Vojna a mier: Andrej Bolkonskij

Považuji se za náročnějšího diváka, ale Vojnu a mír se mi úplně strávit nepodařilo. Výborné jsou bojové pasáže, kde napětí a strach vojáků ze smrti pocítí i divák za televizí. Ale zbytek je docela filozofování a to mě moc nesedlo. Místy mně to pojetím trochu připomínalo Stalkera, ale to bude asi jen můj osobní dojem. Takže když to shrnu, tak půl hodiny bojů je fakt zážitek, ale zbytek jen pro nejnáročnější. (14.06.2014)

Asi nejsilnější stránkou je podle mě casting, snad všechny postavy (možná až na Pierrovu ženu) mi dokonale sedí. A samotný Pierre, do jehož role se obsadil režisér -- na první pohled mi poklesla čelist, ale jakmile jsem se vzpamatoval, zůstávám nadšen. Četbou knihy jsem, přiznám se, poznamenán, takže onu část "Mír" narozdíl od ostatních pochválím o trošku víc než "Vojna". Přeci jen točit bitvu s půlmiliardou lidí je pro výsledný dojem snazší, než předat subtilní napětí ve vztazích. Líbí se mi, že se nejedná nijak zvlášť o interpretaci knihy, ale o prosté předvedení příběhů lidí, okolo kterých se zdejší svět točí... Včetně toho, že se vystupujícím dostane přesně toho, čeho si zaslouží. Abych nebyl odporný, s výjimkou Lízy Bolkonské. (02.11.2012)

Vlastenectví, atmosféričnost (ve smyslu prolínání vzduchu a vody, vidění a oparu,...), spousta panoramování na ruskou krajinu, ve kterém dochází ke konfrontaci času fikce a techniky jejího tvoření - pohledy z jedoucího vlaku nebo letícího letadla ukazují radikálně jinou "Matku Rus" než mohli znát její obyvatelé za Napolenských válek. Díl první také trpí přemírou vnitřních monologů (většinou zbytečných), hlasů vypravěče (románu) a implicitního autora (filmu), a jednoho stromu, které tvoří zbytnělou síť neustálých mimoobrazových komentářů. Vše ponořeno do tekutosti deště, mlhy, kouře na bitevním poli. Přes všechny výhrady více než uspokojivé převedení Tolstého románu na plátno (i pro někoho kdo má sklon ho považovat za nejkomplexnější a dost možná i nejlepší román vůbec). (31.05.2010)

Románová sága Vojna a mier od Tolstého ma nadchla iba priemerne, hlavne úvod mi prišiel strašne zdĺhavý, dej sa tu ťahal ako chrípkový sopeľ. Kniha obsahuje aj siahodlhé, nezaujímavé opisy postáv, prostredia a pod. Úvodný filmový diel sa venuje hlavne tejto nudnejšej časti, ale Bondarčuk tu dokázal aj napriek scenáru stvoriť hotové umelecké, megalomanské filmové veľdielo. To najvhodnejšie slovo, ktoré mi v súvislosti s týmto snímkom chodí po rozume je nadčasovosť... nadčasovosť v mnohých ohľadoch. Aj laik si všimne mnohé inovatívne filmové prvky, ktoré vtedy neboli vôbec bežné a vlastne nie sú bežné ani dnes. Nádherná práca s kamerou, úžasná výprava a hudba, perfektní herci, bitka pri Slavkove uskutočnená v takom rozsahu a spôsobom, že sa mi od údivu hýbala sánka zo strany na stranu a mnohé ďalšie iné veci.... Viac nie je čo dodať, každý fanda historických filmov si tu príde na svoje. Jeden z mála príkladov, kde film je lepší ako kniha. 85/100 (17.03.2015)

Prvá časť Bondarčukovej „Vojny a mieru“; má veľkolepý pohľad. V každom zábere bol značný rozpočet obrazu využitý na výbornú. Dokonca aj tie najstručnejšie a najnenápadnejšie sekvencie sú nádherne zdobené honosnými dekoráciami a kostýmami do takej miery, že záplava farieb a kreativity je takmer ohromujúca. Ale Bondarčuk očividne má malé využitie pre precíznu kinematografickú kompozíciu a často natáča zábery výlučne z rukčnej kamery, čo je vzhľadom na objemnosť obrazu nie je dobré. V niektorých ohľadoch je neočakávané použitie tohto štýlu natáčania rušivé a občas nedbalé, ale tiež dodáva príbehu jedinečnú dravosť. Počas prvej krvavej bitky režisér konečne roztiahne svoje kreatívne krídla a Bondarčukov veľkolepý filmový záber je ohromujúci, keď tisíce vojakov odvážne padnú v úchvatnom konflikte uprostred krvi a dymu, otvoreného boja. Počas týchto sekvencií sa film vo všeobecnosti vyhýba tomu, aby trávil priveľa času jednou postavou a režisér sa evidentne najviac zaujíma o to, aby ponúkol „božie oko“. Pohľad na udalosti, a nie z perspektívy vojnových bezvýznamných pešiakov. Pomocou tejto metódy, je Bondarčuk schopný udržať "rozľahlý" tón jeho zdrojového materiálu, aj keď takíto pohľad prichádza na úkor akejkoľvek intimity, ktorú sme mohli mať s postavami príbehu. 7,5/10 (16.12.2023)