Rozprávanie o víle Amálke

Jedna z nejkrásnějších pohádek mého dětství. S krtečkem asi má nejoblíbenější. Víla Amálka je inteligentní, vždycky všem pomáhá a všechno vyřeší. Jen ve třetím díle se moc nepředvedla. Měla ten mutáček dát raději loupežníkovi. Na tenhle večerníček jsem schopná se dívat ještě dnes a nepřestává mě bavit. Je to prostě moje hrdinka! (18.11.2012)

Kromě samotné tančící postavičky si vůbec napamatuju, o čem večerníček vlastně byl, co se v něm řešilo, jaké další kreatůrky tam vystupovaly... Jedna zvězdička za animaci a jedna z lítosti, jinak byl teda dojem zjevně nulový, pokud ne přímo kulový. Děti si můžou přidat puntík až dva - v závislosti na tom, jak moc jsou nakloněny křehkým, éterickým bytostem. 41% (30.04.2010)

Krásná kreslená animace a tradiční milá předloha od Václava Čtvrtka, to jsou největší přednosti večerníčku Říkání o víle Amálce. Jinak je to spíše průměrný večerníček pro nejmenší… holky. Jako kluka v mládí mě moc panenka v šatečkách nebavila. Na první pokus nezaujala ani teď mé děti a nebavila ani mě jako dospělého. Možná je to také absencí humoru a vypravěčem Jiřím Hrzánem, který nikdy k mým oblíbencům nepatřil… slabé tři hvězdy. (23.04.2024)

Několik matných vzpomínek z dětství zůstalo, ale teď po opětovném zhlédnutí se nestačím divit! :-) V pátém díle např. dostanou dvě pěnkavy doživotí za to, že neumějí zpívat. Když pominu lehkou nudnost a spoustu logických chyb v příbězích, několik (nechtěně) vtipných animací se tomu musí nechat. O nějakém přínosu pro děti bych ale v tomhle případě mluvil jen těžko. (08.11.2008)

Je to blbé, blond a běhá to po lese. Jestli ona to nebude víla. Amálka si tedy navíc dupala po vlasech. Vždycky jsem Amálku nesnášela, ač moje averze k vílám jako druhu je mnohem mladšího data, než moje první divácké setkání s Amálkou. Odjakživa jsem přesvědčená, že se neměla jmenovat Amálka ale Anémie. (10.12.2014)