Z

Paranoidně vystavěný horůrek z kanadské provincie, jehož místy neobratně uchopená režie mu ubírá na působivosti. V podstatě neobjevné téma o malém chlapci, co má imaginárního kámoše jménem "Z", který rozloží rodinu, má určité originální odstavce. V zásadě toho Brandon Christensen režijně moc nepokazil. Jeho film má spád událostí, má odpovídající herecké obsazení a v neposlední řadě umí pracovat se strachem, který pramení z neznámé bytosti, co nemá dobré úmysly. A dokonce to vypadá, že tenhle zmetek, co přilne ke svému oblíbenému členovi domácnosti, má i příslušně strašidelný zjev, jen režisér s ním příliš šetří a prakticky mu nedá větší prostor pobýt na scéně než na pár vteřin. Prostě až přehnaně se s jeho "fyzickou" přítomností šetřilo. Určité nápadité sekvence nebyly vždy kvalitně natočeny (pád z balkonu, požár domu), což je škoda. Navíc film nesází na explicitní drastičnost. Ovšem poměrně svěže působil postupný obrat ve zdánlivě vyložených kartách. Film si nadmíru chytře poradil v přebrání stěžejní úlohy. Aby se to dalo objasnit, byly by zapotřebí spoilery, je ale škoda předem prozradit to, co je na filmu tím nejlepším. Velkým plusem je i trefné obsazení. Nehezká/neškaredá Keegan Connor Tracy už se stihla přehrát do role maminky. Zbytek ansámblu je schopný, Stephen McHattie se musel spokojit s menší, ovšem poměrně důležitou rolí psychologa. A tak vznikl příjemný horůrek, co pocuchá nervy, režijně ovšem tak úplně neohromí. 7/10 (06.07.2020)

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)

Rodičom je spočiatku jedno, že ich malý syn má imaginárneho priateľa, ktorý sa volá Z. Pripisujú to jeho predstavivosti. Príbeh má však dobrú plazivú atmosféru. Chlapec postupne mení svoje správanie a jeho matka to začne vyšetrovať až zistí, že jeho kamarát je skutočnejší ako si myslela – a je démon. No režisér je asi viac posadnutý jedlom a stolovaním, stále ukazuje rodinu ako sa stretáva pri raňajkách a pri večeri, čo zaberá pomerne veľa času:) Samozrejme, ponúka aj hrôzostrašné momenty a hoci z nich vidíme iba záblesky, v tomto prípade platí, že menej je viac a navyše sú dobre spracované, dokonca aj tie, ktoré vieme dopredu predvídať. Nebudeme si klamať: „Z“ určite nie je Zázrak, neprináša nič čoby sme doteraz v hororových filmoch nevideli. Za príbeh, trochu zvláštny koniec aj za to, že ľakačky fungovali sa tento film však oplatí pozrieť. (23.11.2020)

Kto si chce pozrieť horor a pritom sa nebáť, práve dostal fantastickú príležitosť. Pomaly vlečúci sa dej s nepeknou matkou, otravným synáčkom a polodementným otcom. Ideu s imaginárnym kamošom sme tu už mali asi 352 krát a tvorcovia boli takí "nápadití", že dokonca aj názov zúžili na jedno písmenko. Za peknú kresbu na stene dám dve hviezdy. (05.07.2020)

Hodný chlapec Josh si najde imaginárního přítele Z a pod jeho vlivem se změní ve spratka. Spolužáky napadá fyzicky i verbálně, je vyloučen ze školy a doma se stává tvrdohlavým. Jeho závislost na Z se stává posedlostí a matka hledá pomoc u doktora Seagera. Otec Joshe je nad věcí, a tak manželce Beth nevěří, že sama Z viděla. Jenže s imaginárním přítelem se to má nakonec úplně jinak, což ke své hrůze Beth sice zjistí, ale už je pozdě.... Z není duch ani démon, což jsem uvítal, jelikož zejména duchařiny posledních let zmírají na souchotě. Ač je stopáž milosrdně krátká, film bych klidně ukončil v momentě, kdy Beth zanechá syna u sestry a vstupuje do domu, jehož dveře se samy otevřou...ale budiž, nakonec jsem byl vcelku spokojen. (24.10.2020)