Zvodná krása

Priznavam sa ze Stealing Beauty ma podla obsahu nelakal ani trochu. Ale co sa da robit hrala tam moja oblubena Liv Tyler takze som sa do toho pustil. Dopadlo to asi tak ze vsetko kladne hodnotenie ktore som ochotny filmu dat je len a len za nu. Film sam o sebe je nudny roztahany pomaly. Dialogy sa vlecu vobec nedokazu zaujat. Takze tomu davam z mojej strany 40 percent ale vsetko to ide do postavy Lucy. Inak ma to naozaj vyslovene nebavilo. Pre mna film ktory nebyt Liv zapadol by do takeho prachu ze za par tyzdnov by som si nepamatal ze som ho videl. (25.03.2010)

Nikdy bych nevěřil, že to někdy napíšu ale je to už tak. Než si pustit italský film, to radši dva americké za sebou!!! Já těm Talošům prostě nerozumím. Na Svůdné kráse je to asi dobře vidět. Bertolucci ovlivněn světovým filmem v podstatě natočil "Americké nezávislé léto", ale právě ty italské kořeny z toho udělaly tak akorát "bakchanálie" a tím i frašku. Kdyby to točil Američan, mohl to být super film. Bertolucci je starý prasák, který ztrácí mužnou sílu, vilný stařec, který by rád plácal dospívající holky po prdelce a nejlíp, kdyby se před ním ještě vyčůraly. Je to film o režisérově nadrženosti bez schopnosti ji někde vybít, proto ty sexuální rádobyrituální obřady na té slavnosti, neustálá konverzace o sexu bez sexu. Já prostě Italy nechápu, asi o tom raději mluví, než by to skutečně dělali, a to je trápí. Nebo fakt nevím. Řekl bych, že ani sami herci si nebyli jistí co vlastně mají hrát, je to celé takové rozpačité. 55% (02.01.2016)

Nepochybuji, že Bertolucciho Svůdná krása je tím nejhlučnějším okamžikem ozvěn těch nejtišších písní Bilitiných, pro něž žádné zemské hranice neplatí: „Krásná lodi, jež jsi mne sem vezla podél břehův iónských, zůstavuji tě třpytivým vlnám a lehkou nohou vyskakuji na břeh. Vrátíš se do země, kde dívka jest přítelkyní nymf. Nezapomeň poděkovati neviditelným rádkyním a přines jim v obět tuto větévku, již jsem utrhla vlastníma rukama. Byla jsi borovicí na horách, a mocný Notos roznícen otřásal tvými jehličnatými větvemi, tvými veverkami a ptáky. Nechť Boreas tě nyní vede a žene tiše k přístavu, černá lodi, provázená delfíny za příznivého vlídného moře.“ (10.10.2011)

Sluncem, létem, Itálií a tím pravým kavalírem políbená Liv Tyler v bertolucciovském atmosferickém obřadu ozdobné lehkosti bytí. Toskánský parfém bohémství prochvívá opojnost odpočinkového bezčasí umělecké smetánky. Slastná oáza líbivosti ovívá věk nevinnosti i sladce mámivou euforii oduševnělosti. Charisma bytí svléká onu virtuozitu nedotknutelnosti, onen vzrušující vánek času malin /ne/zralých. Excentricky živočišná, toužebně dráždivá rozkoš prchlivosti laská svůdný třepot erotična, opojný stisk milostných něžností a chválu oslav půvabů krásy de luxe ve všech jejích barvách a podobách. (05.01.2014)

Že je Stealing Beauty o strate panenstva by bolo trochu dosť cynickým konštatovaním, každopádne to v tejto rovine bolo napínavé ako ten najvybičovanejší thriller. Éterická Lucy (Liv Tyler je bohyňou medzi herečkami svojej generácie) je mimoriadne inteligentná bytôstka, uvedomujúca si vlastnú príťažlivosť, rozhodnutá nekupčiť s ňou, zároveň však cielene a po celý čas jemne vyzývavá, potešená záujmom okolia a vytešená zo seba samej, ktorá sa už cíti byť tak trochu ženou, aj jej stále vyhovuje zostávať dievčaťom, skrátka sa práve pretvára, umiera a rodí, zatiaľ čo to málokto v jej okolí vníma, chápe a preciťuje (možno smrteľne chorý Alex?)... to skrátka nejde aby nenadchlo, nezískalo si, nedýchlo tak silne, až to ťažko rozdýchať. Bertolucci pozitívne šokoval, je ten posledný, od koho by som čakal toľkú dávku poetiky a vkusu. (21.10.2008)