Zmluva s diablom

Smlouva s ďáblem určitě není nejgeniálnější komedie, jaká kdy byla natočena, ale má několik tučných plusů, kvůli kterým si moje čtyři pecky zaslouží. Prvním a nejtučnějším plusem je, alespoň pro mě, Elizabeth Hurley. S tou si Pánbů vážně vyhrál, podle mě si na ni vzal nejmíň týdenní dovolenou. Škoda že hereckého talentu jí nepřisypal aspoň o hrstičku víc, ale čert to vem. Dalším plusem je Brendan Fraser, u kterého už Nejvyšší talentem rozhodně nešetřil, jeho metamorfózy se blíží dokonalosti a jsou bez debat humoristickým motorem téhle sympatické komedie. Vynikající Frances O'Connor a některá opravdu skvěle vymyšlená a napsaná přání výsledný dojem jen podtrhují. Škoda jen disneyovského konce a lacinějších triků. 75%. (05.08.2008)

Fraser ve scénách s Elizabeth Hurley je těžce nepřesvědčivý, ale naopak jako narkobaron, nebo přecitlivělý hoch je skoro geniální. Poslouchat jeho španělštinu, to je požitek. Celkově vzato, je to průměrná komedie, ale některé nápady potěší. Např. ve scéně s basketbalistou, kde se parodují tisíckrát omletá klišé, která slýcháme při rozhovorech sportovních komentátorů s fotbalisty a jinými sportovci. A jen tak na okraj - není ten Hugh Grant blbej, že zahejbal někomu takovýmu, jako je Elizabeth Hurley? Já bejt na jeho místě.....:o)) (03.05.2003)

„Nemôžem ti dať svoju dušu.“ – Čo si pneumatika?“ Harold Ramis (CADDYSHACK, ANALYZUJ) diabolsky režíruje a Brendan „Rohožka“ Fraser je obrovský komediálny talent (a obrovsky nedocenený), ale je tu ešte niečo, čo dodáva ZMLUVE S DIABLOM (okrem krásnej Elizabeth Hurleyovej v netradičnej úlohe) tú skutočnú nadpriemernú príchuť a tým je prekrásne svižný scenár, ktorý je neustále „iný“ a teda vzniká (i vďaka Fraserovmu talentu pre improvizáciu) strhujúci dojem „prehustenosti“ (viď. VEĽKÉ PROBLÉMY Barryho Sonnenfelda). Najzábavnejšie je tešiť sa a zakaždým zostať prekvapený zo šialene nepravdepodobného dôvodu, pre ktorý to hrdinovi ani tentokrát nevyjde. „Každý muž sa pokladá za Boha. Tento má náhodou pravdu.“ (07.12.2004)

Příjemná komedie z přelomu století, kterému jednoznačně vévodí hlavní herecká dvojka. Brendan Fraser mě překvapil svým hereckým talentem (jeho budu asi mít zafixovaného jako herce z Mumie, ale je fajn vidět, že zvládne i jiný žánr), zde hrál docela dost typologicky odlišných postav, ale vždy jsem mu to jak se říká sežral i s navijákem (nejvíc mě rozsekal asi basketbalista a jeho 110 % :D). No a Elizabeth Hurley coby svůdný ďábel rozhodně filmu přidala těch pár bodíků navíc. Samotný námět se asi už objevil v moha jiných snímcích, ale to Ramisovo zpracování mi velice sedlo, rozdělení snímku na jednotlivé epizody. Většina vtipů se vydařila, sem tam padla hláška na úrodnou půdu a má bránice to vždy ztěžka zvládla ustát. Zamrzel mě jediný fakt, a to docela uspěchaný závěr. Skoro jako kdyby tento epilog patřil do jiného filmu, protože scénáristicky to považuji za menší fiasko. Ale kvůli slušné kadenci vtipů ty slabší čtyři hvězdy dám. Za mě dávám 71 % (11.03.2020)

Občasné dobré vtípky to nakonec ubilo svým hloupým dobrým koncem tak nenápaditým, že by se ďábel naštval, kdyby ten film viděl. Kdy už někdo konečně natočí film, kde by ďábel byl vykreslen na konci jako vítěz aspoň morálně? Ale svůj účel to splnilo a kromě spousty momentů nudnosti a jednotvárnosti mě to i pobavilo a navíc, při sledování filmu mě napadl skvělej námět na povídku, kvůli čemuž se to sledovat určitě vyplatilo. Takže díky, ďáble. (ještě taková malá poznámka k filmu, pořád sem nechápal, proč se nevykašle na Alison a nepozve na rande tu ďáblici?) (19.03.2006)