Dva papežové

Bombastické polidštění dvou postav, o kterých máte možnost maximálně slyšet, ale horko těžko se k ním trošku blíž dostat. Nejblíž jsem vlastně mohl, když papež Benedikt XVI. přijel před deseti lety do Staré Boleslavi. I to ale je sakra málo na rozdíl od tohoto filmu, který je vtipný, zábavný, zajímavý a hlavně plný dialogů mezi dvěma naprosto rozdílnými lidmi, kteří si právě díky své rozdílnosti mají hodně co říct. Skvělá dialogovka, která je v druhé polovině možná zbytečně moc dlouhá. Jinak by byla na pět hvězd. (31.12.2019)

Konečně to vypadá, že konec roku 2019 bude pro originální tvorbu Netflixu krokem vpřed. Dva papežové jsou dalším více než slušným počinem, který má hlavu a patu a zároveň nabízí určitou tvůrčí nadstavbu samotného tvůrce. Ta je patrná především v tom celkovém formálním pojetí a střihové skladbě. Oba aspekty napomáhají celkovému záměru filmu, ukázat 2 světově známé osobnosti v civilnější podobě. Ta je chvílemi vážná, kritická i soucitná, jindy zase ironická a vtipná. Dohromady to kupodivu docela funguje a téměř proti mé vůli si mě film pomalu ale jistě získával. A v tom vidím asi jediný zásadnější problém. Tluče se ve mně divák a kritik. Zatímco divák se bavil a nechal se unášet hlavně herectvím obou postav, kritik uvnitř mě nebyl ochoten na to přistoupit a soucítit s představitely organizace, která mi není příliš po chuti. Závěrečné dojetí tak pro mě znamenalo téměř až provinile pokrytecký zážitek, který ve mně patrně zůstane a postupně se stane vzpomínkou definující film jako celek. 7/10 (09.01.2020)

Když v roce 2005 Jan Pavel II. zemřel, média i církevní představitelé dávali konzervativci Benediktu XVI., občanským jménem Josephu Ratzingerovi, největší šance. Přišel ovšem v době odlivu věřících a zejména církví zmítaly obří skandály sexuálního obtěžování dětí kněžími, které se provalily v mnoha zemích Evropy. Roky nicméně běží, konzervativní povaha zastává úřad a před jeho vzácnou rezignací (naposledy před více než 700 lety) se setkává s moderním reformátorem, který uznává cestu spíše skromnou a pokornou. A který jej nakonec v úřadu vystřídá. Dialogů dvou odlišných mužů se ale divák nemusí obávat, pánové si k sobě nakonec najdou cestu, stejně jako divák k ne zrovna oblíbenému životopisnému žánru. Dočkáme se jemného humoru, pojídání pizzy i sledování Komisaře Rexe či fotbalového zápasu, stejně jako několika historických milníků. Ač mám k církvi nemalé výtky, musím uznat, že mě nejvíc těšilo polidštění obou mužů. Brazilský tvůrce Fernando Meirelles si vybírá těžké látky, nezklamal, o duu Anthony Hopkins a Jonathan Pryce snad nikdo ani nepochyboval. (20.01.2020)

Nejsem věřící a nemám ráda církev. A i přesto mě Meirellesův film fascinoval. Scénář se zabývá přesně tím, co zaujme i nevěřící - tj. vnitřní boj a nejistota zástupců dnešní církve. Že ji ztotožňuje primárně otec Jorge Bergolio (budoucí papež František) byla trefa do černého. Jeho postava je jistě přibarvena "po hollywoodsku", ale přiznám se, na mě to fungovalo a opravdu jsem s napětím sledovala jeho vývoj, příběh i obyčejné rozpravy. Jeho představitel Jonathan Pryce je jako vždy skvělý - nabízí moudrost stáří, ale i jistou živelnost a takovou tu lidskou dobrotu. Proti němu stojí legenda Anthony Hopkins coby papež Benedikt, který měl horší a nevděčnější úkol, protože Benedikt není a nemá být moc sympatickým člověkem. Ale film mě překvapil v tom, že právě toto je v jádru jeho části příběhu. Když se tito dva herci a dva papežové sejdou a jednoduše mluví o tom, co představuje církev pro současný svět, jaké jsou její prohřešky a co může udělat dobrého, je to fascinující. Skvělá práce všem zúčastněných, zkrátka film, v jehož jádru je člověk, jeho víra a jeho srdce. Jakkoli pateticky to zní. (24.04.2020)

Poctivá komorná konverzačka, ktorá spolieha na gescie a spôsoby patričné vatikánskej komunite. Extrémna detailizácia priestoru a tvárí pomôže preniknúť divákovi do otvorenejšieho úsudku dvoch hláv katolíckej cirkvi, ale zároveň ma táto téma aj tak neoslovuje. Nevidím tam skoro nič, čoby ma uchvátilo. Možno je to tou extrémnou uzavretosťou a korektnosťou, ktorou sa toto prostredie vyznačuje. Herci splnili to, čo sa od nich očakávalo a prekvapia aj realistické kamerové výjazdovky pripomínajúce reálne zhromaždenia z Námestia sv. Petra. (23.12.2019)