Chyby

Po Prušinovskýho skvělých Kobrách a užovkách jsem byl jak na trní. Od filmu jsem ne tolik čekal, ale těšil jsem se na ně. Bohužel jsem narazil. Chyby jsou něco horšího než špatným filmem. Jsou průměrným filmem. A co je ještě možná horší - je to snímek, který začal se slibným potenciálem (první polovina filmu je našlapaná), ale dopadl tvrdě na hubu. Jednak tím, že v polovině mění téma, jednak naprosto eticky selhává v samotném závěru. SPOILER Mužskej zde samozřejmě vyjde jako ten hodný bůh, který odpustí své ženě za chyby, které ale neudělala ve svém vztahu! Mezitímco ten jistý chlapák během onoho vztahu svou ženu několikrát podvedl. KONEC SPOILERU Film heroizuje muže, heroizuje i tu myšlenku, že vše se nějak náhodně urovná, a že ženská za vámi stejně doklopýtá. Ale tady jde především o to, že si to asi ani Prušinovský sám neuvědomuje (byl jsem toho svědkem na diskusi po projekci na LFŠ). Tak asi cajk. (06.01.2022)

Český mainstreamový divák nebude z Chyb zřejmě příliš nadšen, protože Jan Prušinovský jde zcela proti trendu osvědčených romantických komedií a zároveň se vyhýbá příliš vyhrocenému dramatu. Ve výsledku se jedná o takovou nahořklou romanci dvou obyčejných individuí, která obsahuje spoustu morálních apelů a poukazuje na zkaženou maloměstskou morálku. A hlavně taky na to, že sociální perzekuce může bejt fakt svině. Něco mě na tom strašně bavilo, protože se v jádru jedná o nesmírně lidsky citlivé vyprávění, které až tragikomicky kontrastuje s trendem současných českých komedií. Podobně originální tuzemská žánrovka tady už dlouho chyběla. [75%] (26.07.2021)

Bojlerový poplach!!! Je to jeden z takových těch až klasických romantických příběhů ze života rurální dělnické třídy, kdy si nehezký pohlupavý vidlák narazí ve velkoměstském šukbaru neméně intelektuálně obdařenou roštěnku o nejméně pět lig nad ním, vůbec se nepozastaví nad tím, jak to, že se mu tak poštěstilo, a vzplane k ní dokonce víc než k obvyklé hospodářské fauně. Načež po chvíli idylického vesničení a neohrabaného prcání zjistí, že je jeho nová, tentokrát nebečící milá mobilní úschovna na čuráky a venerologický atlas s akutní anginou klitoris. A dál to znáte. Donchuján, ač dříve krutopřísný ramenáč nad věcí, se kompulzivně rozžárlí na všechny ty Róznbergy, co mu tam před ním kompletně sjeli dezén, poplatný svému něžnému a citlivému naturelu s jemným nádechem starosvětského intelektu začne figurantku vyzrále místo šukání jen pěstit a celá Dolní Jebavá maloměstsky vrací úder v podobě nekřesťanského skandálu od souvratí až po Coop, prostřednictvím náhle se kolem internetové hvězdy vilně ochujmejtajících traktoristů a jiných kydačů a všeobecného veselení se sprejováním falické a vaginální symboliky na fasádu toho chudáka, co měl raději zůstat u ovcí. Ale jak už to bývá, motorový pekáč se potřebuje usadit, ňouma Myluje!, a tak naše hrdličky nakonec překonají všechny nástrahy internetového porna i rustikálních pomluv a příkoří, načež zasněně odkráčejí k zapadající vlečce s hnojem. Děsně bych chtěl vidět dvojku, tak po roce, kdy vidlák už bude jen chlastat a panička cyklicky vyprcávat celý sbor dobrovolných hasičů a kompletní mužstvo TJ Sokol Dolní Jebavá. No, je rozhodně milé, že pan Prušinovský moudře nechal odkutálet svého trapného gayfrienda ke všem těm Langmajerům do bulvárních vod lopatistických televizních kanálů a žump, přičemž kokotem nezatížen takovými nadstandardními výtvory jednoznačně pozvedává úroveň kinematografie našich lůzrů a hnojů! Moc pěkná, scénáristicky i režijně, a veskrze originální prácička, a to zejména díky popičovní Pavle, která konečně zaslouženě dostává příležitosti odhalovat úplně všechny své nesporné talenty a při své první hauptce se nikterak neupejpala. To byla samozřejmě jen taková žertovná hyperpola, tvrdím to samosebou zcela ochable a pohlavně nezatížen, je to prostě výborná herečka i mimo porno! A ty kozy zjevně tak do roka už beztak přestanou plnit estetický účel a Pavla bude mimo plátno využitelná jen čelem k pelesti. (10.01.2022)

