Posledný súboj

Důmyslná variace na koncept tří odlišných pohledů na jednu událost, kterou nejvěhlasněji předložil už Kurosawův "Rašómon" staví na pečlivě vyprávěném scénáři a jeho solidním zpracování. Rozpačitě rekonstruované historické dějiště (imerzivní bitvy i uměle působící města) zde ale plně slouží v zájmu příběhu a postav, na nichž spolu s jejich představiteli pak leží veškerá tíha vynikajícího filmu. Ačkoli po vzoru "Rašómonu" také "Poslední souboj" se primárně zaobírá jedním okamžikem, je pro něj zásadní vyobrazení širšího kontextu. Právě v něm se totiž postupně představují oba jednotliví aktéři, respektive to, jak oni sami sebe vnímají. Právě na sebezahleděnosti a sebeprezentaci stojí zdejší střet pohledů, v jehož jádru pak stojí bravurně zpřítomněný doklad toho, jak jsou celé dějiny zkreslené tím, že je formulovali muži. Závěrečná třetina přináší pohled, respektive pravdu ženy vůči "pravdám" z pohledu mužů. Nejen že z dramatického hlediska se zde bravurně zúročuje vše, co si scénář postupně připravil půdu. Ale především se zde s drtivě nepříjemnou výmluvností zpřítomňuje absurdita maximy "this is a man's world", která zastřešuje nejen tento konkrétní příběh jedné ženy, který je vyprávěn dvěma muži, ale i celé historie patriarchální společnosti, která ženám nejen že nedopřává sluch, ale ještě je apriorně soudí podle vlastních vytvořených hledisek. Pohled ženy tak neodhaluje jen její příběh ve stínu a zaslepenosti mužů, ale také to, jak je jejich sebedefinice utvářena privilegii i ideály o sobě samých na základě naplňování konkrétních dobových maskulinních rolí chrabrého rytíře ochranitele a ctnostného sečtělého lamače srdcí. Ridley Scott pak vynikajícím způsobem oživuje toto komorní drama i všechny jeho roviny v perfekcionisticky inscenovaném rámci historického velkofilmu, který na sebe nestrhává pozornost, ale funguje právě jako potřebné zhmotnění konkrétního historického období jeho striktně nalinkovaných genderových rolí a norem. Onen závěrečný titulní souboj pak získává svou intenzitu nejen díky vynikajícímu formálnímu ztvárnění, ale především protože představuje dramatickou kulminaci, kterou ale na rozdíl od úvodní sekvence už nevnímáme skrze optiku dvou gerojů, nýbrž se zde především vyciťujeme do ženy, která je nucena celé situaci přihlížet. "Poslední souboj" tak vskutku představuje zcela atypický hollywoodský projekt, jehož vysoký rozpočet slouží intimnímu dramatu s bohužel dalekosáhlým významem a kde historické dějiště zpřítomňuje negativní rysy přetrvávající v jádru naší společnosti dodnes. (21.10.2021)

Hned první věc, aby bylo jasno - štve mě, že si někdo nedal lepší práci s historickou věrností, je to škoda, škoda, vše je moc tmavé, špinavé, má to divné helmice, co jsou z půlky úplně na pytel, nebo to nosí fakt divné bradky. A co z toho vyplývá? Vůbec, ale vůbec nic, film je totiž vážně dobrej a tyhle věci ho nijak nenarušují. Hlavní slovo tu má trojí vyprávění jednoho příběhu, což sice není nic nového, ale pořád je to celkem originální věc, obzvlášť u velkého filmu, navíc zde podpořeno třemi vážně dobrými hereckými výkony a jedním, který je sice taky fajn, ale podezřívám Bena Afflecka, že si svojí roli užíval až moc a tunu orgií si do scénáře napsal pro vlastní obveselení. A o tom to vlastně celé je, jeden ne zrovna složitý příběh, ale pokaždé podán jinak a pouze drobnosti dělají detaily mezi každým podáním a to jen a jen díky citlivé režii a dobrému hraní. Závěrečný souboj je fajn, mnoho plusových bodů má za to, že zdejší zbroj opravdu funguje jako zbroj a nedá se probodnout nožem na máslo.   (26.04.2022)

