Kyborg

U Van Dammea na csfd hodnoceni moc nedam a na film jsem se tesil, ale tentokrat me tech 47% melo varovat. Jasne, je to becko jak svine, to jsem ostatne cekal. Pribeh jednoduchouckej o tom, jak JC nekam jde, aby nekoho serezal, ale pro becko naprostej standard. Spousta bitek, jak se postupne JC propracovava k hlavnimu sracovi. Potud by bylo vse v poradku, jenze je tu par zasadnich problemu. Jednak naprosto hrozna hudba, ktera se k filmu jednak nehodi a pak je dost uspavaci. Druhej problem je rezie, nevadi, ze to vypada lacine, ale proc je to tak zoufale nezajimavy a nenapinavy, to uz nechapu. Ruku v ruce s tim jde fakt, ze pokud JC zrovna nekoho nerube, tak vzpomina na svoji rodinku a to je naprosta stokrat se opakujici traparna. Nastesi JC rube dost, ale ani ty souboje proste i pres roznozky, otocky, kopy a pouzivani vsech moznejch zbrani nemaj stavu. No a hlavni zaporak, vypada jak opice, neustale musi vyrvavat a je docela nabouchanej, to by bylo v pohode. Proc ma ale proboha ty vylesteny oci, to si asi scenaristi rekli, ze to bude vypadat spravne hruzostrasne. Na zaver jen muzu dodat, ze jsem cekal, ze ten cyborg bude JC, ale to je ve vysledku naprosto fuk. Pro me zklamani. (09.02.2010)

ukrižovaný van damme! film používa polopatistickú naratívnu formu a primitívnu filmovú reč, i napriek dosť krátkej minutáži je na viacerých miestach umelo nadlžovaný a preto máte pocit, že sa tam deje málo. expozícia i celková charakteristika postáv je biedna až žiadna - čo najmä pri hlavnej dvojici (prípadn - ak rátame aj samotného cyborha pearl - trojici) veľmi nepostačujúce a chýbajúce. poteší však béčková postapokalyptická lacná výprava, najmä pasáž v kanáloch a pri záverečnej bitke v daždi musím uznať, že je Fender naozaj hrôzostrašný a démonický. synťáková zapamätateľná ústredná melódia, až romanticky poňatý hlavný hrdina v podaní mladého vandammeho s dvoma variantmi účesu a dvojstranový bezduchý scenár - to robí z tohto filmu šlabikárový príklad béčkového postapokalyptického karate sci-fi osemdesiatych rokov. (02.06.2011)

[FOD 2014 – Slinger - Albert Pyun’s Director’s Cut of Cyborg] Zapomeňte na stupidní příběh o strastiplný cestě slingera a kyborga postapokalyptickou krajinou s informací jak vyrobit lék proti moru a zachránit civilizaci. Van Damme je mesiáš bojující proti satanistům, kteří nechtějí, aby lidé opět začali používat zapomenutou technologii a znovu začali budovat civilizaci, protože by to ohrozilo jejich moc nad přežívajícími lidmi. A vůbec, tahle mizérie a utrpení je vlastně strašně fajn. Léta páně 2011 se Pyunovi dostala do rukou VHS kazeta s pracovní verzí Kyborga tak jak si ji bez špetky soudnosti vysnil. Tu následně distribuoval na vypálených DVD jako The Renegade Director's Cut. Pak vzal studiem k nepoznání sestříhanou verzi, VHS nevalný obrazový kvality, nůžky a LP 2014 vznikl další a poněkud odlišnej svéráznej sestřih se zběsile kolísající kvalitou obrazu, hlubším a funkčnějším příběhem, propracovanější psychologií hlavního hrdiny a avantgardním střihem. Výsledek je zajímavější a koukatelnější než nám z TV známej Kyborg. Střídání kvality působí úsměvně stejně jako Van Dammova mimika ve vážných pasážích (proč jen se mi vybavuje Zoolander?). Během dialogu po setkání vám dojde to co vás znovu praští do mozkovny v závěru a není to to jediné, co svou naivitou poněkud nabourává vážnější linku filmu. Úplně na konci je pak z prequelu vystřižená scéna z budoucnosti. WTF? Víc informací v komentáři od JFL. Někdy se budu muset podívat i na Renegade Director's Cut. [Studio Cut: 40 %] | ► R-Rated Studio Cut vs. Renegade Director's Cut (08.03.2014)

V tomto postkatastrofickém snímku, kdy lidstvo je ohroženo morem a jakýmisi vojáky, uvidíme mladičkého Van Damma, pár otřesných akčních záběrů, hodně flashbacků, mnoho zbytečných a špatných záběrů, úsměvné (ale špatné) projevy herců neherců v čele s otřesným hlavním padouchem, absolutně žádné napětí nebo náznak děje. Je to slabota, ketrá se dá zapamatovat snad jen díky ukřižování Van Damma, které jakoby vypadlo ze scény Arnieho Barbara Conana. Hudba: Kevin Bassinson (22.09.2004)

Prvý krát som belgického majstra bojových umení Jeana-Claude Van Dammeho zaregistroval niekedy koncom osemdesiatých rokov vo filme "Karate Tiger". I keď tam nehral hlavnú postavu, upútal moju pozornosť skvelým stvárnením charizmatického ruského záporáka Ivana Kraschinskyho. Druhým filmom, kde som ho potom videl bol "Cyborg". Tam už sa ocitol v hlavnej úlohe. Je to béčkový postapokaliptický sci-fi thriller. Po rokoch som si tento titul pozrel znova a musím uznať, že to nie je žiaden klenot, ale vďaka nostalgii mu tie tri hviezdičky dám. *** (07.06.2016)