně jeho zdárný průběh. Ivan Trojan využil služeb svého syna Josefa, hlavně jeho podoby, který ho ztvárnil v mladém věku. A oběma jim to pod taktovkou škaredé Agnieszky Holland pěkně šlape. Honza Mikolášek sice Trojanovi vůbec nebyl podobný, ovšem to není předmětem vyprávění. Trojan určuje diagnózu z lahviček moči, souloží do slovenského análu filmového asistenta a hereckého kolegy, plní znalecký kvíz před gestapem a v komunistickém kriminálu čeká na rozsudek. Nejlepší český film roku - tak to je přece jen poněkud přehnaný ortel. Stěží bych se pro ten zmršený závěr na film podíval znovu. Já totiž čekal na silné zakončení filmu, když jsem byl ochoten sledovat osud bohatého pána, o jehož existenci je poněkud troufalé točit celovečerní film. I stalo se. Nebyla by to Agnieszka Holland, kdyby si nepřisadila šokující scény, zvláště milovníci koťátek absolvují bezesnou noc a kočičí granule jim polezou i řitním otvorem. Nagelovaní hejsci jistě ocení poměrně erudovanou depilaci holých zadnic homo protagonistů z padesátých let a na své si přijdou i kverulanti, co odmítají rudý teror. Osvêtlovači scény sice občas trochu více podřimovali, takže film má své přílišně tmavé obrazové plochy. Filmový materiál obsáhl mnohé ze života zneuznaného lékařského génia, vyprávění má optimální tempo i tah. Trojan a spol. se činí, dobová výprava filmu útočí svým provedením na vysoce kvalitní evropské standardy a snímek mně nepřišel nikterak zdlouhavý. Stěžejní vykonstruovaný soudní proces by si rozhodně zasloužil náležitou režijní péči, načež došlo ke zkratkovitému vyznění, což filmu do jisté míry ublížilo. Zajímá-li vás film, ve kterém lidumilný léčitel nemoc pozná pouhým okem z ranní moči, máte možnost po dvě hodiny spolu s ním bádat, co komunistickým činitelům na tom pánovi vlastně vadilo. A možná to bude působivé bádání. 7/10 (08.03.2021)