Nádej

Když se děje "jedna" TMA. Její stinné paprsky zaterasí, roztříští nazdobené, sváteční terasy. Osvětlí, zpřítomní důležitost pravdy emocí. I přes všechnu tu popelavou viditelnost, "slavičího vetřelce," má se nad/e/chnout pro šafránový pel. Vytažený černý Petr za bílého dne. Najde pak lidský mrak lék? (04.02.2024)

Nádej je to posledné, čo si ľudia môžu slobodne dopriať v bezvýchodiskovej situácii. Môže byť klamlivá, ale aj opojná a vrátiť život tam, kde sa stráca. Filmy o rakovine majú spoločné to, že pacient je vždy v lepšom stave, ako je bežné, dokonca zvládne aj tanec a silvestrovskú oslavu. A tak som sledoval skôr psychiku, vrátane celého okolia, a novoročné kratke rozhovory boli naozaj pekné. Otvorený koniec, ktorý väčšinou nemám rád, je v tomto filme lepším riešením, ako čokoľvek iné. Trochu ma len vyrušoval priveľký vekový rozdiel a pocit, že sa pozerám na slovenského dopravného experta Drahovského. –––– Nemusíš mě milovat jen proto, že umřu. ... My jsme nedrželi spolu, ani když nám bylo dobře. –––– Žárlila jsem na tvou práci. To byla má největší sokyně. (06.02.2024)

Hovigová jela celým příběhem jak rozžhavené lamborghini.I když některé scény spadly do amerického klišé.O nehynoucím chápání a pochopení.Samozřejmě téma je na depresi pro lidi v blízkém okolí.Tohle je snad už druhý film který spíš mi přijde jako osvěta,návod jak v takových situacích postupovat.A neustále se ptát.Naděje umírá poslední.Skarsgard mi přišel jakože přešlapuje na místě a neví co si s tou rolí počít.On je spíš akčňák a ne aby ho postavili někam bokem a jen se měl nějak tvářit (26.12.2021)

Nič objavného nás síce nečaká, ale autentický civilizmus určite áno. Žiaden bucket list, pred smrťou riešite úplne iné veci a dokonca niekde v diaľke stále svieti svetielko nádeje, že ak motyka vystrelí, tak možno aj prežijete. Dôležitejšie sú ale vzťahy a to, ako ich prezentujú herci na plátne a tu niet čo vyčítať. Snáď len to, že so šiestich detí nedostane žiadne z nich dostatočný priestor, i keď to ani nebolo pri tomto koncepte potrebné, a možno že pani dotyčná berie všetko tak nejak s rozvahou, tu ale treba spomenúť aj lieky na utlmenie, ktoré berie a vďaka ktorým nemôže poriadne spávať. Takže ani tu niet nakoniec čo vyčítať, snáď len tú neoriginálnu tému... (05.10.2020)

Maria Sødahlová má můj obdiv. Natočit o svých vlastních zážitcích s (ne)umíráním na rakovinu celovečerní film je dost ošidná záležitost, ale autorka to zvládla bez patosu, a ani ze sebe neudělala světici. Samozřejmě jí byli oporou oba skvělí herci v hlavních rolích (Stellan Skarsgård svoji předlohu zná přes dvacet let, tak nevím, jak se mu to hrálo). Rozhodnutí blíže nepředstavovat zbytek rodiny bylo vzhledem k množství jeho, jejích i jejich potomků správné, protože by to film neunesl. Takhle sice působí jen jako sympatický komparz, ale o to přehlednější je hlavní motiv filmu a jeho poselství. Civilní drama, ve kterém se bilancuje celý život, podané s příměsí humoru a romantiky. Rozhodně stojí za vidění. (29.09.2020)