Posledný súboj

„BYL JSEM V PRÁVU!“…“V PRÁVU? ŽÁDNÉ PRÁVO NEEXISTUJE. EXISTUJE JEN MOC MUŽŮ“…   Já tomu kurva nebudu dávat 4* jen proto, že vizuálně lepší historickej film nikdo dlouho nenatočil (a čert ví, kdy zase někdo natočí…). Jedna událost očima tří akterů. Takže vlastně příběhy tři. Jeden s momentkama z bitev, druhej s šukáním dvorních dam a třetí ženskej. Ten druhej mě nebral. A přitom v něm válej (a se válej) Affleck a Driver. To už ten emancipovanej a ženskej byl aspoň jinej, nevokoukanej. Dobová konverzačka, lekce z práva středověku a momentka z francouzský historie, která udělá nudu i z takový „atrakce“, jako je znásilnění. Ten film měl bejt o půl hoďky kratší. Taky opakování dříve viděnýho moc tempu neprospělo.. Ale souboj – to je kurevsky silná a emoční záležitost! Tohle jsem dlouho neviděl (a asi ani dlouho neuvidím!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Knihu „Le Dernier Duel“, kterou napsal v roce 2004 Eric Jager, neznám.  ///  Thx za titule „Petr Putna“.              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (02.12.2021)

„Na pravde nikomu nezáleží.“ Hoci Posledný súboj stál 100 miliónov, trvá dve a pol hodiny a režíroval ho Ridley Scott, tak áno, je síce výpravný, ale k akčnému veľkofilmu má fakt riadne ďaleko. To nie je plus, ani mínus, len holé skonštatovanie. Aby ste nečakali nového Gladiátora. Hoci je teoreticky Posledný súboj plný obrovskej akcie, prakticky každý boj trvá len pár desiatok sekúnd, čo je veľmi zaujímavý (hoci z komerčného hľadiska samovražedný) prístup. Ono je to v prvom rade komorná dráma s pár hercami v jednom interiéri, prinajhoršom exteriéri (ale skôr interiéri). Bavilo ma, že každú z troch kapitol sledujeme z pohľadu inej postavy, čo je svieže, keďže jednotlivé scény zakaždým vidíme z pohľadu iného (anti?)hrdinu. Všetci herci si to značným spôsobom užívajú. Každý z nich si svoju rolu v tomto filme dá časom zarámovať a vystaví si ju nad kozub. A to nielen ústredné trio, ale i Ben Affleck, Harriet Walter ako matka, Marton Csokas ako kamoš alebo Alex Lawther ako kráľ. Keďže nám bolo umožnené patrične sa vcítiť do kože všetkých hlavných postáv, o to zdrvujúcejšie pôsobí finále, keďže sme fakt zvedaví, ako dopadne. A je nám jasné, že môže dopadnúť vskutku rôzne. Hoci je to masaker adekvátny povesti režiséra, ktorý už v 70. rokoch natáčal explodujúce ľudské hlavy, trocha mi vadilo, že jedna z postáv sa bránila azda až príliš účinne, ak vezmeme do úvahy, že bola líčená ako zhýralec posledné roky žijúci bohémskym, pohodlným životom. Naopak, súper bol zocelený krvavými vojnami. Napriek tomu bol súboj vyrovnaný, čo síce bolo napínavé, nie však realistické. (19.06.2022)

Mám rád historické filmy od Sira Ridleyho a toto je jeho ďalší vybrúsený kúsok, akurát tento krát nečakajte veľkolepé akčné scény, ale historickú drámu. Film ma niečo cez dve a pol hodiny, ale strih filmu je natoľko vyladený a zaujímavý, že žiadna scéna nie je príliš dlhá, aby nudila. Film je rozdelený na tri kapitoly a tak každý herec (Damon, Driver, Comer) dostane do ruky dobrý scenár, svoj priestor pred kamerou a hlavne svoju pravdu, o ktorú tu predovšetkým ide. K zaujímavým hercom a príbehu, Ridley Scott ako obvykle postavil pôsobivú výpravu, kostýmy, nechýba ani prehliadka hradov, taktiež film dobre dopĺňa aj podmanivá dobová hudba Harry Gregson- Williamsa, a v neposlednom rade, aj dobre natočená akcia, ktorá je v samom závere skutočne strhujúca. Film roka! Obľúbený soundtrack: Duel Preparations, Jean de Carrouges, Celui Que Je Désire. 90% - 5* (13.02.2022)

