Havel
Havel
Václav Havel
Réžia:
Slávek HorákKamera:
Jan ŠťastnýHudba:
Petr MalásekHrajú:
Viktor Dvořák, Aňa Geislerová, Martin Hofmann, Barbora Seidlová, Stanislav Majer, Adrian Jastraban, Jiří Bartoška, Mikuláš Křen, Zdeněk Pecháček (viac)Obsahy(1)
Životopisný film Havel prináša príbeh jednej z najvýraznejších postáv česko-slovenskej histórie z disidentského obdobia, keď ešte Václav Havel nebol slávnou osobnosťou. „Portrét štátnika nečakajte,“ sľubuje režisér Slávek Horák. Film sa sústredí na Havlov búrlivý osobný život, ktorému dominuje boj za pravdu a správnu vec, prenasledovanie, väzenie, ale aj milostné aféry, pochybnosti o sebe samom a humor. V centre všetkého však stojí atypický, no o to silnejší vzťah s manželkou Olgou. Dej filmu sa odohráva medzi rokmi 1968 a 1989 a zachytáva premenu hlavného hrdinu od ľahkovážneho, úspešného dramatika zo šesťdesiatych rokov cez bojovníka za ľudské práva v rokoch sedemdesiatych až po väzňa a potom aj vodcovskú osobnosť nežnej revolúcie v roku 1989. Dejiny sú ale až v druhom pláne, dráma Havel ponúka predovšetkým veľký, vzrušujúci a málo známy príbeh osobnosti svetového významu. (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (433)
Vypnuto po cca 10ti minutách. ()
5/10 ()
Méně než tři hvězdy dá jen zasranej komunista! ()
***1/2 ()
Hlavní postava bez charizmatu, takže celý děj pak nedává smysl. Ani náznak něčeho, proč by stálo za to Olze s ním zůstávat jen o minutu déle. Ale pro odbožštění oficiální státní modly (pravděpodobně nezáměrně) film funguje velmi dobře. Tak za to si pár hvězdiček zaslouží. ()
Havel vzbuzuje obdiv a nenávist i téměř 10 let po své smrti. Jako Hitler, Masaryk, i Franta z Horní dolní. Tohle je životopisný film a jako v každém filmu jsou i v tomto otisknuty názory a postoje tvůrců. Je zbytečné hodnotit politiku. ()
To je přesný Havel alkohol, ženksý a cigarety. Kdybych hodnotil samotný film tak je to krásně natočené krasná hudba tam je a herci. Viltor dvořák (Václav Havel) je úžasný. Jednu dobu jsem si myslel, že tam doopravdy hreje Havel. Aňa Gaislerová (Olga Havlová) mi přišla o trošku mín lepší jak Viktor Dvořák. A Martin Hofman (Pavel Landovký) to byl přesně Lanďák. Mám svůj názor jak na tenhle film tak na samotného Václava Havla ale to jsem nechci psát. ()
Normálně se snažím najít na filmu aspoň nějaké pozitivum.Tady nenalézám žádné. Akorát mne ten film utvrdil v tom že Gajslerka je zřejmě hodně dajná když ji obsadili do role opravdové dámy jakou Olga Havlová bezesporu byla. ()
Tři pozitivní momenty: 1) "divadelně" pojaté scény; 2) Martin Hofmann jako Lanďák; 3) závěrečný stisk ruky na balkóně nad davy. Podstatně víc negativních momentů: standardní klišé státní moci a jejích pák, časová zmatenost (citelná zvláště po titulku 1976 - i s finálním vyšuměním vězení kamsi do neurčita), podobný zmatek i v lidech, na životopis příliš odchylek a nesrovnalostí, chybějící roky (min.69-76), naprostá absence tvůrčí stránky osobnosti (u výslechu opakovaně zaznívá "já chci jenom psát", ale jinak ve filmu v podstatě není o psaní zmínka), nic, co by nějak objasňovalo vztah s Olgou, nešťastná volba některých herců (za všechny Bartoška), underground jak z úvodníku Tvorby, o řadě věcí se víc mluví v komentářích, než aby se ukázaly na plátně (běhání za holkami, užívání si života)... Celé to na mne působí dojmem jako by autoři vybrali ty nejprofláklejší vtipné historky a pod štítem "na každém šprochu pravdy trochu" z nich poskládali polidštěný pravdivý obraz ikony. Divák se sice tu a tam usměje (podle svého gusta), ale v podstatě se nic nedozví, protože film jenom plytce klouže po povrchu. A možná právě o to autorům šlo -udržet diváka na povrchu a žádnou novou informací nijak nenarušit fixovaný obraz... Podtrženo-sečteno: je to taková milá pohádka o svatém Václavovi pro ty, co pořád ještě věří pohádce o sametové revoluci. ()
Dobře scénáristicky i scénograficky pojatý film. Na české soudobé poměry nadstandardně dobré a netrapné! Děti, běžte se podívat, co dělal soudruh Andrejko Hajzliš za minulého režimu za záslužnou činnost pro ŠTBé. A kam vedou cesty pekelné. ()
