John Wick 4

Série bobtná jako pemikan v hubě. Rozmáchlá trojka je znovu překonána, ovšem čtvrtý díl si už podává ruku s absurditou. Nejlepší událost kolem tohoto počinu byl trailer, 100% Zde se ukazuje, jaké šílenosti může lidská hlava vymyslet (schody k Sacré Couer) a v jakém rozumovém bahně žijeme. Prostě hlavní hrdina je nesmrtelný, má neklesající staminu, dovednosti všech pozemských i mimozemských bojových skillů a k tomu neprůstřelné sako. I ten jakože konec nakonec konec nebude, protože 440 milionů dolarů. Technicky výborně natočené, scéna shora luxus, Zaror má to nejlepší za sebou, stejně jako Adkins (i když není tlustej) a z Reevese též vyzařuje únava. Je čas skutečně skončit, přátelé, směr, kterým se posouvá tento žánr, končí za 10, 9, 8,... (22.06.2023)

Čtvrtý "John Wick" je v rámci akčního žánru vybroušená dokonalost. Tato pečlivě sestavená gurmánská lahůdka dokáže současně vyvolávat fyzicky intenzivní reakce i ryzí rozkoš z kreativity a nápaditosti zdejší choreografie. Moment, kdy si Wick přehodí přes krk nunčaky, představuje takové to uvědomění si, že jste právě svědky dokonalosti - něco jako když poprvé vědoucně pohlédnete na plátno od van Gogha, necháte se obestoupit hudbou Bacha, nebo vidíte, jak zvedá obočí The Rock. Já bláhový a malověrný jsem pak na chvíli zapochyboval, jestli po tom ještě mají tvůrci něco dalšího v rukávu. Ale když se nad hrdinu s brokovnicí se zápalnými náboji vznese kamera, explodovala mi hlava. Tady se odděluje zrno od plev. Čtvrtý "John Wick" představuje grandiózní erupci geniality, talentu a osvícenosti. Jeho tvůrci tu současně vzdávají hold veškeré předchozí tradici filmových bojových umění a jejím velikánům - od Bruce Leeho přes Sammo Hunga po Zatóičiho. Ale právě že namísto plytkého napodobování či fanboyovského odkazování si ze vzorů a předchůdců staví mety, které chtějí překonávat - nikoli však arogantně, nýbrž láskyplně a s úctou. Ohromným aktivem série zůstává Keanu Reeves, především díky rokům levelování a ochotě učit se nové věci. Choreografové tak dostávají na hraní nevídaně tvárného představitele, s nímž mohou nejen variovat jeho již osvojené dovednosti, ale také mu stanovovat nové výzvy. Podobně je to pak i s dalšími představiteli zvučných jmen. Jiné velkolepé ansámblové akčňáky minulosti - např. "Expendables" či "Rychle a zběsile" - si vystačily s tím, že jen po vzoru wrestlingových exhibic proti sobě postavily hvězdná jména a nechaly je předvádět své ikonické frajeřinky z jiných bijáků. Oproti tomu Stahelského tým vezme Hiroyukiho Sanadu, Donnieho Yena, Scotta Adkinse, Marko Zarora i Shamiera Andersona a každého přetvoří v rozkošně svébytnou postavu, která jim dává prostor zužitkovat jejich fyzické přednosti, navázat na nějakou klasickou tradici či ikonu a navíc se i vyblbnout herecky. Čtvrtý díl navíc vyloženě skvostně využívá vlastní komiksově přepálený svět série s jeho kontrastní barevnou paletou, zbrojním someliérstvím, stylovými fetiši a nadreálně mramorizovanými klišé. Tohle "Panství Downton" s kung-fu a bouchačkami má kořeny zapuštěné do patetických esencí žánrovek, sahajících od melancholických krimi Jeana-Pierra Melvilla přes heroic bloodshed bijáky Johna Woo i samurajská dramata Masakiho Kobajašiho až po postmoderní coolness Cowboye Bebopa. "John Wick 4" se při tom dalece vyhýbá velkohubému eklektickému exhibicionismu v duchu Quentina Tarantina. Jako pravý mistr bojových umění pokorně přiznává své mistry, jejichž bravura jej samotného dovedla k tomu, aby ustanovil nový vrchol akčního žánru. (10.04.2023)

Až nestoudně opulentní vizuál a impozantní akční sekvence, bohužel velmi prkenné co do hereckých kreací a konverzačních scén. Občas se mi to zdálo až trochu srandovní z hlediska toho, co protagonista přežije, stejně tak nesestřelitelnost slepého antihrdiny mlátila do očí. Tomu jsem zkrátka moc nevěřil. Mám s tím filmem tedy řadu problémů, není mi třeba ještě zcela sympatické, že se trochu nafoukaně tváří jako kinematografický milník, když jde v podstatě jen o akční béčko ...a ten svět také není vybudován úplně neprůstřelně - zajímalo by mě třeba, jak se hrdina evidentně víceméně bezproblémově pohybuje po světě, když zvládne vystřídat tolik destinací. Ale můžu tomu dát tři hvězdy, když stejné hodnocení ode mne dostaly o mnoho úrovní horší řadové akčňáky z Netflixu? No, nemůžu. (29.03.2023)

Problém čtvrtého Johna Wicka tkví v tom, že po nabušené dvojce a stále ještě úderné trojce už asi neexistuje způsob, jak pokračování posunout dál. Příběh je tedy jednoznačně nejslabší složkou filmu. Samozřejmě nejde o to, jakým způsobem vznikl záporák, kterého je třeba porazit, ale jde o jednotlivé detaily, kterými se navozují dílčí střety a akční scény a kterými se odůvodňují zvraty. Naštěstí akce je opět bravurní a sám jsem nečekal, že v akčním filmu lze vymyslet ještě něco zcela nového - ano mluvím o scénách natočených z vrabčí perspektivy prosvětlené střelbou zápalných nábojů. To byla lahůdka. 8/10 (25.06.2023)

Kapitola 4 je v akčních scénách ještě spektakulárnější a celkově monstróznější než předchozí díl (a to už je co říct). Ve třech monumentálních setech (hotel v Japonsku, noční klub v Německu, ulice Paříže) Stahelski se svým týmem geniálních choreografů a všehoschopných kaskadérů předvádějí vysokou školu akčního řemesla a servírují divákům (další) strhující kombinace úchvatných kontaktních soubojů, masivních videoherních přestřelek (záběr zvrchu je vyloženě lahůdkový) a divokých honiček. Minimálně stejně mě ale film dostal i skvostným castingem, prací s postavami a hlavně neokázalým 'john-wooovským' pojetím, kdy musí hrdina čelit kromě armády bezejmenných (v jednom případě dokonce doslova) vrahounů  také svému dávnému příteli. Právě díky skvěle zkonstruovanému vztahu Wicka s Cainem (Donnie Yen je pro mě hlavní hvězdou filmu), jejichž společné scény nenásilně generují silné emoce (posezení v kostele je okouzlující), si mě tahle velkolepá a audiovizuálně omamná řežba natolik získala. Kdyby tvůrci některé akční scény bezdůvodně tolik nenatahovali a nedováděli místy do absurdna Wickovu nepřemožitelnost a nezničitelnost, bylo by to dokonalé. 85 % (26.08.2023)