Film, který chce být zároveň feministický, protože to je cool a in, a zároveň historický a o intrikách u dvora, protože to táhne, a zároveň se věnovat problému subjektivní pravdy a fenoménu interpretace a sebeklamu, protože to je dostatečně intelektuální, a zároveň chce být o přátelství a o vazalství atd. atp., a při všech těch liniích, kterým se tak či onak věnuje, je vlastně obsahově rozpadlý a působí jalově, a navíc poněkud arogantně opomíjí fakt, že ve všech zvolených kategoriích už má kinematografie svoje opusy, takže takovéhle spojení by u slavného režiséra mohlo fungovat, jen pokud by všechna ta pole ovládl, jedinečně skloubil, aby se navzájem posilovala v nějakém uhrančivém, nesmlouvavě platném a originálním nasvícení našeho vztahu ke skutečnosti. To ale nebylo Scottovou ambicí, stačil mu divácky poutavý, ale vlastně nenáročný, nehluboký a ve všem průměrný počin, který potáhnou slavná jména a jistá kinosálová výpravnost. Nabízí sice zdánlivě celou řadu témat k zamyšlení, ale sám s nimi nijak objevně nepracuje. Je to vlastně nenáročný kýč. Tři různé perspektivy nejsou nijak do hloubky propracované, jejich odlišnosti pochopitelné jsou, to v čem se shodují, se naopak někdy opakuje zbytečně, nadbytečně, nebo dokonce bezmyšlenkovitě a lze rychle pochopit, že se nad tím nemá uvažovat příliš do hloubky, stejně jako nad těmi rozdíly - jejich součet netvoří ústrojný celek s vlastním významem, mají se interpretovat jen ad hoc, jednotlivě, odtržitě. Ostatně oslabující pro vyznění (zato méně autorsky náročné) je i to, že právě prožitky jednotlivých protagonistů nejsou natočené z osobní perspektivy, jejich očima, takže se pro diváka objektivně stírá, co režisér zamýšlel zdůraznit jako rozdíl, v čem měla být shoda, byť by to třeba do prožívání postavy zapadalo jinak, a co ho jen dostatečně nezajímalo, aby o tom uvažoval. Snímku chybí hloubka, kompaktnost, integrita a přesah. A humor, mimo jiné se tenhle film bere zbytečně vážně, na to, jak je vlastně povrchní. Musím bohužel konstatovat, že zatímco se s gustem dychtivě a po kdovíkolikáté vrátím ke Zneuctění, , které při vší vtipnosti na totéž téma zároveň dokáže i zastavit srdce a zazábst do morku kostí, než abych věnovala ještě další zlomek myšlenky tomuhle produktu, který se chce hlavně zavděčit širému mainstreamu. *~ (26.12.2021)

Povedený historický velkofilm odehrávající se ve středověké Francii v období tzv. Stoleté války. Po řemeslné stránce dokonalé (Ridley Scott je prostě zkušený matador a režisérské řemeslo má v malíku), samotný příběh z dnešního pohledu skutečně zajímavý, rozdělený do tří částí - tří různých pohledů na tutéž skutečnost, tří rastrů (lišících se jen v jemných nuancích), které originálně rozvíjí diváckou percepci (tady je zjevná inspirace klasickým snímkem Akiry Kurosawy Rašómon). Objevná je i komparace tehdejšího a dnešního právního status quo. Jediná má výtka je pak k trochu přepálené stopáži, dvě a půl hodiny je prostě moc... (16.01.2022)