Nedám tomu vyloženě odpad, protože je to vcelku profesionálně natočený snímek o asi nejgrotesknější postavičce moderních českých dějin. Venca Flaška Havel bude pro mě vždy symbol úpadku Českého státu, humanitárrrrrní bombarrrrrďák, který letmým pohybem zradil naše tradiční spojence Jugoslávii, která se jako jediná společně s Rumunskem postavila proti srpnové okupaci 1968. Člověk, kterého morální kredit sahal přesně k ráfkům kol jeho Mercedesu, kterým se v době "disidentské" klidně projížděl po republice. Nakonec - možná to ani nemyslel zle, ale ve své naivitě či hlouposti věřil na dobré úmysly západu, který obecně na východě Evropy postavil prodloužení své životaschopnosti, která v současné době končí. ()
Nečetla jsem komentáře, nečetla jsem recenze, šla jsem zkrátka do kina. Komentáře jsem si přečetla až teď a upřímně mě udivuje, kolik tu máme odborníků. Já jsem laik. Od filmu očekávám, že mě bude bavit. Že mě vtáhne do děje. Že bude uvěřitelný (nebo naopak). A že se během něj nebudu dívat na čas a přát si, aby už byl konec. Šla jsem na Havla a neměla jsem očekávání. A vyplatilo se. Mě to prostě vtáhlo, mě to dostalo, smála jsem se, měla jsem na krajíčku, chvilkama jsem tam chtěla vlítnout a zatřást s ním, chvilkama jsem ho chtěla chránit. Ale nebylo to třeba. Byla tam Olga. A stejně jako Havel, byla i ona dokonalá. Já jsem z kina odcházela se zážitkem. Panu režisérovi, hercům a všem, kteří na tom makali, tímto děkuji. Jste machři. ()
Docela plytké. Havel naučen hezky, ale po obsahové rovině nic moc. ()
Jelita s odpady si tady daly sraz. To je dobře že vám Havel tolik let po své smrti pořád leží v žaludku. 3,5*** ()
Film se mi hodně líbil, ale bohužel neobstojí ve srovnání s Wajdovým "Walesa: člověk naděje". Horák tohle měl natočit až jako druhý havlovský film, milý polidšťující snímek, který by dopověděl, co nestihlo to předcházející (bohužel Wajdou ani Holland nikdy nenatočené) oscarové drama o Havlově leadershipu a tahu na branku (tady jen nesměle naznačen, spíš potlačen), o moci bezmocných (včetně těch, ze kterých se pak stanou mocní) atd. "České století" je v tomhle ohledu mnohem lepší. ()
Náš "velký" vůdce a věčný prasedent Kim-Čong-la(h)vička Hejvl má další masturbační videjko pro pomatence kteří za 30 let ""(ne)svobody a (ne)demokracie"" stále nepochopili že tato parodie na "pravdu a lásku" jenom převzala moc od bolševiků za jejich beztrestnost aby mohli vesele škodit do dnes . . . Dnes má plno zaslepených idiotů plnou držku Bureše ale že tu máme estébáky a kované bolševiky, kteří měli v r.89 viset na Václáváku po lampách ve vysokých funkcích(Štěch, Štětina - největší odpad, Dlouhý a hromada dalších.) to nikomu nevadí poněvadž mají tato překabátěná bolševická prasata plnou držku "pravdy a lásky", jako štít Havla a retardované jedince za prdelí kteří si nevidí ani na špičku nosu a těmto odpadům tleskají jak tuleň co čeká rybu . . . Jedna hvězda za Viktora Dvořáka, opravdu ho dal na jedničku. ()
A mně se to líbilo. Rozhodně top role Olgy, kterou Aňa zahrála excelentně. Bavil mě i Dvořák a Seidlová. Celkově dobře zvolení herci a Havlovo poselství. Nešla jsem do kina s očekáváním a odcházela jsem se slzami v očích. A i když se na to zapomíná více a více, ta "Pravda a láska MUSÍ zvítězit nad lží a nenávistí." I kdyby na chleba nebylo. ()
Tento film predstavil Václava Havla vo viacerých rovinách ako disidenta a väzňa, ako manžela a milenca, ako umelca a spisovateľa a ako prvého porevolučného prezidenta. Niektoré roviny filmu sa mi páčili viac ako iné. Viktor Dvořák sa prevtelil do role Václava Havla skvele a v niektorých momentoch skoro ako keby kopíroval jeho skutočné vystúpenia. Ale myslím, že Václav Havel by si zaslúžil film s lepšie prepracovaným scenárom, lebo tak ako on, ani jeho hry a knihy, neboli prvoplánové a jednoduché. ()
Jednou vidět stačí...jinak úplně stačí podívat se na seriál České století...ta jedna hvězda je za herecký výkon. ()
