Párty Hárd

Marty Pohl přinesl svěží větry do žánru české komedie, potažmo rovnou na celé pole české kinematografie. Jeho Párty Hárd rozhodně vítězí nad všemožnými narychlo sesmolenými a zoufale umělými filmy v našich kinech posledních let, a to už z principu tím, že má zkrátka srdíčko, autorský podpis a celou řadu inovativních i šílených nápadů, které se nebojí vystavit na odiv. A ano, je to nejzábavnější český film posledních let, o tom žádná. (26.06.2022)

Výchova mládeže podle Řezníka. Marhoul zběsile prepočítává posbírané ceny na České šelmě lvovité, zatímco Pohl skončil u kritiků v jámě lvové a trvá na opakování ceremoniálu. Každý správný teenager, co je považován za outsidera a notorického honiče, by měl uspořádat pařbu jako řemen, aby zapůsobil na své okolí a zejména pak na dívku svých snů. Petr Král na extrémní veselí nebude zdaleka sám, jeho dva spolužáci na tom se sexuálními zářezy nejsou o moc lépe, ovšem nikdy by je nenapadlo, jakou perverzní společnost přiláká jejich internetová pozvánka. Asi netřeba popisovat, jaký kolotoč perverzit Martin Pohl roztočí. Nutno dodat, že český film nic takového nepamatuje. Pohl má přinejmenším v tomhle jistý zápis do historie. S postavami, co mají originální rozměr, pracuje pečlivě a kvalitně, a stejně kvalitně jsou obsazeny. Titulní role je svěřena Jakubovi Kaliánovi a byl jsem zvědav, zda mu scénář dopřeje svléct nejznámější akvizici v podobě Karolíny Šafránkové, a v tomhle ohledu převládá zklamání. Ve filmu moc zástupkyň něžného pohlaví není, a těch hezkých je ještě méně, takže nechápu, proč Šafránkovou nahotě ušetřil. Ovšem oproti tomu pánové neváhají vytáhnout z kalhot své nádobíčko. A nechybí ani školní tyran, na jeho tvář děsivě posetou uhry hned tak nezapomenete. Zvláštní kapitolu tvoří rodičovská výchova mladých mužů. Ti žijí jen s jedním rodičem, otcem, co nijak nectí morálku a dobré mravy. Speciálně otec našeho titulniho hrdinu neustále ponižuje za jeho minimální sexuální zkušenosti, ovšem zůstává vlídný a svérázně podporující k jeho šanci zasunout, jiný otec týrá svého vývojově zaostalého syna formou domácího zotročení a dělá z něj nesvéprávného jedince. Z toho samozřejmě vyplývá celá řada vtipných hlášek a scének. Bolavým místem filmu je nepříliš plynule zvládnutá střihová skladba, okatý product placement a místy hodně laciná místa, která mají silný náběh k amatérismu. Pohl si však jde nekompromisně za svojí vizí plnou extrémů, která má sice jen hodinové trvání, ovšem stačila zvířit vlnu kontroverze. A to Řezníka baví, v tom si libuje a takového ho máme rádi. 7/10 (19.03.2020)

Dobrý smysl pro humor a cit pro výběr postaviček tu prostě je a za mě jooo - zvýšit klidně ambice a pokud by se časem nějakým zázrakem podařilo sehnat slušný rozpočet, můžete za A) ubrat hellácký prasárničky a natočit něco fakt vtipnýho pro širší cílovku, za B) sranda nebo ne, poslat to do úplný ujetosti na druhou a zaříznout se do análu whatthefuck kinematografie jak před lety Serbian Film. Fandím. (10.04.2020)

Ač je éra komedií o teenagerech dávno pryč, po letech tu máme mladé smolaře, tentokrát v českém provedení. A po vzoru amerických kousků je to o největší kalbě a o doufání v pořádný zásun. Spousta divných, divokých, divnějších i divočejších situací, o kterých se obvykle nemluví, ale mnozí z nás se s nimi „často“ setkávají. Za tak krátký čas to vlastně ani nestihne nějak nudit, já nicméně až takovou porci situačního i dialogového humoru „neviděl“. Výsledek rozhodně netrhá bránici, ale (navzdory nizoučkému rozpočtu) je poměrně přímočarý a nenucený, s několika říznými momenty či specifickými dvojsmysly. Nejvíc by mě asi zajímalo, jak moc dělá Pohl (nejen v hudbě) ramena. (07.07.2023)

Tomáši, žlutej poplach! Nevlastním sice ještě oficiálně doma titul Mirka Dušína, ale neposlouchám rap,  v životě by mě nenapadlo sledovat projekty nějakého pana Řezníka....a přesto jsem tady.:D Život je jako bonboniéra, jak zní v jednom zapadlym filmu. Problémem je, že u Párty Hard bych taky na první pohled čekal, že zapadne mezi hromadou sexistických komedíí, zatímco tento první díl už někteří označují internetovou legendou a druhý se tady dočkal neuvěřitelných 81 %. Pro moji generaci tedy může jít svým způsobem o určité kultovní dílo. Tak mi to nedalo, musel jsem nad tím filozofovat, mozná mě to urvhlo i do depek, ale  nakonec jsem se na to i podíval, když to není tak dlouhé. Překvapivě to je po samoúčelné  odrazující  úvodní scéně v první půlce místy i vážně vtipné (hlavně scéna zkoušení ve škole, tam snad ani není co vytknout.:D Ona celkově postava Pochcánka  mi byla i sympatická.:D) a některé už nechutné scény a trapné  otřesné otřepané vtípky s Romy  se střídají se světlejšími místy s autentickými puberťáky loosery a ano...Pochcan je fakt dobrej.:D První půlku, kde jsem se místy taky fakt bavil,ale vystřídala druhá půlka se skutečnou párty s jakýmsi pokusem o natáčení porna, nečekanou hromadnou pánskou návštěvou u  a dalších trapných fekálních nechutností  už by pro mě byla za odpad, tam už jsem to vážně přetrpěl do konce.  Jak jsem si docela oblíbil postavu Pochcánka (a naprosto mě rozsekala jeho nabídka křupek a hláška o legu od otce..D Ok, na tohle nezapomenu.:D ),tak postava Poulíčka s beďáry - odpudivá snad úplně vším  mě totálně iritovala.   Tu jsem asi fakt vidět nepotřeboval.  Podtiulkové scény už jsou pro mě vyloženě superodpad. Ale u první půlky jsem se místy bavil a alespoň jsem teda viděl, co stojí za takovým velkým hitem a když to shrnu od zhnusení  až po pár náběhů na výtlem, asi by to mohly být dvě hvězdy. Je to tak, no. Ale jde se jinam... (22.09.2022)