Battle Royale

Výbornej japonksej thriller, kterej určitě zaujme svým originální dějem, ale na mě to moc nepůsobilo, protože jsem dřív viděl Saw a to je na stejným princpu, aspon vim kde Američani ukradli ten dobrej nápad. Celej film je hodně akční, ale jelikož se tam zabíjej nějaký školáci, tak ty akce nejsou moc dobrý, hlavně proto že tam nejsou žádný akční hrdinové ani známý herci, až na Takeshi Kitana, kterj tam je jen tak na okrasu, protože tam jen tak pomalu chodí a stěžuje si, že ho nikdo nemá rád, ale zase je tam skvěle ukázaný jak některý jedinci by dokázali udělat pro svojí zachranu prakticky cokoli, ale zase na místo dobrý akce je tam dostatek krve jak je u japonkých filmů zvykem. Na tomhle filmu je vidět, že Japonci maj daleko lepší nápady, ale jejich filmy nejsou tak propagovaný jako ty Americký, který jsou víc než podobný (08.06.2005)

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

Battle Royale kontrastuje na třech frontách - 1) otevřená brutalita na dětech versus veselá instruktáž + lhostejný přístup učitele 2) masakrální scény v harmonii s vznešenou vážnou hudbou 3) Psychologie dětí, přechody mezi náctiletou láskou a nemilosrdným vražděním spoluzáků. Tím vytváří nesmírně poutavou, místy i černohumorně hravou a stylovou podívanou, která díky realistickému feelingu a prožitosti (vhodné flashbacky) nepůsobí samoúčelně, či lacinně. Dokáže neustále překvapovat a v závěru snad i vybídnout k zamyšlení. BR je ve své kontroverznosti originální film se silným zážitkem. Zkrátka experiment o experimentu, jenž díky pečlivé ukočírovanosti režiséra funguje přesně jak má (tzn. ne jako první Hunger Games). 9/10 (04.09.2009)

Nevěřil jsem, shlédnul jsem, uvěřil jsem.... To co v tomto filmu předvedli japončtí tvůrci mě jednoznačně dostalo. nechat mezi sebou vraždit jednu školní třídu a dva další lidi je geniální námět v kterém se ukazuje důvěra, láska, přátelství a nenávist. Výbroná opravdu kultovní jízda. Dokonalé zapojení slavných filmových melodií včetně hudby z 2001: vesmírná odysea. BR act Forever!!! (13.12.2004)

Pííííííííp píííp pip, pííííp zajebaných. Pípápůpépípúpépé chlamydie pííííp, pyp, pyp, pyp, pypypypypypypy....pyp. Pípi pípi pipippi, pypy pýpy pypypy přiseru pípítko, pípýtko, pípátko zhovadilost, plná pí pí pí, píí píí pi pi pi pi pííí pííí pi pipip. Pimpipumpi pipipi, pípupápu pypypy jako varle varleti, pípiny pak sexy wie meine řiťochlupy. Pimpalála pim pim pim, že pi pi pyp. Ovšem zvláštní pozornost si zasouloží kamera - pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp, i pípa, píííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp. Snad jsem nová pravidla pochopil správně? (27.09.2015)