Jacobova obhajoba

Pomalé, napínavé, tísnivé. Andy a Laurie Barber. Vzdělaní a úspěšní manželé. Rodiče jediného syna Jacoba. On deset let pracuje jako zástupce okresního prokurátora. Vážený a uznávaný. Sám však momentálně sedí u vyšetřovacího procesu, který rozhodne o tom, zda případ postoupí k Nejvyššímu soudu. A my se postupně (vrácením v ději) dozvíme, proč se u něho – zlomený a rezignovaný – nachází. Jacobova spolužáka někdo, v parku cestou do školy, ubodá. Zákeřné komentáře na síti už rozhodně viděla celá škola, rodiče dětí zrovna tak. Na koho asi padne vina? Ač nezletilý, podle zákona obviněný z vraždy prvního stupně je souzený jako dospělý. Jeho verze má trhliny, rodiče pochybnosti. Ostatně na jednu rodinu je toho příliš, a to se ještě objeví plešatý kostlivec a má ksicht J.K. Simmonse. Soud je skvěle uchopený, samotné finále i s mexickou zastávkou parádní. Mírná překombinovanost už tam sice byla, o tom žádná, přesto velká spokojenost. Chvíli pochybuje ten, pak zase ta. A rovněž divák. Navíc to tvůrci celé uzavřeli bez šokujících berliček, se zdviženou hlavou a udrželi si nemalou originalitu. Dusné, záměrně laděné do chladných barev. Tvůrci nikam nespěchají, přesto diváka napínají každou druhou scénou. A divák si netroufá naplno říct, kdo je vrahem. Herci na jedničku. (19.01.2021)

Jsou prospasti, které ani bezpodmínečná láska neumí zaplnit. Ačkoliv se tahle minisérie v závěru odklání od (asi méně stravitelné) literární předlohy Williama Landaye, jedná se i tak o velice depresivní záležitost, ve které nakonec nejde ani tak o vraždu. Veškerou jeho temnotu totiž definuje odcizení a existenciální nejistota matky v konjunkci s citovou zamlklostí jejího jediného syna. Po technické stránce tady nechybí nic, atmosféra výborná, herci jsou dobří až velmi dobří. Co ale nepěkně bije do očí jsou všudypřítomná klišé, která si tvůrci vzhledem k omezené délce jednotlivých dílů mohli odpustit. (29.05.2020)

Opravdu skvěle napsaný scénář s otevřeným a nejednoznačným koncem, psychologicky bravurně propracované postavy a jejich psychologická drobnokresba i motivace jsou největším kladem tohoto projektu (reflexe vztahu matka-syn, přerušená a posléze částečně obnovovaná transgenerační linie děd-syn-vnuk, rozkolísání manželství, otcotvství, mateřství, pochyby o vině či nevině atd.), který sice místy trochu zaváněl klišovitými místy, na jeho konci ale bylo vše odpuštěno...poslední dvě epizody měly opravdu dobrou gradaci... (18.07.2020)

Chudák mimicky bezradný Kapitán Homokokot. Poté, co pověsil hvězdotřpytný hajzlový poklop na hřebík a vyléčil elasťákové opruzeniny, má vskutku bezútěšný život. Doma má starou tak odpornou, že by mohla xichtem z fleku plašit střevní parazity, a navíc vskutku monstrózní piču, která mu ke všemu tomu neštěstí potratila do vzorové předměstské americké rodiny mimořádně slizkého semiautistického pamrda, nápadně připomínajícího Heryho Potrata po lobotomii, co s gustem sem tam opíchá nějakého toho spolužáka. Bojovým nožem. Anebo možná taky ne, kdo ví. Každopádně jindy bezchybný Smrťák Tydlidum tentokrát nevěděl, kdy přestat, a docela slušně zapletenou tří až čtyřdílnou minisérii zbytečně navatil do rozplizlých osmi dílů nestravitelnou porcí rodinných hovnot a komunikačních poruch, iritujícím festivalem tolik progresivního benevolentního rozvoje dětské osobnosti rodičovským necháváním si srát na hlavu a neumětelsky ukřivděně tvářícím se Kapitánem HK. A to je docela škoda. Kdyby tomu oslizlému paznehtovi někdo tak ve třetím díle omlátil držku o parapet a intenzivním výchovným bitím z něj dostal relevantní informace, mohlo být po čtyřech hodinách svižně vymalováno. Jenže to oni ne. To je furt samé chození po špičkách kolem tolik citlivého fuckana s LNB („Lehký Nedostatek Bití“), tolerančně edukační psychovložky, chlácholivě ignorující fatální rodičovské chyby, plačky a vzdychačky, jaký je to přeci nevinný nádherný chlapec a individualita, a neustálé objímačky a omlouvačky, když na něj někdo náhodou trošku zvedl hlas či se v jeho přítomnosti škaredě zamračil. Prostě samé parádní pokrokové psychologické metody, jak si v zajetí svépomocí úspěšně odchovat mládě vraha a katalogového psychopata. Ovšem Martelovic kluk toho Jeba vystřihnul naprosto sugestivně a celou hrací dobu mě neskutečně sral. (12.05.2022)

Asi nejlepší seriál/série, kterou jsem v roce 2020 viděl. Zdánlivě nijak zvláštní zápletka otce, který je nucen hájit svého syna, školáka, z obvinění z vraždy. Dejte si to. Nic tak dobrého a napínavého jsem asi neviděl nejen letos ale ani loni. Popis děje mě dost odrazoval ale nenechte se zmást, vyvíjí to se to vše hodně nečekaným směrem a budete koukat na jednu epizodu za druhou. Není to dlouhé. Předlohou je kniha, která má trošku jiný závěr než seriál, to ale nic nemění na kvalitě obou, to si dohledejte až do dokoukáte. Husí kůže po skončení, skvělý soundtrack. Opravdu napínavé od začátku do konce. 5* (21.11.2020)