Párty Hárd

Martin Pohl alias Řezník zase jednou posunul hranice toho, co je zachytitelné na kameru a průchozí ve filmu. To, co mi u mainstreamové a profesionální produkce tolik vadí, totiž fekální a pubertální humor, působí daleko lépe v amatérské nebo nízkorozpočtové tvorbě. A tam přesně by všechny ty bizarní hnusárny a úchylárny měly zůstat – pro pár magorů, co si to pustí pro pobavení a odreagování. Je vidět, že práce s kamerou a střihem Pohlovi hodně jde a že umí překvapit i scenáristicky. (1 299.) (28.03.2020)

Bohužel viděno až po dvojce. Ta je nejen věrně názvu harder, ale taky o mílové kroky ve všech ohledech propracovanější i odvázanější. Oproti ní jednička působí jako na koleně spíchnuté proof of concept video, kterým si začínající tvůrce zajistil zázemí na profesionální produkci. Což přesně odpovídá i realitě. "Party hard" se po zásluze stala undergroundovým fenoménem, ale až s pořádným zázemím Pohl ukázal, čeho je reálně schopný. U jedničky vlastně překvapí, že nejlépe zde fungují gagy s dospěláky, zatímco teenagerská hlavní linie klopýtá a jen marně zkouší s nimi držet krok. Pohl tu vlastně převrací pelíškovské moudro na "Šukání je pro starý. Děcka se jen vypijou.", přičemž zároveň napravuje neadekvátní prcičkovský mýtus, že nejdivočejších a nejzvrhlejších věcí se dopouštějí nadržení teenageři. (10.07.2022)

Festival (pro) otrlého diváka. Poloamatérské české Prcičky s nulovým rozpočtem, kde se ultra nechutné fekální odpadové momenty (vymačkávání beďarů, sraní) střídají s gagy na hraně ryzí geniality (vaření perníku ve škole, žlutý/hnědý poplach). Neherci jsou (v rámci možností) docela OK a představitel "Pochcánka" je pomalu takový český Jonah Hill. Jeden z mála (současných) filmů, které s přehledem dostojí své (extrémní) pověsti. 60 % (10.01.2020)

Výchova mládeže podle Řezníka. Marhoul zběsile prepočítává posbírané ceny na České šelmě lvovité, zatímco Pohl skončil u kritiků v jámě lvové a trvá na opakování ceremoniálu. Každý správný teenager, co je považován za outsidera a notorického honiče, by měl uspořádat pařbu jako řemen, aby zapůsobil na své okolí a zejména pak na dívku svých snů. Petr Král na extrémní veselí nebude zdaleka sám, jeho dva spolužáci na tom se sexuálními zářezy nejsou o moc lépe, ovšem nikdy by je nenapadlo, jakou perverzní společnost přiláká jejich internetová pozvánka. Asi netřeba popisovat, jaký kolotoč perverzit Martin Pohl roztočí. Nutno dodat, že český film nic takového nepamatuje. Pohl má přinejmenším v tomhle jistý zápis do historie. S postavami, co mají originální rozměr, pracuje pečlivě a kvalitně, a stejně kvalitně jsou obsazeny. Titulní role je svěřena Jakubovi Kaliánovi a byl jsem zvědav, zda mu scénář dopřeje svléct nejznámější akvizici v podobě Karolíny Šafránkové, a v tomhle ohledu převládá zklamání. Ve filmu moc zástupkyň něžného pohlaví není, a těch hezkých je ještě méně, takže nechápu, proč Šafránkovou nahotě ušetřil. Ovšem oproti tomu pánové neváhají vytáhnout z kalhot své nádobíčko. A nechybí ani školní tyran, na jeho tvář děsivě posetou uhry hned tak nezapomenete. Zvláštní kapitolu tvoří rodičovská výchova mladých mužů. Ti žijí jen s jedním rodičem, otcem, co nijak nectí morálku a dobré mravy. Speciálně otec našeho titulniho hrdinu neustále ponižuje za jeho minimální sexuální zkušenosti, ovšem zůstává vlídný a svérázně podporující k jeho šanci zasunout, jiný otec týrá svého vývojově zaostalého syna formou domácího zotročení a dělá z něj nesvéprávného jedince. Z toho samozřejmě vyplývá celá řada vtipných hlášek a scének. Bolavým místem filmu je nepříliš plynule zvládnutá střihová skladba, okatý product placement a místy hodně laciná místa, která mají silný náběh k amatérismu. Pohl si však jde nekompromisně za svojí vizí plnou extrémů, která má sice jen hodinové trvání, ovšem stačila zvířit vlnu kontroverze. A to Řezníka baví, v tom si libuje a takového ho máme rádi. 7/10 (19.03.2020)

To je naprosto neuvěřitelný, co dokáže Pohl natočit za pár korun. Co do kvality obrazu nebo střihu to úplně v pohodě snese srovnání s běžnou tvorbou. Od svého prvního filmu udělal velkej posun vpřed. Na fekálnosti a drsnosti humoru neubral, zato příběh dostal i jakous takous linii. Byly tam místa, kde jsem se smál nahlas. Třeba když Pochcánkův otec oznamuje, že kluka čeká léto u Karadžče a pak pět let v srbských milicích. Fór s defekací "on the spot" je taky super, stejně jako samotná party. V pár místech to trochu vázlo, ale v té kadenci vtipů se to naštěstí ztratí. Upřímně myslím, že z Martyho Pohla roste velký talent české kinematografie. (22.03.2020)