Reklama

Reklama

Vojna a mier: Andrej Bolkonskij

  • Československo Vojna a mier I (viac)

Obsahy(1)

Je rok 1805 a Rusko uzatvára spojenectvo s Anglickom a Rakúskom proti vojskám Napoleona Bonaparteho, ktorý má pod kontrolou už takmer polovicu Európy. Na nádvoriach a v salónoch petersburgskej i moskovskej smotánky sa nediskutuje o ničom inom, ako o vojnovej akcii proti Francúzsku. Medzitým, v Moskve umiera knieža Bezuchov, a jeho nevlastný syn Pierre Bezuchov sa stane dedičom obrovského majetku. Jeho priateľ, knieža Andrej Bolkonskij, ponechá svoju tehotnú ženu Lízu v starostlivosti svojho otca a stáva sa pobočníkom generála Kutuzova. Kutuzovova armáda vstupuje na územie Rakúska, aby spojila sily s Rakúskou armádou podmaršála Macka, proti veľkému vojsku Napoleona. (RTVS)

(viac)

Recenzie (79)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Románová sága Vojna a mier od Tolstého ma nadchla iba priemerne, hlavne úvod mi prišiel strašne zdĺhavý, dej sa tu ťahal ako chrípkový sopeľ. Kniha obsahuje aj siahodlhé, nezaujímavé opisy postáv, prostredia a pod. Úvodný filmový diel sa venuje hlavne tejto nudnejšej časti, ale Bondarčuk tu dokázal aj napriek scenáru stvoriť hotové umelecké, megalomanské filmové veľdielo. To najvhodnejšie slovo, ktoré mi v súvislosti s týmto snímkom chodí po rozume je nadčasovosť... nadčasovosť v mnohých ohľadoch. Aj laik si všimne mnohé inovatívne filmové prvky, ktoré vtedy neboli vôbec bežné a vlastne nie sú bežné ani dnes. Nádherná práca s kamerou, úžasná výprava a hudba, perfektní herci, bitka pri Slavkove uskutočnená v takom rozsahu a spôsobom, že sa mi od údivu hýbala sánka zo strany na stranu a mnohé ďalšie iné veci.... Viac nie je čo dodať, každý fanda historických filmov si tu príde na svoje. Jeden z mála príkladov, kde film je lepší ako kniha. 85/100 ()

Hedka 

všetky recenzie používateľa

Dosť veľký zážitok, žiadny ľahký relax. Pravda o vojne a o živote. Sfilmovaná genialita Leva Nikolajeviča Tolstého pohľadom Sergeja Bondarčuka. Nemôžem mu poprieť snahu o čo najvernejšie stvárnenie predlohy, ale Tolstého "románový svet" s hlbokým poznaním psychiky človeka sa dokonale sfilmovať asi nedá! V každom prípade sa o to Bondarčuk pokúsil. Niekedy sa mu to podarilo úchvatne, niekedy prapodivne. Bojové scény mi vyrazili dych a prekvapila ma aj kamera, najmä jej pohľady z vtáčej perspektívy. Pôsobivé! Keď si uvedomím, že to bolo natočené v rokoch 1965-67 v ZSSR, tak chápem, že Rusi to museli urobiť tak veľmi výpravne a takmer megalomansky, veď - "ako si vôbec mohli Američania dovoliť natočiť toto slávne ruské dielo?!" (v roku 1956) Mimochodom, to americké sa mi páči viac. ()

Reklama

okkac 

všetky recenzie používateľa

První díl megalomanské adaptace Vojny a míru ukázal to, čeho jsem se obával. Že pokud se nepohybujeme na válečném poli, je život na aristokratickém dvoře v Rusku 19. století celkem pěkná nuda (proto jsem v četbě této čtyřdílné epopeje skončil v půlce druhého dílu) a z dnešního pohledu nezajímavá. Ovšem, jakmile se přesuneme na bojiště u Slavkova tak si Bondarčuk začne hrát s vojáčky a servíruje nám megalomanské záběry s tisícovkami komparsistů, a na to se kouká stále pěkně. Snad se to dalším dílem zlepší. ()

