Ichi the Killer

„Keď niekomu ubližujete, nemyslite na bolesť, ktorú cíti. Sústreďte sa na potešenie, ktoré máte z jeho bolesti.“ Jedálny lístok z vyberanej kuchyne. Pretnutie krčnej tepny, amputácia jazyka, vylievanie žeravého oleja (po príprave vyprážaných kreviet) na muža (za háky zaveseného zo stropu), skackanie na jednej nohe (čo sa stalo druhej?)... a už som sa zmienil o tom, čo tu robia mužom s penismi? Dá sa človeku vôbec odtrhnúť ruka? Nálož WTF brutalít je taká vysoká, že proste "musím" dať 80%. (30.07.2005)

Exploatační show bez hlavy a paty, která sice sem tam potěší šťavnatě zvrhlým nápadem či hláškou ("Jenom takový malý mučeníčko") a vskutku brutální násilí předkládá velmi originální a záměrně zábavnou formou, ale jako soudržné filmové dílo se souvislým vyprávěním a s promyšlenou návazností scén selhává Ichi na všech frontách. Počáteční zmatení nad neustálým proplétáním scén a snovými flashbacky pravda časem vyprchá, ale Miike se přesto neprojevuje jako schopný vypravěč, nýbrž znovu a znovu jako prvotřídní úchyl, jehož pojetí gore je možná netradiční, ale jeho četnost, extrémní charakter a postupně i neoriginalita všemu jen ubližují a veškeré dění strašně znehodnocují. Navíc postavy jsou veskrze nesmírně nesympatické a normální jedinec si k nim zkrátka nemá šanci najít cestu, takže finálový souboj muže proti muži postrádá jakýkoli náboj či emoce..... Pro mě tedy těžký podprůměr, fanouškům extrémního kečupového násilí však nemůžu než doporučit - nejspíš budete slintat blahem. (19.08.2015)

SPOILER: Výborný film, který není vystavěn na násilí, i když je mu věnován dostatek prostoru. Ichi the Killer disponuje úžasnými klady, ať je to již skvělé herecké obsazení, úžasná hudba, rychlý střih, skvělá hudba či dynamická režie. Takashi Miike přizpůsobuje režijní styl příběhu a to jak vyprávění, tak i náladám hrdinů. A právě hrdinové jsou jednou z nejlepších věcí, které tenhle snímek má. Zejména Kakihara je úžasný a jeho skon je velmi dobře podaný, tenhle film se ale věnuje širokému spektru postav, které tahají jedno eso z rukávu za druhým a mají tak neustále čím překvapovat, přesto však má divák pocit, jakoby je již dlouho důvěrně znal (tomu napomáhá i kamera, která přímo vtahuje diváka do filmu). Takashi Miike je nesporný talent a od teď si na něj budu dávat mimořádný pozor. [TOP 19/7 60%] (07.12.2006)

Ichi the killer patrí do kategórie filmov, ktoré sa absolútne vymykajú nielen môjmu vkusu, ale aj chápaniu. Pre mňa je to žáner, ktorý ak by neexistoval, vôbec by mi nechýbal. Nechápem jeho význam a preto zrejme aj prehliadam prípadné kvality, ktoré pre niektorých divákov určite má. Za seba však nemôžem dať viac ako dve hviezdičky a aj to s prižmúrením jedného oka. (31.10.2016)

Japonská jakuza si vyřizuje účty brutálním až sadomasochistickým způsobem. Násilí je prezentováno tak explicitním způsobem, který i v dnešní době pro mnoho (západních) diváků stojí daleko za hranicí snesitelnosti. I přes svou „nechutnost“ nepostrádá příběh psychologický podtext. Zaujala mě především práce s kamerou a střihem. (12.05.2006)