Vekslák

Tak tenhle film přišel v nevhodný době - v dřívější by to bylo asi statečné jako v případě Bony a klid, ale v roce 1994 to téma nikoho nezajímalo. Dvě hvězdy dávám tak leda za odvážnou erotiku na český film, ale jinak bída a děs. Zounar mne neiritoval ale spíš pobavil, než jsem zjistil, že tvůrci zamýšleli jiný žánr než veselehru. (19.11.2013)

Čím déle od vzniku tohoto filmu, tím více se na něj dá alespoň s přimhouřenýma očima koukat. Martin Zounar sice nebyl nejvhodnějším adeptem na hlavní roli, nicméně obsazení dalších úloh je uspokojivé, a to nejen díky vnadám Lucie Benešové. Stanislav Tříska i Marián Labuda potěší, blbost hlavního hrdiny už dnes neurazí, na rozdíl od hloupého závěru filmu. (24.04.2014)

Mám rád filmy, u kterých člověk musí přemýšlet, a vekslák mi skoro zavařil hlavičku. Od začátku jsem totiž marně dumal, kdože je to ten mladej fešák s podkovou na tváři, vždyť toho přeci znám... Po pěti minutách jsem dospěl k iniciálám MZ, po dalších pěti minutách jsem vyloučil miloše zemana, dále zmožka, zbrožka, až nakonec jsem dospěl k Zounarovi. Juchů, jsem borec, mám alzhajmra tak maximálně ve druhým stádiu, okamžitě zvyšuju hodnocení o hvězdičku. Jinak se jednalo o takovou červenou knihovnu naruby, páč hlavní hrdina nezažívá vůbec nic dobrého, nakonec zjistí, že vše je faleš a zmar... takže se tvůrci ve snaze o maximální realitu dostali až k vysoce nepravděpodobným událostem. Ale pravda, ještě to mohli vylepšit, nenapadlo je, že třeba babička mohla pana Z. vydědit apod. (31.01.2016)

Žádný zázrak, ale ta atmosféra 80. let z toho stříká přesvědčivě. Nejlepší je asi postava "Lájoše" Labudy. Tady ještě asi Zounar nevěděl, že z něho bude takový vepř. Trochu prasečinek tu máme taky, hodně laciných, mimochodem. Hodnocení mi přijde uhozené jako obvykle. Co byste dali takovému Kameňáku?!? Knihy jsem četl a je to dobré, oddechové čtení. (15.02.2022)

Dáš si ještě cinzano? / Ty jsi bral stipendium? / Jo, za anglinu. Takhle to mohlo vypadat, kdyby zamířil Štěpán Šafránek na ekonomku. Prim by hrála próza, citoval se výhradně kurzovní lístek a Píšťalka foukala na čuráky. Inu, zahraniční obchod, to je pěkná džungle. Těžko říci, proč má adaptace populární knihy Pavla Frýborta, dávného spolužáka z Gymnázia Ivana Olbrachta, tak špatnou pověst. Snad za to může srovnání s Olmerovým klidem, vyplývajícího z přísunu valut, k němuž se Vekslák výslovně (plakáty v několika záběrech) hlásí, ale jde o lehce nadprůměrný dobový film s velmi slušným Zounarem. I ten se ocitl v nemilosti obdobně nefér a mám dojem, že až jaksi zpětně. Režiséru Janu Prokopovi, který Vekslákem na velkém plátně začal a zároveň skončil, se na základě Frýbortova scénáře daří efektivně navozovat závrať z osudově se naklánějící šikmé plochy, na níž hlavní hrdina sřídavě úspěšně balancuje, aby nakonec... Však víte. A srovnáváme-li s Olmerovým dílem nejpřízemněji, Lucie Benešová odprezentovala na ploše několika filmových okének hutnější erotiku, než na kolik se zmohly dva díly Playgirls. Tak co dámy, půjdeme se vlnit? (11.02.2021)