29. prosince 1386 před 635 lety se utkal Jean de Carrouges s Jacquesem le Grisem a Ridley Scott o tom natočil výborné drsně středověké drama pomocí tři pravd. A to Jeana de Carrougese (Matt Damon), Jacquea Le Gris (Adam Driver) a Marguerity de Carrouges(Jodie Comer). Poslední pravda je brána jako pravda nejdůležitější. Toho dne valná část diváků souboje božím soudem fandila Le Grisovi. Část dám pro jeho krásu a šarm, Pierre II d'Alençon (Ben Affleck) mu fandil protože byl lepším leníkem a určitá část davu chtěla kromě rytířského duelu vidět ještě upálení.  Bez abych prozrazoval dohledatelný výsledek střetu, tak bych chtěl napsat, že Pierre II d'Alençon měl mimo jiných potomků Pierre bastarda d'Alençon, pána Aunou - takové pěkného panství - vesnice. Jean de Carrouges měl také více potomků. (29.12.2021)

Bylo, nebylo, milé děti, jedno znásilnění... dobrá, začnu jinak. Středověké drama? Pro Ridleyho Scotta důvěrně známé a prozkoumané téma. Jenže tentokrát to nebude o špíně zakrvácených bojišť, ale o souboji pravdy. Matt Damon si ve zfanatizované Francii vezme půvabnou Marguerite (Jodie Comer z Free Guy, kterého jsem viděl nedávno a vůbec bych si netipnul, že jde o stejnou herečku). Jsme v dobách křížových výprav, Francie je chladná do morku kostí a z někdejších přátel jsou rivalové. Protože Adam Driver v době nepřítomnosti rytíře Damona znásilní jeho ženu, jejíž tělo ani po letech není „nakloněné“ k oplodnění. Zatímco o té skutečné pravdě, jak to celé bylo, má rozhodovat Bůh, my postupně sledujeme stav událostí podle jednotlivých postav, ve kterých bude hrát nemalou roli ješitnost, čest a zášť. Každý totiž vypráví po svém, každý se svou pravdou. A my postupně odkrýváme pár indicií u skutečností, které jsme už znali, ale teď u nich vnímáme jiný smysl/význam. Každopádně na toho zlého (obzvlášť v dnešní době) je třeba ukázat. Všichni ústřední herci jsou moc fajn, nicméně staří dobří kamarádi z Bostonu (a autoři scénáře) se mi líbili nejvíc – zjizvený vousáč Damon je furt nasraný a nabídne několik solidních emocí, požitkář Ben Affleck párkrát kvalitně zajoukuje, navíc svou zkaženost má na sobě vlastně rád. Závěrečný souboj moc povedený. (02.12.2021)

Last duel - ale pro koho? Mám jednu výraznou výtku - tříštění filmů do třetin opisujících jednu událost není vůbec originální, ale pokud už tenhle formát zvolíte, měla by být každá třetina svébytná a příběh posouvat dál, nebo mu dávat další a nové významy. Což se tady vůbec nedaří. Protože všechny tři úhly pohledu jsou víceméně totožné, jen se liší vnímání postav. A to je málo - když připočteme dlouhou stopáž. Navíc kurník o jedné slépce a dvou kohoutech (z nichž jeden si plete lásku s erekcí) není zrovna téma, co bych chtěl vidět po stokráté a ještě třemi pohledy jen v drobných nuancích. Nicméně rozehraná partie zasazená do dobových reálií a právních důsledků je zajímavá. Navíc je to KONEČNĚ film, kde funguje brnění tak, jak má. Třeba hned v úvodní bitce si povšimněte, že týpek nesekne druhého a tomu odpadne ruka i s mečem, ale naopak bitkaři hledají zranitelná místa - krky, obličeje. Dobře je to vidět v onom posledním souboji, kde brnění funguje tak, jak má - tzn- chrání a týpek není mrtvej po prvním seku. Co se mi hodně líbilo, byla celková atmosféra a kamera - poletující vločky, krajina zabydlená lidmi a zvířaty, bahno, víceméně uvěřitelná architektura. Čili na filmové poměry velmi umně a realisticky ztvárněné prostředí a doba. Herecky bez výhrad, ale to fakt není překvapující, když máte ve filmu Drivera a Damona. Výbornou práci dle mě odvádí i Affleck jako zhýralý hrabě. Není to nějaký super kvalitní biják, ale dobře odvedená řemeslná práce, kterou v dnešní digitální době velmi oceňuju. Navíc scéna, kdy Jodie Comer chová v náručí dlooouho chtěné dítě a neví, jestli ho vůbec uvidí i druhý den, je emocionálně bezvadně vyhrocená. A eponymní souboj? Dynamický, bezservítkový, krvavý a tak to má bejt. (29.04.2023)