Jednoduchý plán

Jednoduché plány vypadají geniálně, dokud se nepotkají s realitou, pak se obvykle vše otočí vulvou ke zdi. O této pravdě se přesvědčí jeden obyčejný, hodný chlap, když nechá promluvit své blbé já ve formě lehce zpomaleného bratra, své vychcané já ve formě bráchova sockokámoše a své hamounské já ve formě manželky. Své vlastní, dobré já nechá umlčet, neposlechne ani nesouhlasně mlčícího psa, proto se kolotoč pochybností, sporů a výbuchů násilí může spustit na plné obrátky. Jakkoliv "Jednoduchý plán" není nudný, pořád se v něm něco děje, události se vyvíjejí (očekávaným směrem) a divák by měl být lapen v pavučině napětí, podařilo se mi třikrát usnout a musela jsem film sledovat jako seriál. I tak si čtvrtou hvězdičku zaslouží, protože mě nenapadá nic, do čeho bych měla kopnout (možná s výjimkou toho závěru s bráchou, to mi přišlo hodně přemrštěné, stejně jako fakt, že by vyšetřovatelé ze stop nevyčetli pravdu). Jo, a pokud by se uvažovalo o nové filmové verzi "Růže pro Algernon", pak toho degena může hrát jedině Billy Bob Thornton, ten se pro tu roli narodil! 72% (02.09.2011)

Strhující malý thriller s výborně napsanými (Bridget Fonda) a zahranými (Billy Bob Thornton) postavami. Kromě vysokého napětí poskytuje film i minimálně jedno důležité poučení do života - nikdy nespiklenčit s osobami duševně prostšími, než jste vy sami - dokážou vám zruinovat i ten nejjednodušší plán. Závěr výborný. Nejlepší Raimi. (12.06.2010)

Raimiho přímočará odpověď na černohumorné Fargo bratří Coenů? Nikoliv. To pár let před tím usednul ke svému psacímu stroji američan Scott B. Smith, nadepsal si velkými písmeny „v jednoduchosti (situace) je síla“ a rozvinul prostou zápletku, kterou si narozdíl od nejdivočivějších konspiračních teorií svých bratříčků, dokáže lehce představit každý divák resp. čtenář. Pár let poté zasedl znovu, aby knihu přepsal v plnohodnotný filmový scénář a společně se S. Raimim divákům naservírovali mrazivý (nejen kvůli roční době, v které se odehrává) thriller, postupně se měnící v plnokrevné, minimalisticky vystavěné, psychologické drama, s neustále přítomnou hutnou atmosférou (otázkou), zavrtávající se hluboko do vaší mysli jako červotoč do voňavého čerstvého dřeva a sice „jak byste naložili vy osobně s.....“. Navíc s řádně žhnoucím závěrem, kdy i nejzapálenější matematik-teoretik, rochnící si v nejdivočivější kombinatorice, pod tíhou faktů, pouze svěsí ramena, rezignuje, neomylně sáhne po kamarádovi ZIPPákovi, promne ruce a dopřeje si (nejdražšího) tepla z domácího krbu, v jehož světle se faktura od ČEZu jeví jako vítaný příjemný present. Navíc s hmatatelným přesahem aneb co je horší? Být mrtev nebo umírat (ve vzpomínkách) zaživa? K úplné spokojenosti (vyjma absence zapojení mozkových závitů vyšetřovacího týmu) mi tam snad už pouze scházel velký nadšenec (pod)zimních zahradních prací P. Stormare, nad jehož nefalšovaným zápalem, umem a citem pro věc, by jistě zaplesalo nejedno amatérské kutilské srdíčko. To je zase ale jiný příběh a kdoví, třeba se ještě, někdy v budoucnu, dočkáme volného pokračování. Třeba v podobě kraťasu od tvůrců nápaditých reklamních spotů Hornbachu, pod názvem „a co po sobě (ne)zanecháš ty“?! 85% (16.01.2014)

„Hanku, cítíš někdy zlo? Já jo. Cítím zlo.“ Spoléhat na další lidi, když společně najdete balík peněz, je velký risk. A když jde navíc o 2 dost labilní jedince, můžete počítat s problémy…Tenhle poměrně nenápadně se tvářící film má cosi do sebe. Líbilo se mi, jak proti sobě režisér staví 2 jednoduché burany (Thornton je nejvýraznější postavou) a inteligentního, spořádaného manžela očekávajícího nový přírůstek do rodiny. Divák totiž od začátku automaticky sympatizuje s Hankem a jeho manželkou Sarah, jenže jejich postupné, čím dál víc akcentované bezskrupulózní chování mu začne tohle fandění až nepříjemně komplikovat. Najednou je otázka morálky a svědomí zatraceně palčivá. Paranoia, nervozita postav začne narůstat, chyby se kupí, každým dalším krokem se něco podělá a zkomplikuje. A ke konci se dostaví i solidní dávka napětí. Hořký závěr pak vše hezky zastřešuje, ale stále tu zbývá poněkud nedořešená otázka svědomí, podobně jako několik opomíjených detailů (např. příčina smrti svědka, otisky prstů atd.). Celkově dávám slušné 4*. (12.04.2020)

Po čase jsem podlehla místnímu vysokému hodnocení a radovala se na kvalitní zážitek. Dopadlo to tak, že na mě z bedny dvě hodiny chrlila směs nelogiky, debility a frustrace, ale vydržela jsem do konce v očekávání, že přijde zasloužený trest. Taky nic. Nepochopím, jak se může spořádaný občan mávnutím proutku proměnit v hajzla a vraha a to bez špetky svědomí. O kojící matce, která s klidem Američanky kuje podrazácké pikle a ještě blbě, ani nemluvím. Herecky přesvědčil B.B.T. v roli idiota, který mě ale iritoval. Všichni hráli jak o závod, ale nepřesvědčili mě, i když scénář byl až mrazivě realistický. Přesto mě vůbec nezajímá, jestli můj soused žije dvojí život a má na krku např. 8 vražd (raději). Konec sice přinesl malou satisfakci a větší v doživotním traumatu běžné "chudé" americké rodinky, ale k popukání to teda nebylo! (22.08.2011)