Neuveriteľný deň

"Nemáte déjà vu?" - "Podívám se do kuchyně." Stoprocentně milý film s naprosto úžasným Billem Murraym. Jeho reportér Phil je sice jeden velký chodící sarkasmus, ale je to sympaťák a naštěstí pro něj a pro diváky i dost inteligentní člověk, který velmi dobře pochopí, jaké výhody všeho druhu mu hromnicová časová smyčka přináší, a okamžitě je začne objevovat a využívat. A je radost se na to dívat. O trochu menší radost je sledovat, jak si naopak Phila vyhledávají nevýhody smyčky a jak jeho počáteční cynický údiv a málem klukovské řádění pomalu střídá deprese a odevzdanost - ovšem pozor, i to je pořád vtipné! Takže nezbývá než mu držet palce, držet palce a držet palce, no a ačkoliv je moralizování pravděpodobně to poslední, oč téhle komedii jde, stejně si z ní nakonec můžete leccos užitečného odnést. Stačí chtít. (30.07.2019)

„Bude v pohode.“ Toto som kedysi hodnotil aj komentoval, ale potom oboje za záhadných okolností zmizlo, ako sa mi na čsfd v minulosti už viackrát stalo ("asi" tu má niekto väčšie práva, než na aké má morálne predpoklady). Tak teraz to tu už snáď zostane, zakomplexovaný bráško. Páči sa mi štýl Billa Murraya. Nie je to srdcovka, ale oceňujem jeho suchý, akoby až britský humor s vážnou tvárou, obsahujúci v neposlednom rade (a v nemalej miere) cynizmus, sarkazmus a neskutočne hlboký a precítený životný smútok. A tento scenár mu fakt sadol. Neviem, či je lepší Billov výkon, alebo práve šikovný scenár vychádzajúci zo skvelej zápletky (ktorú v priebehu snímky zaujímavými spôsobmi inovuje). Jasné, základ je dosť klišé. Polepšený bastard. To už sme videli miliónkrát, nie? Lenže práve vďaka Billovmu výkonu je to uveriteľné a presne také dojemné, aké to malo byť. K tomu atraktívne prostredie zaspatého mestečka s jedným megaslávnym sysľom, rozkošná Andie McDowell a plno skvelých vedľajších figúrok. Ku koncu možno aj nejaká tá slzička kvapla. Kto nájde bez pomoci mladého Michaela Shannona, má u mňa túlavú mačku s besnotou. „Zima nie je o teplote vzduchu, ale o rozosmiatych tvárach šťastných detí.“ (27.08.2018)

A půl. Exkluzivně pojatá, kouzelně magická a inteligentně úsměvná komedie o jednom opravdu dlouhém dni, který trval nekonečně dlouho. Film hezky přesně ukazuje, jak se může člověk během (několika) dní změnit k lepšímu a poučit se ze svých chyb. To se stane Billu Murraymu. Něco hodně zvláštního. Každý den se vzbudí a každý den je stejný. Pořád dokola. Postupem času si v tomto "daru" najde svůj řád a naučí se v něm žít, prožívat ho pořád dokola. A zlepšovat se. V jedné chvíli na tom bude dost mizerně, lapen v časové smyčce a neustále se opakujících okamžiků, a tak si řekne, že to musí skončit, což se mu ovšem nepovede. Otázkou zůstává, proč se v této smyčce ocitl a co se musí stát, či co musí udělat, aby se vše zase vrátilo do těch správných kolejí? A chce to vůbec? Film je plný humorných momentů a dialogů. Excelentní je taktéž návaznost jednotlivých situací v průběhu času a Billova postupná perfektní orientace a nadvláda nad nimi. Snad malinkou výtku mám jen k tomu, že se mi nedostalo alespoň nějakého vysvětlení, proč ona časová smyčka vznikla a co způsobilo, že opět zanikla. I když, možná je to takto i lepší. Aby se divák sám zamyslel... (03.05.2010)

Ryze americká rom-kom, která si díky svému originálnímu námětu a důvtipnému zpracování zasloužila stálé místo v TOPce IMDB. Popravdě, vůbec se tomu nedivím, takhle nějak totiž vypadá život, když se zastaví. Možná malinko hůře, ale pokud máte po boku Andie, no nevím, nevím. Alespoň Billovi to pomáhalo v řešení kritických situací - herec par excellanc. Andie MacDowell byla vybrána rukou osudu, skvěle se doplňovali a jejich prohlubování na mě působilo velmi realisticky, až jsem uvěřil, že mezi nimi něco je :) (19.06.2008)

Nejdřív jsem u téhle záležitosti měl o stupínek nižší hodnocení, ale cca. po tisícovce hodnocení jsem zjistil, že o mnoho lepších (čistokrevných!) komedií jsem moc neviděl. Bill Murray v ní doslova kraluje, a hlavně díky němu neomrzí ani na několikáté zhlédnutí. Navíc může fungovat i jako humorné ohlédnutí za životem. Schválně, přiznejte se, kdo jste ani na chvilku po Philově handicapu nezatoužil? (22.10.2005)