"Na porno koukám častěji než do ledničky." Statistiky si nedělám, ale jsem si poměrně jistej tím, že u mě vede ta lednička. Vůbec si však nejsem jistej tím, jak se mám na Chyby dívat, když jsem v životě žádnou chybu neudělal. Možná jednu malou chybku, ale tu bych nepočítal. Mně se to totiž vůbec nelíbilo, těm lidem jsem nerozuměl, ale z hlavy to dostat nemůžu už pár dní, takže to asi tak špatný nebylo. Ještě to nechám uležet. Jednu jistotu však mám. Kdybych byl zpomalenej venkovskej balík a byla by se mnou ochotná spát pornohvězda zcela mimo moji ligu, tak bych naparováním se možná až puknul a žádný drámo bych z toho nedělal. (21.12.2021)

Minulosti neutečeš. To platí zejména v případě, že je zaznamenána na internetu...... Český snímek 'Chyby' od uznávaného tvůrce Jana Prušinovského není plnohodnotný tříáčkový drama evropského formátu jen tak bezdůvodně – disponuje totiž atypicky pojatým romantickým námětem. Atypickým proto, že zde figuruje důležitý motiv lásky, přestože se určitě nejedná o romantický film klasického střihu. Snímek totiž velmi civilní až intimní optikou sleduje impulzivní vývoj jednoho vztahu, který se zrodí za jedné barové noci, zpočátku probíhá nezávazně, avšak postupem času se z něj stane silný tmel spříznění dvou citlivých a osamělých duší. On má zálibu v pěstování sukulentů a dělá malé chyby, ona je laskavá a empatická žena, jež v minulosti udělala jednu velkou chybu, kvůli níž hrozí, že na ní vypadne nejeden kostlivec ze skříně...... Prušinovský prostřednictvím scénáře Romana Vojkůvky se tak podnětně zamýšlí nad tím, jak moc jsou lidé emočně ovládáni předsudky, živočišnými pudy, pokrytectvím, sociálním zázemím a jinými okolnostmi, přičemž s onou milostnou dějovou linkou pracuje nesmírně přirozeně, všedně, implicitně, a zároveň bez sentimentu či příkras – a za účelem dosažení uvěřitelnosti ji zasazuje na pozadí maloměstského/vesnického až proletářského prostoru, kde člověk snadno ztratí svoji anonymitu a naopak nelehce zvládá nátlak šovinismu. 'Chyby' lze tak vnímat jako pomyslnou anatomii, která autenticky zkoumá komplikovanost a peripetie milostného vztahu, a celkově vzato počin, který na domácí scéně působí jako hotový zjevení – a fakt nemám ponětí, čím to je, ale mě tenhle film prostě dostal. Největší ovace každopádně patří neokoukané herecké dvojici: Pavla Gajdošíková je neskutečně talentovaná herečka která má před sebou hvězdnou budoucnost (takže můj favorit pro letošní České lvy je jasnej), a Jan Jankovský perfektně ztělesňuje její drahou polovičku. A jaké ponaučení vlastně plyne z tohoto příběhu? Chybovat je lidské – totéž však platí i pro vůli odpouštět..... odteď budu dávat extra majzla na to, co nahrávám na PornHub. (26.12.2021)