Gróf Monte Christo

Volná adaptace Dumasovy předlohy. Já uznávám, že filmaři mají právo s literární předlohou naložit volněji, nemusí natočit otrocký přepis, ale výsledkem by neměla být takováto vulgární a plytká adaptace. Veškeré montecristovské kouzlo se někam vytratilo a zůstal zcela obyčejný film o pomstě zahraný průměrnými herci bez charismatu, kterým by měl oplývat alespoň titulní hrdina. (28.05.2011)

Asi půjdu proti proudu, ale mi se todle zpracování docela líbilo. Není to čistých 80%, ale spíše 70%. Knihu jsem nečetl a jediné zpracování, které jsem viděl bylo to s R. Chamberlainem, které se mi velice líbilo, o krapet více než toto. Děj je velice svižný, pojaty více dobrodružně než s R.CH. Laždé zpracování mělo své kouzlo. Co se týká děje, ani se od s R.CH. moc neodlišuje až na pár maličkosti. Nicméně pomsta se mi zdá taková méně zajímavá a propracovaná, což mi trošku chybělo. Ale zase je to nahrazeno větší dynamičností. Myslím si, že je to velice dobré zpracování, ale s R.CH. bylo o malinko lepší. Howgh! (30.10.2009)

No, keďže je to podľa predlohy a poznáme už dobré spracovania, nemôžem prehliadnuť základné prešľapy v postavách a v chronológii. Natočené je to dobre, Caviezel bola dobrá voľba, ale ostatní so svojím vzhľadom vyzneli skôr ako juniori (niečo ako Smallville). Je to umelé a bez šťavy, pripomína mi to telenovelu. Radšej mali dať fakt úplne iný názov a vymyslieť iné mená a nijak to nespájať s Dumasom - mohli natočiť voľné spracovanie. Jediné, čo bolo dobré, bol slovenský dabing, ale to bolo asi tak všetko. Len menšia drobnosť pre prekladateľov - pevnosť d'If sa číta IF, bez "d", to "d" je len člen, to je ako keby niekto čítal anglické "the/of the" ako súčasť mena. Neviem kde na to prišli, pritom predošlé preklady skorších adaptácií mali normálne "IF". (28.12.2015)

Je zima roku 2002. K pařížskému Pantheonu kráčí slavnostní průvod. Známé osobnosti Francie, v čele s Jacquesem Chiracem, nesou rakev s ostatky A. Dumase st. Oficiálně proto, aby slavný autor Tří mušketýrů spočinul mezi slavnými velikány své země. Pravý důvod přenesení ostatků je přísně střežené státní tajemství. Toho roku vyděsil obyvatele městečka Villers-Cotteręts zvláštní úkaz. Každý večer, hned po setmění, se z Dumasova hrobu vynořila postava v bílém rubáši, s hrůzou pokřiveným výrazem a s očima planoucíma hněvem. V ruce držela ostře nabroušený brk a přidušeným hlasem kvílela: "Musím zabít Kevina Reynoldse....musím zabít Kevina Reynoldse." Pokud chcete zažít stejný šok jako duch Alexandra Dumase, podívejte se na americké zpracování románu Hrabě Monte Cristo. Celým filmem vás budou provázet hrdinové s bradami tak bojovně vysunutými dopředu, že by Saturnin zaplesal, toporné herecké výkony a stupidní dialogy ( o překrouceném ději nemluvě). Fuj, už nikdy více. (27.12.2008)

Typický příklad toho, když Hollywood dostane do rukou knižní předlohu. Ne že by předloha musela být svatou, ale u notoricky známého tématu - kterým Monte Christo bezesporu je - je třeba postupovat velice opatrně. V tomto případě vznikl paskvil, ve kterém se objevují všechny nectnosti americké produkce: snaha směstnat vše do televizní délky, byly zploštěny všechny motivace, základní podstata románu, totiž otázka OPODSTATĚNOSTI odplaty, byla redukována na mstu samu. Jednu hvězdičku dávám za slušnou filmařskou rutinu, druhou dávám jen kvůli tomu, že jsem jednu hvězdičku dal mnohem horším filmům. (11.05.2005)