VaHo 

všetky recenzie používateľa

Úctyhodné a megalomanské. První hodinu jsem se sice ztrácel v postavách a dějových linkách ruské smetánky (román jsem zatím nečetl). Některé momenty v interiérech mě uspávaly, dlouhé záběry, pomalé tempo a rozvláčnost mi zrovna nepomáhaly. Nicméně, jakmile se začalo bojovat, jak kdyby mě někdo pokropil živou vodou. Rozsáhlé bitevní scény, jsou fascinující jak svojí monumentálností, tak sehraností (nechápu jak, mohli uřídit tak velký komparz) a především působivostí. Kamera, která přelétává nad bojištěm a nekonečnými šiky vojáků aby se vzápětí ocitla na zemi, točila se, kroužila a manévrovala mezi bojujícími vojáky… ta atmosféra se prostě nedá popsat. ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Jestli mám něco na ruské kinematografii vážně rád, tak je to ta megalomanie - davové scény, které točil Bondarčuk, jsou na míle napřed oproti drtivé většině filmařů pokoušících se o podobné záležitosti. Dnešní tvůrce by to odflákl pomocí počítačové technologie a měli bychom na tácku blockbuster, který by se většině, hlavně mladým, líbil, mě by však nechal chladným. Naštěstí nic takového se v tomto případě stát nemohlo a mohu jen obdivovat. Zde se nabízí srovnání i s mnou viděným jiným Bondarčukovým filmem Waterloo, což bylo vlastně volné pokračování tohoto čtyřdílného eposu. Nacházím srovnání, která hovoří zároveň v prospěch i neprospěch Vojny a míru. Tento film zachycoval pro diváka přitažlivěji atmosféru válečných polí - divákem viděný boj je krutější a více mrazí v zádech. V neprospěch ovšem hovoří herecké výkony - nebojte se, že bych chtěl kritizovat. Přední ruští herci se svých partů zhostili brilantně. Aby ne, když si sám pan režisér střihl rozsahem i výkonem velkou roli Pierra Bezuchova, ve vedlejších rolích zase nacházíme pány Tichonova, Michalkova či Tabakova. Ale takový tahoun a sympaťák jako Rod Steiger se ve filmu nenachází. Co se týče průběhu filmu - první, interiérová část je sice důležitá pro dějotvorné dialogy, že bych byl nějak extrémně vzrušen, to bych lhal, ale oči upoutané na obrazovku mám. Druhá, bitevní část je naprosto geniální a i díky ní dávám pět hvězdiček. Už jsem o ní mluvil, zaujala mě tam kromě samotného průběhu bitev např. u Slavkova i scéna, kdy jeden z vojáků umírá a dostává se do nebe. Vážně věřím, že takhle ten odchod na onen svět může vypadat, ovšem až to zažiji sám, tak vám to už nepotvrdím. Závěr mě bohužel zase tolik nebavil, asi je to moje chyba - byl jsem namlsán již zmíněnými akčními scénámi (i když, nezní to adjektivum "akční" v tomto případě pejorativně?), nicméně špatné to v žádném případě není. O hodnocení jsem již mluvil, dávám pět hvězdiček, v dalších dílech očekávám zlepšení a tento díl mohu titulovat najisto výborným prologem. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (11)

  • Začiatkom 60. rokov sa zhodovali dve okolnosti: blížilo sa 150. výročie bitky pri Borodine a v roku 1959 bol na plátnach ZSSR uvedený americký film Vojna a mier, ktorý bol publikom vrelo prijatý. Úspech hollywoodskeho filmu prinútil vedúcich sovietskej kinematografie uvažovať o domácom filmovom spracovaní románu a to malo za výsledok toto spracovanie. (Arsenal83)
  • Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)

Súvisiace novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (viac)

Reklama

Reklama