Posledný cisár

Historická věrnost X divácká atraktivita. Až sladce nereálný může být souboj těchto dvou téměř „filmových protikladů“. Možná pro nezdravou nerozhodnost se mnohým filmařům, reflektujíc jakoukoliv historickou událost, nedaří umně skloubit tyto dva základní elementy do kýžené symbiózy kompromisu. Při projekci se mi na mysl podvědomě vloudila myšlenka, že by se na podobném žánru dala testovat schopnost a umělecká kreativita nejednoho režiséra. Základní premisa by zůstala stejná- udělat silný, výpovědní film, jenž by zároveň nedal nejmenší šanci nudit. V mých očích Bertolucci zůstal silným tvůrcem pouze během první poloviny filmu. Scény z dětství Pchu-I jsou upřímnou oslavou barevnosti a výpravy obecně, zatímco dospělost, tedy polovina druhá, „politická“, inklinuje spíš k věrnému historickému vykladu. S těžkým srdcem, ale je to za 70%. (31.01.2006)

Poslední císař - jedná se o jeden z velmi povedených, poctivě udělaných historických filmů, z jehož podívání si i něco odnesete a není to pouze hollywoodský brak. To, že vám poskytne i nějaké dějepisné informace ale neznamená, že film je nudný. Ba právě naopak. Má úžasnou výpravu a kostýmy, bez čehož se pořádný historický velkofilm ani neobejde. Nechybí mu dobří herci, pěkný a zajímavý příběh. Moc se mi líbila první část. Ta druhá byla pravda kapku horší, ale i přesto dobrá. Líbilo se mi prolínání císařova života v mládí s jeho vyšetřováním ve vězení. Celé to vyznívá moc pěkně a těch 9 Oscarů si rozhodně zaslouží. (09.06.2014)

Bertolucci sice nevypráví s precizností Davida Leana, ale přece se mu daří vytvářet naprosto pohlcující formální kulisu, v níž je každý záběr jako z umělecké galerie a každý hudební motiv způsobuje příjemné mrazení v zátylku. Druhá polovina už je poměrně rozvláčná a zkratkovitá, zato ta první aspiruje na pozici nejkrásnější životopisné fresky vůbec. A jelikož režisér zručně zvládá i balancovat na dvou příběhových liniích a důmyslně mezi nimi přepínat, k opojným audiovizuálním hodům se přidává i inteligentní a hodnotný portrét jedné velké osobnosti (už ne tak historické etapy, která je jen v náčrtech nastíněna). Vtěsnat to všechno do 130 minut, byl by to hotový poklad... (01.05.2018)

|| Scenár: Mark Peploe, Bernardo Bertolucci | Hudba: Ryuichi Sakamoto, David Byrne, Cong Su | Produkcia: Jeremy Thomas | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Recorded Picture Company | Rozpočet: 23,8 miliónov $ | Tržby: 51,8 miliónov $ || Akadémiou dosť preceňovaný film, no je to pochopiteľné i zo spoločenského hľadiska: tak detailne nám ešte žiaden film neodhalil cisársky dvor Číny. S jeho krásami, a tiež negatívami. Priživujúci sa eunuchovia - sluhovia cisára nie len rozmaznávali, ale aj okrádali. Sekvencia s britským učiteľom je najzáživnejšiou časťou, pretože je to jediná časť, kde mohol cisár za svoj život urobiť zmenu: začať vidieť svet reálnym pohľadom. A od tej chvíle je film len prehliadkou režímových zmien, z ktorých je človekovi smutno. Pre mňa je The Last Emperor skôr vynikajúci dokument, než film. Ešteže nemá narátora, videl som totiž predĺženú verziu... :D 75% | Blu-Ray, THX, HU DTS, Directors Cut | (18.06.2013)

Suchá politická fakta a formální okázalost na úkor emocionálnosti příběhu. Přesně tak, jak jsem čekal. Některé části filmu jsou nepopiratelně dojemné ( především ten závěr ), ale celkově nemůžu říci, že by mě tenhle film chytl za srdce. Přesně tak, jak jsem čekal - 70%. V Indočíně se s podobným problémem vypořádali tvůrci lépe. Navíc příšerný televizní ořez mě otravoval po celý film. (02.03.2005)