Neuveriteľný deň

Ten fantastický prvek nekonečně dlouho opakujícího dne a humor z něj vyplívající je to, co dělá film tak přitažlivým. Jeden bez druhého by byly jako Lauer bez Hardyho, jako Simon bez Furunkla. I když, dovedu si docela dobře představit drama muže, který je zaseknutý v stále se opakujícím stejném dni. V tak "roztomilém" americkém městečku by to skutečně muselo být o nervy. Zde je to vlastně i pro Billa Murraye docela drama, jenže on to stále obrací v humor. A tak je tahle kombinace nakonec asi nejlepší. Pro mě je to film, který můžu vidět klidně i rok co rok. Asi tak, jako nám cpali každé vánoce Mrazíka, mohli by nám na Hromnice (2. února) cpát tohle. Nakonec bychom třebas mohli s Billem Murayem poznat, jaké to je, prožívat něco stále dokola. (14.08.2012)

Velice příjemná, laskavá a inteligentní romantická komedie s velmi originálním scénářem. Při sledování jsem si sám podal otázku co bych dělal kdyby se stále opakoval jeden a tentýž den??? Přiznám se, že mě napadlo spoustu různých věcí :-). Bill Murray je opravdu Pan Herec a opět podal výkon, kterému nelze nic vytknout. Nabalování Andie MacDowell by určitě potěšilo nejednoho muže :). Jedna z nejkrásnějších komedií jakou jsem viděl...... (11.04.2008)

Až po letech mi došlo, o jak výjimečný duchovní film se jedná. A také, kolik toho má společného s Caprovým Život je krásný. Na samém začátku si hlavní hrdina nikoho a ničeho neváží - a vlastně ani nikam pořádně nepatří. Jen se ocitne v městečku Punxsutawney, kde se film odehrává, už by chtěl být jinde. Nevidí, co má před očima. Neslyší, co mu nabízí sluch. Nakonec ale přeci jen najde domov tady a teď. "Tady budeme žít," říká své milované v samém závěru a my tušíme, že tohle je něco, oč v životě běží především; naučit se žít z místa, s druhými, plně a radostně. Jinak řečeno, mít kořeny. (03.02.2021)

O tomto filmu se zajímavě zmiňuje Pierre Bayard ve své knize "Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli" (česky 2010). Autor se zaměřuje na jedno z rizik plynoucích z nečtení knih, a sice to, kdy hrozí, že ... "nedokážeme získat osobu, do které jsme se zamilovali, protože jsme nečetli její oblíbené knihy." Cituji z knihy: "Na náš milostný život mají vliv především románové postavy: vykreslují nedostupné ideály, kterým se snažíme - většinou bezúspěšně - přizpůsobit ostatní. Milované knihy načrtávají celý svět, který tajně obýváme, a přejeme si, aby v něm náš partner mohl zaujmout místo jako jedna z postav. Sdílet stejnou nebo alespoň společnou četbu s partnerem je jednou z podmínek dobrého milostného porozumění. Z toho pramení potřeba naplnit od začátku vztahu očekávání milované osoby tím, že jí dokážeme blízkost našich vnitřních knihoven... Film "Na hromnice o den více" vytváří za pomoci složitých vyprávěcích prostředků iluzi celistvosti a jasnosti vnitřních knihoven, díky níž spolu mohou dvě bytosti mluvit o svých knihách, a tím sami o sobě, aniž by se v konverzaci z jejich světa něco ztrácelo. Aby mohl nastat skutečný rozhovor o kultuře a následná dokonalá shoda vnitřních knih, musel by ale člověk věnovat čas pečlivému studiu knih, které jeho partnera nejvíce ovlivnily. Použitá metoda by tedy skutečně mohla v situacích, ve kterých chceme někoho okouzlit, přesvědčit druhého, že s ním sdílíme společný kulturní prostor. Tím, že se Phil seznamuje s Ritinou oblíbenou četbou a co možná nejlépe i s jejím osobním světem, pokouší se vytvořit iluzi, že jejich vnitřní knihy jsou identické. Dokonalý milostný vztah by měl možná nakonec skutečně umožňovat přístup k partnerovým nejtajnějším textům." UPDATE 19.4.2020 - Po letech jsem dostal chuť si tuhle klasiku pustit znovu - poté, co jsem nedávno zhlédl snímek Všechno nejhorší, který vykradl ten nápad s opakováním jednoho dne. A musím říct, že mě to hodně bavilo, vážně je to hodně vtipné a v čase to nijak neztrácí na svěžesti. Vadí mi tam asi jen 2 věci: jednak jsem nikdy moc nemusel Billa Murraye a dovedl bych si zde představit někoho lepšího (Andie MacDowell je zde ovšem vrcholně kouzelná), a potom zde taky postrádám vysvětlení, proč se hlavní postavě stále opakuje jeden den. Plus trochu mi přijde, že v prostřední části filmu trochu dojde dech a začne se tam vkrádat lehká nuda. Jinak tomu filmu už asi není co vytknout. (29.05.2011)

Bill Murray, zprvu lehce arogantní a nevrhlý, později neodolateně šarmantní a úžasně sympatický předvádí ve svém nejlepším filmu (a ano znám i Lost in Translation) doslova spanilou jízdu, ve které se snaží dobýt srdce překrásné Andie MacDowell a my nemůžeme jinak, než mu s konstantním úsměvem na tváři držet palce... Originální námět, vychytaný scénář a inteligentní humor jsou základní ingredience této nezapomenutelné komedie, která snad až na jeden trochu patetický výlev lásky v posteli (bez sexu samozřejmě, tak hluboko bychom zase neklesli) nemá chybu. 9/10 (14.08.2008)