Tenkrát poprvé

Námět je na první pohled klasický, nerdovitá studentka se zakouká do školního hezouna, ale je patrné, že se na seriálu podílí Mindy Kaling (ostatně, její mládí posloužilo jako inspirace), takže vtípky jsou obvykle chytře napsány, humor je úderný a byť si u každého dílu asi nepotrháte bránici, tak to má svižné tempo, sympatické herecké výkony a roztomile si to utahuje z indických stereotypů. A musím říct, že se povedla každá ze čtyř řad a dokonce i finále (nevím jak vy, ale v poslední době mám pocit, že málokterý seriál dokáže nabídnout uspokojivý konec). (28.04.2020)

Po prvním díle jsem byla vyloženě zhrozena a chtěla tento seriál "zahodit". Jenže jsem si řekla, že přeci nemůžu hodnotit celý seriál podle prvního jednoho dílu a tak mu dala šanci "ještě jeden díl a jestli to bude stejně hrozný, vypínám to a najdu si něco lepšího." No a po druhém díle mě to vyloženě chytlo :D perfektní odreagovačka, 4 série utekly jako voda a ještě je mi smutno, že už je konec :D (27.01.2024)

Perfektní lék na tvůrčí krizi, ideální na vypnutí a restart. Seriálů z americké střední není nikdy dost a vtípků na adresu kulturních rozdílů (amerikanizovaní Indové) a korektnosti taky ne. Protagonistka má sympatickou bitching personality, občas se chová jako kráva, ale to je na tom boží, neboť – ruku na srdce – kdo z nás se na střední nechoval jak kráva? Když v druhé sérii Darren Barnet přehrává Magic Mikea při hoblování dřeva, bavila jsem se nesmírně vesmírně. A nakonec přiznání jedné dívky: dala jsem si jeho fotku na plochu počítače (a že jsem si těch printscreenů udělala hodně, haha). What the hell, tetelila jsem se u toho jak tele a nestydím se za to. 💁🏼‍♀️ Jo a navíc se člověk přiučí anglické hovorové mluvě dnešních teenagerů, takže to má velký vzdělávací aspekt! (05.08.2021)

Školní komedie, které jsem viděl, bych napočítal na prstech jedné ruky a stejně bych si nevzpomněl na jejich jména, a snad proto jsem si Never have I ever užil s nadšením hormonálního puboše, který myslí na svůj první sexuální styk s Paxtonem. Tento seriál v sobě kombinuje nadsázku s "opravdovými" strastmi středoškolského života, jízlivou parodii s mistrným začleněním dnes tak přirozených a přesto kritizovaných prvků jako je inkluze nebo LGBT+ a drsný fat-shaming s roztomilých pojetím seriálu. UN jako United nations či spíše Unfuckable nerds je zlaté, pokousání kojotem super a narativ vedený zdánlivě náhodným sportovcem či jinou veřejně známou hvězdou je k nezaplacení. Kromě toho je cholerická hlavní postava hraná sympatickou Indkou, jejíž jméno nevykouzlím ani po pěti plasťáčcích babiččina punče, byla prostě skvělá a za její mírně přinasralý adolescentní pohled by se mělo platit zlatem (či aspoň dvěma kravama). I druhá série je pekelně dobrá, děj s nepopulární šprtkou brouzdající se výsluním se zde pohybuje na tvrdé hraně a vznětlivá hlavní hrdinka je mi stále tvrdě sympatická. Bohužel se obávám, že se možné další série budou více klonit k žánru těžké soap opery, což by mně imponující školácké srandě mohlo ubrat. Ostatně i The Big Bang Theory začínalo s nešukatelnými nerdy a končilo svatbami. A já nechci svatbu, já se chci bavit. (08.11.2021)

Seriál se věnuje sexuálním a etnickým menšinám. Bohužel obvyklými schématickými korektními postupy bez originality. Je to dost neokázalé, ale trochu to drhne. Hrdinka řeší jednu událost za druhou, hádá se, má špatné nálady , protože má v hlavě teenagerské zmatky trauma a úzkosti. Poctivě odvedené prostředí seriálu je zalidněno indickými emigranty, kteří se seznamují se sexem. Hlavně že o něm mluví.Naštěstí to není drama, ale komedie. Seriáll nejvíce ocení náctiletí, protože se do svých seriálových hrdinů dokáží vcítit. Určitě to jsou jejich vzory, protože mají větší charisma a sebevědomí. (27.11.2020)