Súvisiace novinky
Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)
Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest
MFF Praha - Febiofest již 18.9. 2020 odstartuje 27. ročník. Mění své působiště a jeho novým domovem se stává Cinema City ve Slovanském domě. Promítat se bude také v Ponrepu, Edison FilmHub a nově v… (viac)
46. ročník LFŠ odhaluje program
Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (viac)
Bol som veľmi zvedavý. Nielen preto, že posledný československý a prvý český prezident významne ovplyvnil aj môj život najmä keď som mal 24 rokov a rozbiehal sa môj dospelo-pracovný život. Mám s ním jedinú osobnú skúsenosť. Začiatkom roka 1990 som ako rozhlasový elév dostal za úlohu pokryť jeho prvú návštevu v najvyššej ústavnej funkcii v Bratislave - konkrétne v jej časovom úseku, v ktorom navštívil Slovnaft. Netuším prečo som sa (ako člen redakcie mládežníckej publicistiky Slovenského rozhlasu) k tomu dostal ale v spomienkach mi ostali tri pozoruhodné postavy z jeho vtedajšieho sprievodu - v tom čase úradujúci predseda Slovenskej národnej rady Rudolf Schuster a jeho vtedajší dvaja poradcovia (Milan Kňažko a Michael Kocáb). A priznávam, že viac pozornosti som venoval Kocábovi, ku ktorému sa predsa len ľahšie bolo dostať. Keďže som videl aj dokumentárny film Občan Havel Pavla Kouteckého a Miroslava Janka, ktorý ho zachytáva nielen v oficiálnej ale aj neraz rýdzo súkromnej polohe bol som prirodzene zvedavý ako sa s neľahkou úlohou stvárniť jeho reč, mimiku a aj ten takmer neustále jemne neistý pohyb hlavný protagonista. A rád konštatujem že Viktor Dvořák to zvládol skvele. Havel nie je dokument, takže nechcem sa zaoberať rozpormi medzi filmovou a reálnou skutočnosťou - koniec koncov vopred to priznal aj sám režisér (špeciálne v epizóde ako priniesol do Bratislavy Dubčekovi na podpis Chartu 77 - v skutočnosti šiel za ním niekto iný). Aj pre ľudí, ktorí si môžu pamätať alebo chcú poznať dobové skutočnosti nie je jednoduché identifikovať množstvo postáv, ktoré majú svoj reálny predobraz. Režisér tak ponúka divákovi neovládajúcemu dobové reálie možnosť vnímať predovšetkým samotný príbeh o tom ako sa neskorší politický líder musel vyrovnávať s nerozhodnosťou (niekedy až možno zbabelosťou) v osobnom živote a aj vlastným (v reále vynúteným postupmi totalitnej komunistickej moci) postupným preformátovávaním seba samého z človeka, ktorý chce predovšetkým písať divadelné hry až po prenasledovaného disidenta a napokon politika, ktorý komunistickú moc porazil. Niektoré metafory boli na môj vkus až príliš prvoplánové, podstatne viac ma bavili "prestrihy" z reálnej situácie do divadelnej štylizácie. Hlavný hrdina ani náhodou nevychádza z filmu ako "dokonalý" rytier bez bázne a hany ale naopak ako človek s množstvom chýb a nedokonalostí čo ho poľudšťuje. To sa naopak nepodarilo v úlohe A. Dubčeka, ktorý je vykreslený podstatne plochejšie a jednostrannejšie. Návštevnosti (a možno aj ohlasu) na Slovensku to asi nepomôže. Čo je pre mňa zo samotného filmu najcennejšie? Uvedomenie si skutočnosti, že nie tak veľmi dávno - ak ste chceli dať najavo svoj nesúhlas s vládnucou politickou mocou, tak len samotné zverejnenie svojho nesúhlasu si vyžadovalo z dnešného pohľadu neuveriteľnú konšpiratívno-logistickú prípravu a že malo aj svoje kruté dôsledky v podobe priamych ale aj nepriamych represálií. Neviem nakoľko je to v dnešnej dobe, kedy svoj názor môžete okamžite zverejňovať v podstate bez obmedzenia, pre generácie vyrastajúce a dospievajúce po roku 1990 vôbec predstaviteľné. Ešte k čomusi ma film inšpiroval. Václav Havel bol všetko iné ako "táborový rečník" a to nielen kvôli svojej typickej rečovej vade. O to viac stojí za to (opätovne) si prečítať jeho názory, postrehy a úvahy v písomnej podobe - pretože v tej je o niekoľko úrovní lepší a presvedčivejší. A tak som si z knižnice pre pripomenutie vybral jednu knihu. A schuti sa do nej pustím. Už aj preto, aby som si vo filme nepomenované postavy mohol spojiť s tými reálnymi. () (menej) (viac)