Lesný duch

Raimi, Spiegel, Campbell.. Royal Shakespeare Company? To asi ne.. Spíš původ zkratky rsc, označující ukončení zápasu kvůli potoku krve cákající z boxerova obočí na všechny strany.. Za málo peněz hodně hororové muziky umocněné voyeurskou kamerou prolétávající mezi větvičkami, hektolitry umělé krve nastříkané na obličej božského Bruce a spoustou obyčejných zvuků budujících atmosféru (tlukot srdce, cvrkot hmyzu nebo ta moucha na závěr closing credits) a přitom všem je to celé tak krásně neseriózní. Za tu ošklivost, co provedly lesní kořeny nebohé Cheryl, se dává dle trestního sazebníku 5 až 12 let - záleží na šikovnosti přiděleného právního zástupce.. „Join us! Join us!“ (07.07.2009)

Dva mladíci, tři dívky, chata v lese, probuzené zlo a nikdo to tu nepřežije. Hit pirátských videokazet opředený řadou legend - kdo ho neznal, jako by nevěděl, co skýtal současný horor. Skvělý mix strašení, gore a divokého vizuálu. Jasně, dnes se u toho bude asi bát jen někdo, avšak kultovní status mu upřít nelze. A Záhada Blair Witch se může jít někam klouzat... Ač kamera létá jako zběsilá (což je dotaženo do maxima ve dvojce), člověk se v obraze neztrácí. Slavná scéna znásilnění stromem má pořád své kouzlo, roztékající se mrtvoly bublající rozličnými tekutinami a hemžící se šváby pobaví i dnes. Svižné, nápadité a dlouhé akorát. Viděno 5x a spokojenost zůstává. (05.09.2022)

Něčím zvláštní příběh budoucího majitele spidermana. Efekty jsou až vtipné, ale použití kamery a hudby je opravdu geniální. Nálety na dům, z domu, pohyby stromů, znásilnování a třeba i menší vychytávky se světlem. Jde o krásnou ukázku jak se za málo peněz, ale s velkým nadšením dá udělat něco skvělého co ukáže váš talent. (20.04.2005)

(1001) Já ty zamilované lidi nechápu, proč pořád jezdí na chaty do lesů, když jediné, co se jim tam kdy stane, je děsně protivná smrt? No dobře, tím jsem ukojila svoji egoistickou část, abych dala najevo, jak strašně morálně na výši se oproti tomuto filmu cítím. A také nesmím zapomínat na to, že tohle je zřejmě zakladatel toho žánru týnejdžrů jedoucích si do lesa pro smrt, takže kritizovat ho za to, že jsem se narodila o dvacet let později a tím pádem už znám ty miliony epigonů je velmi nespravedlivé. Ale jdeme dál. Vcelku mě zklamalo, že některé části, zejména ty na začátku, vypadaly tak pěkně výtvarně stylizovaně - močál, listí ve vodě, trouchnivějící dřevo, mlha ve tmě, lidé stojící u auta a sledující svého kamaráda co šmátrá po klíči, dívka sedící mezi vlajícími záclonami, dveře v podlaze - a zbytek byl prostě obrazový kýč kálící na estetiku sakra zvysoka. Předpokládám, že to byl záměr, každopádně mně by se prostě líbilo, kdyby se mi to líbilo celé, i s těmi démony. Jistě, červi, krev, blbé úsměvy a jiné věci tam musí být, ale nemůžou být hezké? Uf, jsem to ale slepice. Nicméně scéna s hádáním karet byla parádní, to se musí nechat. (08.12.2010)

Viděl jsem to poprvý jako malej (asi šest). Dokonce to mám ještě na VHS s původním rychlodabingem. Tenhle film asi zapříčinil, že jsem měl vždycky tak strašlivej strach vystrčit ruce nebo nohy zpod peřiny a do sklepa jsem se sám neodvážil asi do deseti let. No a možná za to mohl i můj otec, protože tehdy mě na některý horrory nechával koukat i jako prvního, abych mu řekl, jestli jsou dobrý nebo ne. To sice může vypadat na první pohled jako dobrý utužení synovsko-otcovských vztahů, ale ne, pokud vám je mezi pěti až deseti lety. Například o filmu Piraňa mám špatnej pocit, když lezu do jakékoliv řeky. Prostě tam je a nikdy se ho nezbavím. A od ED mám špatnej pocit z podzimního lesa. (31.01.2006)