Requiem pro panenku

Filip Renč je ten typ režiséra, který když natočí deset filmů, tak osm z nich bude balancovat na hranici průměrnosti až podprůměrnosti a ty zbylé dva budou špičkové. "Requiem pro panenku" do těch dvou bezesporu patří a já se ho nebojím nazvat jedním z nejsugestivnějších snímků, které byly v ČR natočeny po roce 1990. (18.10.2009)

Tak ty si myslíš, že nejsi debil, co? Taky my ho z tebe uděláme! Opravdu mrazivé drama, kde se Renč projevil jako talent českého filmu. Z diváků dokázal vytřískat přesně to, co chtěl. Vynikající byl výkon Evy Holubové, kdykoliv se objevila na obrazovce okamžitě mi zmrznul úsměv na rtech. Skvělý výkon podal i Cupák v roli bezmocného lékaře, který se snažil jenom pomoc a přesto neměl jak proti totalitnímu vedení nemocnice. Nevídaný počin o to víc, že vznikl v české kotlině národa našeho. (14.02.2007)

V době, kdy si lze o skutečném případu snadno vyhledat a přečíst nejeden článek, mi upravené skutečnosti v žánrovém filmu tolik nevadí (ač matoucí formulace v úvodních titulcích zůstává na pováženou). Filipu Renčovi se podařilo stvořit hutnou atmosféru, spolu s níž Requiem pro panenku funguje jako efektní psychothriller o křehké hrdince ve spárech byrokratického omylu a velkého lidského zla, i s nejedním zneklidňujícím prvkem (telefony s připevněnou zamčenou kladkou), napínavě vedeným dějem po celou dobu či na československý film i nečekaně odvážnou lesbickou scénou. Depresivní bezvýchodisková situace v socialistickém ústavu pro postižené tu navíc v druhé rovině vytváří i silné podobenství (tehdy čerstvě padlého) totalitního režimu. Hodně má svůj podíl na zážitku i sugestivní Soukupova hudba a herecké výkony všech zúčastněných hereček, nejvíc mě však vedle Ani Geislerové zaujala Bára Hrzánová v bravurně ztvárněné retardované Johancce. Scénář je možná, jak ve zdejších ohlasech často zaznívá, trochu černobílý, ale naštěstí jsem vnímal i světlé momenty, např. příhodu o tom, jak Johanka pořád kreslí tu samou kliku se sluncem a jak je v klíčové scéně později tento prvek vypointován, stejně tak zajímavá zmínka o minulosti některých vychovatelek. Jediné, co mi vyloženě nesedlo, bylo přehnané využití zpomalených záběrů. Mám dojem, že se musel Renč inspirovat v Carrie, kde využil De Palma podobný styl ve scénách velkého požáru (i s podobnými detaily na oči zrzavé žhářky v pozici pachatelky a oběti okolí zároveň), jenže zatímco u De Palmy ve fantaskním příběhu na mě zpomalená stylizace fungovala a díky ní jsem chvíli zůstal v nejistotě, nakolik (ne)jsou dané scény jen pouhou představou či snem, zde jsem ji shledal rušivou a měl jsem pocit, že čistě realistický způsob provedení by na mě působil efektněji. Jinak mě Requiem pro panenku úspěšně dostal do onoho nepříjemného transu, jak jsem zhruba čekal. Samotná výpověď je totiž pořád silná a nadčasová. [80%] (27.08.2023)

Po rokoch som dal filmu opäť šancu a skúsil, či bude mať rovnaký účinok ako kedysi. A má...F. Renč výborne obsadil hlavne všetky vedľajšie postavy postihnutých a tým je celá atmosféra až neuveriteľne reálna. Len tak mimochodom, by ma zaujímalo, kto dáva takým deťom do rúk kladivo...Eva Holubová zahrala nepríjemnú jaštericu a chladná Soňa Valentová je navonok príjemnejšia, ale v podstate rovnako skazená. Jej nenávistný záverečný pohľad stojí za to. Pochváliť treba i hudbu O. Soukupa. Renč si v mnohých veciach tento film podľa skutočných udalostí zjednodušil a upravil, ale je to určite to najlepšie, čo zatiaľ natočil a mám taký pocit, že to dlho takto ostane. 70%. (11.04.2012)

Príbeh štrnásť ročnej Mariky, ktorá je neoprávnene hospitalizovaná v psychiatrickej liečebni, kde despoticky vládne jej riaditeľka a sadisticky personál. Marika sa ocitne v kruhu beznádeje a šikany z ktoreho niet úniku. Jej márna snaha dostať sa von sa skončí tragicky. "Requiem pre panenku" je česká variácia na kultový snímok "Prelet nad kukučím hniezdom". Je to režisérsky debut Filipa Renča. Natočil ho v roku 1991. Dodnes ho považujem za jeho najlepší filmový počin. *** (10.05.2019)